skip to main content
Forbes Challenge

Na Laudu. Jak jsem krotil tři sta třicet koní na okruhu pro formule 1

V minulosti se tady proháněl Niki Lauda nebo Michael Schumacher. O nedávném víkendu tu mezi rakouskými kopci bojoval Lewis Hamilton, Carlos Sainz vyskakoval z hořícího monopostu a z vítězství v závodu seriálu formule 1 se radoval Charles Leclerc z Ferrari.

Red Bull Ring jsou více než čtyři kilometry dokonalého asfaltu, deset zatáček, stoupání, klesání a obrovská rychlost. A taky fajn výhledy do krajiny, ale o ty tady vůbec nejde. Jde o extrémní zážitek. Něco, co vám už nikdo nevezme, co se neokouká, na co nepadá prach.

Člověk to může maximálně zapomenout, ale ne, tohle se zapomenout nedá. Pojeď si zajezdit na Red Bull Ring ve sporťáku KTM X-Bow. Tak zněla nabídka Jakuba Hanuse z agentury Ricard & Bonette, která tuhle šílenost a ještě spoustu dalších – pokaždé s příchutí benzinu – nabízí komukoli, kdo na ni má dost peněz.

Jasně, závodní okruh někde v Rakousku a taková přerostlá motokára. Přiznávám, nic víc jsem v prvním okamžiku ani o jednom nevěděl. Ale kývnul jsem. Zjišťovat jsem začal až potom.

Aha, trať pro závody F1. Aha, ta věc, kterou budu řídit, má přes 330 koní, jen 780 kilogramů, z nuly na stovku zrychlí pod čtyři sekundy a maximálku má přes dvě stě. Žádná stabilizace, žádná kontrola trakce, žádné ABS.

Trošku jsem znervózněl. A přímo na místě mi na klidu nepřidal řev závodních formulí, které se na okruhu proháněly před námi. Na útěk zpátky do Česka ale bylo pozdě.

Mají to tu vymyšlené. Nenechají vás se zabít (a zničit pojištěné auto), i kdybyste do té doby řídili maximálně tříválcovou fabii. Akce totiž trvá nějakých sedm hodin, takže máte dost času na to, abyste se s KTM X-Bow sžili.

Ještě předtím, než se všichni vskoukáme za volant, který se mimochodem při nastupování a vystupování sundává jako u závodní formule, fasujeme nehořlavou kuklu a helmu. Asistenti nám pak těsně přitahují bezpečnostní pásy, upínají „hansku“, což je věc, která má zabránit tomu, abych si zlomil krční páteř, a zapojují kabel od vysílačky.

Nervozita je pryč, nastupuje adrenalin.

Foto Ricard & Bonette

Šest aut a šest pilotů se pod dohledem dvou instruktorů rozjíždí na polygonu, tréninkovém okruhu, kde cvičíme slalom mezi kužely, najíždění a průjezdy zatáčkami, brždění, driftování… A když to po pár hodinách máme více či méně v paži, jsme vypuštěni na menší okruh.

Zvenku to možná vypadá jako pohodička, ale věřte mi, není. Zhruba po hodině si dáváme pauzy a i tak toho má člověk fyzicky dost. Zároveň se nemůže dočkat, až se zase posadí téměř na zem, zacvakne volant a vyrazí zpátky na trať.

Reklama

Když už je vidět, že polygon nám přestává stačit, přichází vrchol dne: otevírá se cesta na hlavní okruh vinoucí se kolem nás, na který jsme se do té doby jen zasněně koukali. Oblékáme závodní kombinézy, nasedáme, řadíme se do vláčku a pěkně na dvojku projíždíme areálem Red Bull Ringu. Vstříc motoristické nirváně.

Ještě krátká zastávka v pit lane a pak už jen čekání, až se na signalizaci objeví zelená barva. Vyrážíme! Zatím ale tak, že před námi jede vodící Porsche Cayman S a v něm instruktor, který přes vysílačku radí, jakou stopu zvolit, kde brzdit a kde sešlápnout pedál na podlahu.

Výjezd z boxů na dráhu, dlouhý kopec nahoru, prudce zpomalit, ostrá doprava, držet stopu auta před vámi a sypat to, co to dá. Tvrdě na brzdy, ostrá doprava, zase plný plyn, brzda, levá zatáčka, krátká rovinka z kopce, držet se v vpravo, brzda, znovu levá…

Vzbuďte mě ve tři ráno a já vám průjezd celým okruhem vysypu na první dobrou.

Když přijde cílová rovinka, řítím se skoro dvoustovkou. V normálním autě na dálnici nic tak extrémního, tady za hlavou slyšíte řev motoru, helmou prorážíte vzduch a do toho řešíte, kdy je ideální čas dupnout na brzdu před první zatáčkou nesoucí jméno Nikiho Laudy.

Po šesti kolech navíc safety car s instruktorem mizí z trati. „Užijte si to,“ ozývá se jeho hlas naposledy. Teď už je to na každém z nás. Ukázat sám sobě, že ta nervozita byla zbytečná. Že jsme se za odpoledne s KTM X-Bow skamarádili dost na to, aby poslední hodina za volantem byla odměnou.

A přesně to se stalo.

Sebekriticky přiznávám, limity X-Bow a mých závodnických schopností jsou od sebe pořád obrovsky daleko. I tak je to ale zážitek, po kterém bez nějakého hloubání najednou jasně chápete, proč zběsilému kroužení na závodním okruhu někdo podlehne.

Je to zábava, je to adrenalin, je to snaha být kolo za kolem lepší, kolo za kolem rychlejší. Tohle je TEN zážitek.

Kromě něj si ze dne na Red Bull Ringu odnesete jeden vedlejší bonus. Sledování závodů formule 1 ze Spielbergu už nikdy nebude jako dřív. Očima sice uvidíte obrazovku televize, ale hlavou budete zpátky za volantem.