Dřevem obložená kostka s velkým oknem a uklidňujícím pohledem do přírody. Trend „tiny houses“ naplno propukl i v Česku a trh s malými stavbami pro rekreaci, trvalé bydlení či podnikání roste. Jsou finančně dostupné, energeticky úsporné, kladou důraz jen na to podstatné. V tuzemsku už je nabízí přes sto firem a mohou mít nejrůznější podobu.
Mají silný společenský přesah a pozitivní dopad. Tak letos na podzim komentovala investorka Simona Kijonková svoje rozhodnutí podpořit ambiciózní startup Kodu zaměřený právě na tiny houses. Jejich prostřednictvím by firma ráda pomohla řešit bytovou krizi, která se dotýká mnoha Čechů.
Za Kodu stojí Romana Voříšková, která spoluzakládala i Slevomat nebo vedla PR a marketing v bezrealitky.cz, a Jitka Plevová, někdejší obchodní ředitelka se zkušeností s vlastní značkou Pikle.cz.
„Tiny domky umožňují kvalitně bydlet i těm, kdo by na běžné domy dosahovali jen stěží. Nebo o velký dům, který vyžaduje spoustu péče, ani nestojí,“ vysvětluje Voříšková, která se do segmentu tiny houses pustila před rokem a půl, platformu Kodu spustila s kolegyní letos v lednu.
„Máme zákazníky, kteří si tiny pořizují pro trvalé bydlení například po rozvodu nebo když po dětech chtějí žít minimalističtěji a více v přírodě. Stejně tak další, kteří chtějí malou chalupu v přírodě, o kterou se nemusejí moc starat,“ popisuje Voříšková.
„Pak máme i zákazníky, kteří plánují domek částečně využívat k vlastní rekreaci a částečně ho pronajímat, nebo si ho pořizují čistě k pronájmu formou glampingu,“ dodává.
Kodu přitom zatím nenabízí vlastní výstavbu domků, funguje jako platforma, která zákazníky provede stavebním procesem a propojí je s nejvhodnějším dodavatelem.
„Pomůžeme s výběrem pozemku, s legislativou a povolovacím procesem, a výběrem správného výrobce, přičemž celý proces ohlídáme. Pokud klient uvažuje nad využíváním tiny housu i pro podnikání, pomůžeme mu s nastavením byznys plánu,“ vysvětluje Voříšková.
Jejím cílem je vytvořit jakýsi automat na malé domky, tedy zprocesovat stovky až tisíce zakázek v Česku i zahraničí. V rozvoji má Kodu pomoci právě investice od Simony Kijonkové, jejíž výši ani jedna strana nezveřejnila.
Foto se souhlasem Kodu
Romana Voříšková zároveň spolu s dalšími hráči na trhu založila Asociaci glampingu a malého bydlení, která má celý segment modulárních staveb mapovat a zlepšit. Kromě osvěty chtějí rozpohybovat také možnost nájemního bydlení v minidomcích jako alternativu ke klasickému pronájmu.
„Velkým úkolem je pro nás ukázat státu, obcím a stavebním úřadům, jak velký potenciál malé stavby nabízejí pro řešení tématu dostupnosti bydlení, abychom dosáhli dalšího zlepšení podmínek,“ tvrdí Voříšková.
„Třeba tak, že obce v rámci státního programu dostupného bydlení dosáhnou na podporu, i když nebudou stavět pouze bytové domy, ale rozhodnou se pro komunitní řešení, ve kterém mohou vybudovat domky jak pro seniory, tak pro dětské skupiny, nebo startovací bydlení pro mladé lidi a rodiny,“ upřesňuje Voříšková.
Na příspěvek na bydlení by podle ní v budoucnu mohli dosáhnout i lidé, kteří v tiny housu bydlí v pronájmu a na něž se podpora zatím nevztahuje.
V první polovině příštího roku plánuje asociace provést první oficiální měření trhu, podle dosavadních odhadů dnes u nás funguje přes sto českých výrobců a také dovozců malých modulárních staveb. Ročně v Česku podle asociace v Česku vyrostou nízké stovky tiny housů.
Foto se souhlasem Kodu
Důležitým hráčem jsou právě i provozovatelé glampingu, tedy konceptu, který kombinuje klasické kempování v přírodě a komfort hotelu. Počet takových staveb už se v Česku blíží tisícovce. „Naší vizí je, aby se v příštích pěti až deseti letech z nízkých stovek staly vysoké tisíce tiny domků jak pro individuální potřeby, tak pro potřeby obcí a měst,“ říká Voříšková.
Ceny kvalitních zateplených staveb k celoročnímu užívání se odvíjejí podle toho, nakolik chce zájemce mít dům dokončený, vybavený a velký. Hrubá stavba od spolehlivého výrobce podle Voříškové začíná zhruba na půl milionu korun, v tomto případě si ale majitelé musejí podlahy nebo sanitu udělat sami.
Za jeden milion korun už je možné pořídit kompletní malý domek, přičemž s dalším půlmilionem navíc již lze zařídit i jeho vybavení chytrými technologiemi.
Z moře do lesa
Roky přepravovaly zboží na lodích, ale stále jsou dost pevné a stabilní na to, aby se z nich dal postavit dům. Řeč je o vyřazených lodních kontejnerech, z nichž tiny housy už sedm let vyrábí havlíčkobrodská značka Blokki. „Tehdy nebyl žádný záměr využít nějaký atraktivní segment trhu. Inspirovali jsme se v Americe, kde stavby z lodních kontejnerů byly celkem běžné,“ popisuje Zdena Zlatová, která za projektem stojí.
Výhodou samonosné ocelové konstrukce je i to, že umožňuje modulárnost, tedy různou kombinaci kontejnerů nebo jejich částí podle potřeb zákazníka. „Stavby Blokki nejdřív kompletně vyrobíme v Havlíčkově Brodě a hotové domy, pouze rozdělené na jednotlivé kontejnery, tedy moduly, pak převezeme na pozemek klienta, kde je během pár dní zase spojíme,“ vysvětluje Zlatová.
Za sedm let už mají Blokki za sebou 121 realizací, do kterých zpracovali 229 lodních kontejnerů. Aktuálně mají v nabídce čtrnáct typových staveb Blokki home, od 25 po 134 metrů čtverečních zastavěné plochy. „Největší zájem je o ty středně velké, zhruba osmdesátimetrové, na trvalé bydlení,“ říká Zlatová s tím, že firma reaguje i na poptávku zvenčí.
„Letos jsme na trh dali novinku, o kterou si lidé hodně psali, malý tiny house se spacím loftem. Jde o stavbu z lodního kontejneru doplněnou o sedlovou střechu s vnitřní dispozicí 2+kk. V obývacím pokoji jsme kontejneru odstranili strop, čímž vznikl otevřený prostor do střechy. Nad ložnicí je útulné spací patro pro přenocování nebo příjemný koutek pro čtenáře.“
Foto Adam Mráček
Kromě vlastního designu je pro Blokki prioritou správné a kvalitní technické řešení. „Převážná většina staveb, které realizujeme, je v nízkoenergetickém standardu. Šetří životní prostředí jednak tím, že upcyklujeme použité lodní kontejnery, ale hlavně tím, že naše realizace jsou kvalitně izolované a mají nízkou spotřebu energie, ničím se v nich neplýtvá,“ popisuje Zlatová.
Svým klientům firma poskytuje vše, co je ke stavbě třeba. Od odborného posouzení pozemku, studie, přes projekt pro povolení stavby až po službu vyřízení povolení. Poté samotnou modulární stavbu vyrobí, zajistí zemní práce jako založení, zhotovení přípojek, výstavbu parkovacího stání nebo plotu. V interiéru pak domy vybavují kuchyní a vestavným nábytkem.
„Co trhu vůbec nepomáhá, nebo i škodí, je velice složitý a zdlouhavý proces povolování staveb. Tiny houses nemají v zákoně žádnou výjimku, že by se daly povolit jednodušším způsobem. V případě, že si je lidé pořizují na trvalé bydlení, povolují se stejným způsobem jako rodinný dům,“ upozorňuje Zlatová.
Konkurence v oboru tiny houses podle ní roste. I když se objevují firmy, které se spíš chtějí svézt na trendu a nemají dlouhého trvání. „Zpracují jen pár vizualizací, které vystaví na hezké webové stránky, a tím to někdy skončí,“ tvrdí Zlatová.
Blokki letos očekávají finanční obrat kolem 85 milionů korun a v příštím roce plánují třicetiprocentní růst. „Připravujeme expanzi na zahraniční trhy a také nás čekají realizace zakázek pro institucionální investory a výrobu do industriálního segmentu trhu, například sklady, součásti hal, výrobní prostory a další průmyslové stavby,“ uzavírá Zlatová.
„Zašívárna“ na samotě
Jedním z průkopníků tiny houses a glampingu byl v Česku už před dvanácti lety Lukáš Otevřel, který v holešovickém přístavu v Praze postavil designový hausbót Port X a nabídl ho k pronájmu.
„Tato zkušenost mi hodně napověděla, že zmenšení domu a umisťování do krajiny bude cesta. Před pěti lety jsme vytvořili koncept prefabrikovaných tiny housů, našli silného partnera pro stavby na klíč. Naše cesty se na čas rozešly, ale teď se k sobě po letech opět vracíme. Bez silného výrobního zázemí to prostě nejde,“ říká Lukáš Otevřel o projektu Tiny Company.
V mezičase se snažil přinést nová řešení, například možnost postavit si tiny house sám z připravené stavebnice. Mnoho zákazníků ho ale nevyužilo, největší zájem byl o modelové řady, které na pozemku postaví smluvená instalační parta.
Foto se souhlasem projekt Ve vinohradu
„Zkoušeli jsme i domy na míru, ale byly příliš komplikované a docházelo ke zdržením. Ty jsme si už zakázali. Pevně dané prefabrikované řešení nám usnadní výstavbu a doručení v termínu,“ popisuje Otevřel s tím, že Tiny Company s ročním obratem patnáct milionů korun za poslední dva roky dodala dvanáct domů.
Rozptyl jejich využití je široký: některé slouží jako rozšíření rodinného domu, jiné jako chata na samotě, v zahrádkářské kolonii, ale i u moře.
„Fungujeme všude, kam můžeme naše stavby v rozebraném stavu doručit. Pomáháme i se zařizováním, navrhli jsme vlastní židle a stolky, teď pokračujeme v partnerství s českými výrobci matrací nebo oken. Tiny houses vnímáme jako prostředek ke sdílení, snažíme se tedy posunout zejména v aftersales,“ vysvětluje Otevřel.
Pokud chce klient využívat tiny house k pronájmu, pomůže mu firma i s marketingovou podporou pro navýšení kapacit pronájmů, nabízí třeba vlastní rezervační formulář. Tiny Company stojí třeba za stavbou glampingových míst Ve vinohradu, Paseca nebo Tiny House Veranda.
Architekti života
Do segmentu tiny houses se pustil po odchodu z internetového obchodu Zoot i jeho spoluzakladatel Ladislav Trpák. V rámci projektu Bayaya, jehož pohádkový název má odkazovat na cestu za svobodou, za pět let vzniklo už 120 realizací nejrůznějších podob malometrážního bydlení. Za pandemie koronaviru na sebe upozornili třeba obytnými posedy, které lidé využívali třeba jako domácí kancelář.
„Cítíme se občas být jakýmisi architekty života. Často nabízíme lidem jiný pohled na stavby, jaké by mohly potřebovat a co dává smysl. Samozřejmě taky další běžné věci v tomto oboru, jako je pomoc s financováním, stavebním povolením, ohlášením nebo jinými režimy,“ popisuje Jiří Veselka, který projektu se čtyřicetimilionovým obratem šéfuje.
Foto se souhlasem Bayaya
Foto se souhlasem Bayaya
Bayaya ve spolupráci s architekty a interiérovými designéry vymýšlí typové stavby, které by do budoucna mohly díky škálovatelnosti přiblížit domky co největšímu počtu lidí. Některé modely se dají v čase i rozšiřovat, třeba s přibývajícími členy rodiny. O samotnou stavbu se postarají firmou certifikované montážní party. Největší zájem je aktuálně o stavby do čtyřiceti metrů čtverečních.
„Trh roste, a když se podíváme na ceny nemovitostí a pozemků v Česku, asi je jasná odpověď proč. Přibývá firem, které stavěly běžné rodinné domy, viděly poptávku, tak se zaměřily i na tento segment,“ vysvětluje Veselka.
„K tomu přibývá mnoho nových podnikatelských projektů na pronájmy tiny houses. Vznikají krásná malá místa i větší rezorty. Je to vidět i z hlediska nově vznikajících startupů v této oblasti a různých publikacích o tiny houses,“ shrnuje.
