skip to main content
Future

Na oběžnou dráhu dnes a denně. Virgin Galactic se oklepává z problémů, Branson chce být prvním pasažérem

3 minuty čtení

Eiffelovce, Machu Picchu a Tádž Mahalu roste dost možná nečekaná konkurence. O žádnou podobnou pamětihodnost se sice nejedná, přesto je potenciál daného místa z pohledu návštěvnické atraktivnosti doslova nadpozemský. Už jen proto, že nabízí výhled, který jinde zažijete.

Uhodli jste správně, je to vesmír. Nebo snad přesněji řečeno jeho okraj – takzvaná Kármánova hranice, jež tvoří předěl mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Ta se nachází ve výšce zhruba 100 kilometrů nad zemí a v horizontu několika příštích let by zde mohlo začít být pěkně rušno.

Svou komerční činnost spadající do nově budovaného odvětví vesmírné turistiky tady chce provozovat jak společnost Blue Origin Jeffa Bezose, toho času nejbohatšího muže světa, tak konkurenční Virgin Galactic, která patří pro změnu britskému miliardáři siru Richardu Bransonovi.

Reklama

Ačkoli obě soukromé firmy sázejí na zcela odlišné technologie, potažmo přístupy, jejich pomyslný závod o to, kdo dřív vyšle ke hvězdám první platící pasažéry, je poměrně vyrovnaný: dle aktuálních plánů tak hodlají učinit již v nadcházejícím roce.

Že se zhruba šest stovek klientů, kteří si na tuto životní cestu u druhé jmenované společnosti již stihli zakoupit letenku, nemá čeho obávat, chce majitel skupiny Virgin dokázat na sobě. Právě on má totiž být historicky prvním pasažérem, který se na palubě vesmírného plavidla SpaceShip Two zkraje roku 2021 na oběžnou dráhu Země podívá.

Bransonova společnost spatřuje ve vesmírné turistice obrovský potenciál, jejím cílem je ročně takových letů z každé ze svých základen realizovat na 400.

Aby navýšil likviditu společnosti, musel se charismatický miliardář koncem jara zbavit akcií v hodnotě půl miliardy dolarů.

Pro účely první série komerčních letů uzavřela Virgin Galactic smlouvu s kosmickým přístavem Spaceport America v Novém Mexiku. Do budoucna však podle serveru CNBC plánuje létat rovněž z Velké Británie, Itálie či Spojených arabských emirátů.

Ekonomické oddělení firmy si spočítalo, že pokud se jí doopravdy podaří tyto cíle splnit, mohla by na každé své základně realizovat roční tržby ve výši rovné jedné miliardy dolarů. A těmi Branson dozajista nepohrdne.

Reklama

Ačkoli platí za jednoho z nejbohatších mužů v Británii, na letošní rok by, jako celá řada dalších byznysmenů podnikajících v odvětví cestovního ruchu, nejraději zapomněl. Jeho aerolinky Virgin Atlantic se v důsledku korony dostaly do existenčních problémů a dlouhou chvíli nebylo jasné, zda se jim z nich podaří vymanit.

Aby navýšil likviditu společnosti, musel se charismatický miliardář zbavit koncem jara 25 milionů akcií Virgin Galactic s tržní hodnotou na úrovni půl miliardy dolarů. Razantní krok se každopádně vyplatil, aerolinky přečkaly kritické léto a nyní se mohou opřít o záchranný plán ze strany britské vlády za 1,2 miliardy liber (cca 36 miliard korun).

V případě Virgin Australia, další Bransonovy letecké firmy, nicméně zašlo vše ještě o kus dál a dopravce musel být nakonec částečně prodán americké společnosti Bain Capital. Cena transakce činila dle dostupných informací 2,5 miliardy dolarů.

Vyhlídka skoro až astronomického obratu je bezpochyby lákavým pomyšlením rovněž z pohledu samotné Virgin Galactic. Tím spíš když za poslední dvě čtvrtletí tohoto roku společnost žádné tržby nezaznamenala a zahájení svých komerčních letů musela již několikrát odložit. Dle původních plánů totiž měly začít už letos. Jenže ty naneštěstí s žádnou pandemií nepočítaly.                         

Ve snaze přiblížit se kýženým miliardám co nejrychleji musí nyní společnost zainvestovat do rozšíření své letadlové, totiž vesmírné flotily. Tu aktuálně tvoří pouze zmíněné plavidlo SpaceShip Two, respektive její nosič White Knight Two pojmenovaný VMS Eve.

Druhé plavidlo by mělo být dokončeno již během prvního čtvrtletí příštího roku, přičemž třetí by mělo následovat o něco později. Celkové náklady na jejich zhotovení odhaduje vedení Bransonovy firmy na 35 až 55 milionů dolarů.

Celková suma za letenku by se v přepočtu dle aktuálního kurzu mohla vyšplhat k hranici devíti milionů korun

Že by jejich paluby nedokázali naplnit, se ve Virgin Galactic zjevně neobávají. Prvních 600 letenek bylo na trhu k dostání v ceně 200 až 250 tisíc dolarů za kus, ty další však vyjdou, jak vedení společnosti již před časem avizovalo, o něco dráž.

Kolik konkrétně si případní zájemci o tuto životní cestu připlatí, sice neupřesnilo, podle analytika společnosti UBS Mylese Waltona by to nicméně mohlo být dalších až 150 tisíc. Celková suma za místenku by se tedy v přepočtu dle aktuálního kurzu mohla vyšplhat až na hranici devíti milionů korun.

Reklama
Reklama