Brněnský hospodský se zachmuřeně dívá na letáček, na němž stojí: „Obyvatelé Brna odloží aspoň částečně nenávist k očkování, zděděnou od otců a dědů.“ Aby nedošlo k omylu, tohle provolání se nevztahuje k současnosti. Jedná se o apel lékaře Aloise Carla ze sklonku 18. století.
Zase tak moc se ale situace za dlouhá století nezměnila. I dnes je těžké odhadnout, nakolik odloží obyvatelé Brna, ale i celého Česka „nenávist k očkování“ a podstoupí vakcinaci proti covidu-19.
Náhoda tomu chtěla, že právě probíhající očkování proti koronaviru vypuklo symbolicky 200 let poté, co na zdejším území začala první plošná vakcinace. Jak upozornila agentura ČTK, v tehdejší habsburské monarchii bylo totiž v roce 1821 spuštěno plošné očkování proti pravým neštovicím.
Neštovice byly v té době děsivým pomocníkem smrti. Publikace Toulky českou minulostí cituje vzpomínky geografa Klödena o epidemii z roku 1799, jež mu zabila dva sourozence a skosila třetinu nezletilých nebožáků na Frýdlantsku: „Každý den jsme provázeli jedno až dvě děti na hřbitov. Většinou spolužáky nebo děti, se kterými jsme si hráli.“
Léta páně 1799 zemřelo v Čechách na neštovice 17 tisíc dětí, přitom vakcína už byla na světě. Mohl za to anglický venkovský lékař Edward Jenner, který dostal v květnu 1796 svolení rodičů osmiletého Jamese Phippse, aby ho očkoval kravskými neštovicemi. Jenner skalpelem rozřízl chlapci kůži na obou pažích a vpravil do něj látku získanou z puchýřku nakažené dojičky krav.
Lékař Edward Jenner očkuje osmiletého Jamese Phippse kravskými neštovicemi.
Malému Jamesovi se udělalo nevolno a roztřásla jej horečnatá zimnice, ale od neštovic byl uchráněn. O necelé dva měsíce později infikoval Jenner stejné dítě i pravými neštovicemi, Phipps zůstal znovu imunní. Mimochodem: kráva se latinsky řekne „vacca“, odtud výraz vakcinace.
Edward Jenner byl mužem všestranných zájmů a schopností. Studoval geologii a experimentoval s lidskou krví. V roce 1784, krátce po průkopnickém letu bratrů Montgolfierů, urazil ve vlastním vodíkovém balonu dvanáct mil. Také na základě pozorování přišel s tím, že kukačka vkládá vajíčka do hnízd jiných ptáků. Zabýval se i hibernací ježků, hrál velmi dobře na housle a psal poezii.
Do dějin ale rodák z Berkeley právem vstoupil díky vakcinaci. Jeho objev však nejprve Královská vědecká společnost, jíž byl členem, zavrhla. Mnohým lidem se navíc nelíbilo, že jsou lidská těla dávána do spojitosti s kravami. Jistý anglický sedlák, který nechal naočkovat rodinu, byl vysmíván, že „dal příbuzné všanc, aby se voly a kravami stali“.
Potlačení smrtelně nebezpečné choroby však bylo tak přesvědčivé a suverénní, že se Jennerova prevence rychle prosadila a už v roce 1800 zachraňovala v Británii tisíce pacientů.
Barevná ilustrace zobrazující pustioly neštovic.
Evropa právě tonula v éře napoleonských válek, jenže ani kulky svištící na bojištích si nevyžádaly tolik životů jako „neviditelná palba“ virů a bakterií. A zatímco napoleonské bitvy měly své vítěze, válka s infekcemi byla víceméně marná a zbyli po ní jen poražení. Není tak divu, že se z ostrovů očkování záhy šířilo do dalších zemí.
Je férové podotknout, že Jenner měl předchůdce. Vzpomíná-li se dvousetleté výročí od plošné vakcinace v Čechách, pak ještě o sto let dříve, v roce 1721, provedl v podstatě totéž co Jenner prešovský lékař Jan Adam Raymann. Když pak později začaly neštovice usmrcovat členy početné rodiny císařovny Marie Terezie, chránili se Habsburkové právě Raymannovou metodou.
Jeden z „vakcinačních ostrůvků“ se nacházel také v Brně – provozoval ho již zmíněný Alois Carl. Lékař ordinující na Zelném trhu je v Toulkách českou minulostí líčen jako člověk přímo posedlý vymýcením neštovic.
Carl byl dobrodincem, který si za ošetření chudých nebral peníze. A zasadil se o to, že se k povzbuzení občanstva v Brně pořádaly velké očkovací slavnosti s hudbou, zpěvem, tancem, hrami a rozdělováním prémií. Fungovalo to. „Když v září 1801 odešel do Prahy, bylo v moravské metropoli očkováno vakcínou skoro 600 dětí ze všech vrstev obyvatelstva,“ konstatují Toulky českou minulostí.
Neznámý muž s neštovicemi
Místo hudby, zpěvu a tance dnes přesvědčuje nad očkováním váhající občany premiér Babiš svým „Čau lidi“. Doba se zkrátka změnila, koneckonců teď by asi nikdo Moravu nenazval nejvzdálenější hranicí východního Německa. Přitom právě tak sami sebe lokalizovali Brňané v dopise Edwardu Jennerovi, jehož bustu odhalili v pavilonu na pisárecké louce v roce 1814.
Zdejší obyvatelé tehdy Jennerovi oznámili postavení pomníku dopisem, v němž mimo jiné stojí: „V krajině, kudy prošla římská triumfující armáda a divocí Hunové pod vedením Attilovým a kde císař Karel Veliký Huny úspěšně porazil a kde Švédové způsobili svými děly otřesy země a kde ještě i Prusové a francouzští válečníci vítězně prošli, v této pozoruhodné zemi s nejvděčnějšími pocty vděčnosti Tobě, očkovaná mládež z Brna vztyčila Ti trvalý pomník.“
Brňané slíbili Jennerovi pořádat navěky kolem jeho busty očkovací slavnosti. Se slovem „navěky“ je ale třeba nakládat opatrně – ani samotnou bustu už ve městě nenajdeme. Odkaz britského doktora však přetrval, a to zdaleka nejen v Brně.
S nemocí, která v 18. století zabila 60 milionů nakažených a další doživotně zohavila, bylo nadobro zatočeno, přičemž v Čechách byla milníkem plošná vakcinace z roku 1821 nařízená císařským výnosem.
Po vzniku Československa o necelých sto let později si očkovací programy poradily i se záškrtem, tuberkulózou, tetanem, černým kašlem či dětskou obrnou.
Doufejme, že teď je na řadě koronavirus.
