Skutečnost, že pizzerii dnes najdeme v každém menším městě, svádí k představě, že na přípravě pizzy není vůbec nic složitého. Stačí mouka, voda, droždí nebo kvas, trocha soli a něco navrch. Opak je pravdou a narazit v Česku na dobře připravenou pizzu se rovná téměř zázraku.

Dobře vykynuté kváskové těsto pokryté přiměřenou a rovnoměrně rozloženou vrstvou originálních surovin, jejichž kombinace dává smysl, vhodně zvolená pec, vysoká teplota a velmi krátká doba pečení, které mají za následek drobné tmavé puchýřky ze vzduchových bublin na okrajích pizzy, ale zespoda nespálené těsto, jsou jen některé z nezbytných atributů.

Ne že by v Praze nebyla k dostání dobrá pizza, ale tu nejlepší mají už pár let v Pizzerii Da Pietro v Plzni (Smetanovy sady 4). Tajemství této restaurace je vlastně docela prosté. Nešidí přípravu ani suroviny.

Její majitel Petr Soukal se s řemeslem, které ho živí, seznámil v Itálii, odkud začal dovážet i suroviny, které na západě Čech nejsou k sehnání. U pece na dřevo tu stojí italský personál a sází dovnitř takové pizzy, jaké jinde neochutnáte.

Pozornost je tu věnována i tomu, co by se dalo považovat za detaily. Že různé odrůdy rajčat mají různou chuť. Že populární oválná rajčata San Marzano jsou opravdu skvělá, ale k některým surovinám se budou lépe hodit menší sladší rajčátka nebo rajčata pěstovaná ve vulkanické půdě pod Vesuvem. Totéž platí pro použité sýry. Základem je samozřejmě mozzarella z kravského nebo buvolího mléka, k něčemu se bude hodit sýr kozí a vrcholem je jemná burrata se smetanovým vnitřkem.

Vedle neapolské pizzy připravené tak, jak se patří, mají u Pietra i stále populárnější pizzu Gourmet, která je pokryta jen těmi nejlepšími surovinami. Pokud nezaváháte a do Plzně se vypravíte ještě o víkendu, s posledními paprsky babího léta možná ještě stihnete posezení na zahrádce. Dovolenou vám instantně připomene pizza Estate in Puglia (Léto v Apulii), která mě tu v srpnu dostala do kolen. Těsto je místo rajčatové vrstvy pokryté bazalkovým pestem, na něm jsou plátky žlutých a červených cherry rajčátek, hobliny parmazánu, tenoučké plátky sušené šunky, pár lístků čerstvé bazalky a uprostřed čeká na zakrojení právě zmíněná burrata se smetanovým vnitřkem.

S chladnějším počasím přijde i změna menu na podzimně-zimní. Místo slunečních paprsků vás zahřeje pohled na plameny v peci na dřevo, která vévodí hlavní místnosti restaurace hned za vstupem. V exponovaných časech o víkendu si ale nezapomeňte udělat rezervaci. Sláva tohoto místa už se rozkřikla.

Na vytrávení se vypravte obdivovat některou z plzeňských památek. Vedle krásných kašen na náměstí stojí za vidění i Velká a Stará synagoga (Velká je však momentálně kvůli rekonstrukci návštěvníkům uzavřena) a Loosovy interiéry přístupné ve dvou prohlídkových trasách.