Jak funguje ekonomický model podnikavých mladíků, kteří na rohu ulice dealují crack? Co má společného marketingový model realitního agenta s marketingovým modelem Ku-Klux-Klanu? A jak se projevuje podvádění během utkání sumo v souvislosti s fixlováním při pečení bagelů?

Dívat se na svět trochu bokem je fajn, ale zpracovat všechny ty ujeté otázky nejen do formy opileckého monologu nad půllitrem piva, ale rovnou do knižní podoby se vám může i vyplatit – jako se to vyplatilo chicagskému ekonomovi Stevenu Levittovi a novináři New York Times Stephenovi J. Dubnerovi, kteří ze zmíněných témat v roce 2005 stloukli knihu Freakonomie: Skrytá ekonomie všeho. A do tří let jí po celém světě prodali čtyři miliony kusů.

Témata knihy vyrotovala v úspěšný rádiový pořad Freakonomics Radio, který se v éteru objevil v tu správnou chvíli, aby v roce 2010 povýšil na úspěšný podcast a na vlnách digitálního poslechu se od té chvíle držel na předních příčkách nejposlouchanějších audiopořadů iTunes.

Zrovna na vrcholných místech podcastových žebříčků je nejlépe vidět pozvolná změna, která se na pohyblivých píscích podcastového světa odehrává. V roce 2018 se Freakonomics Radio přesunulo zpod zastřešujícího vlivu newyorské rádiosítě WNYC pod patronát mediální společnosti Stitcher Radio, specializované na podcasty.

Podobný přesun v rámci konsolidace podcastového trhu byla i akvizice podcastu Joe Rogan Experience audioslužbou Spotify odhadem za 100 milionů dolarů a také nedávný přesun produkce hvězdného podcastu Serial pod mediahouse New York Times – v jeho případě se otočilo přibližně 50 milionů dolarů.

Český trh má za tím americkým zpoždění.

Freakonomics Radio pak učinilo další krok ilustrující pokračující tendenci globálního podcastového trhu: mění se na Freakonomics Radio Network, samostatného publishera, který bude vydávat nové podcasty už přímo pod svou značkou. O tom, v jaké fázi se soudě dle takových kroků podcastový trh nachází, má u nás v Česku solidní přehled John Erik Jonassen Salte, CEO společnosti Elite Bloggers, pod jejímiž křídly dnes funguje desítka podcastů.

„V globálním měřítku už pro podcastový trh nastal peak point, kdy na trhu dominují velcí hráči a noví malí podcasteři bez ustanoveného publika a většího dosahu svých sociálních sítí v podstatě nemají šanci,“ říká Salte. „Český trh má za tím americkým zpoždění, ale tendence větších mediálních hráčů vytvářet vlastní podcastovou síť jsou nepřehlédnutelné.“

Salte disponuje zkušeností z rodného Norska, kde má tamní podcastový trh oproti českému také náskok – a právě na norském podcastovém prostředí lze sledovat trendy, jejichž směrem táhne americký vývoj pomalu, ale patrně jistě i prostředí české.

„V Norsku už prostor pro malé hráče není v podstatě žádný, všechny zásadní podcasty tu patří někomu většímu,“ konstatuje Salte. Do podcastového světa v Norsku je tak proniknout jako sólista gargantuovský úkol. „Potřebujete spíše někoho, kdo má dostatečnou marketingovou sílu, aby to udělal za vás.“

Jako se v USA odehrávají zásadní přesuny dosavadních základních opěrných kamenů podcastového světa, tak se podle Salteho i české tržiště zahušťuje a probít se na vrchol žebříčků už je úplně jiná hra než před pár lety. Vlastně i před rokem – český podcastový trh boomuje.

Což je pro posluchače podcastů samozřejmě epic win. Chaotický podcastový vesmír se mění v tvrdé prostředí systematické hospodářské soutěže a konkurenční boj snad vymačká z révy jeho účastníků víno pro naše uši a proteinový nektar pro naše mozky.

Někdo by o tom měl napsat knihu. A pak z ní udělat podcast. Aby ho mohl prodat New York Times.