Nejdříve se radovali z dobře probíhajícího startu sezony, pak ale přišla studená sprcha, nebo spíš přímo mráz. Ten u největšího producenta jablek v Česku, v družstvu Bohemia Apple, které má sady u Tuchorazi na Kolínsku, spálil s největší pravděpodobností valnou většinu květů, které se během léta měly přeměnit ve šťavnatou úrodu.
„Podle pamětníků šlo dokonce o nejsilnější mrazy za posledních sto let,“ říká výkonný ředitel Bohemia Apple Štěpán Chára a je z něj při tom cítit napětí, jak vše nakonec dopadne.
„Když k nám hned po mrazech přijeli likvidátoři z rakouské pojišťovny na kontrolu, potvrdili poškození ve výši pětadevadesáti až sto procent,“ přibližuje až katastrofální rozsah nedávných mrazů, které podle prvotních odhadů způsobily jen českým vinařům a ovocnářům škody za více než dvě miliardy korun.
Bohemia Apple stejně jako další zasažení producenti ovoce nyní vyčkávají na přesná čísla, o kolik toho vlastně přišli. Na finální verdikt si dle agronomů musí počkat ještě týden až deset dnů.
Pokud se ale naplní černý scénář, firma přijde o obvyklou úrodu, která ve finančním vyjádření běžně dosahuje až tří set milionů korun. A další sklizeň bude až na podzim 2025.
„Malé rezervy jsou, ale určitě nepokryjí roční provoz,“ říká Chára s tím, že nějaké peníze by měly přijít i od pojišťovny, u které měli pojištěnou část úrody. Pojišťovat celou úrodu se podle něj nikomu nevyplatí.
„Pojištění tak velkých ploch i s výraznou dotační podporou by zásadně ovlivnilo prodejní cenu jablka tak, že by bylo neprodejné,“ vysvětluje v rozhovoru pro Forbes.
Vinaři a ovocnáři hlásí kvůli mrazům škody přesahující dvě miliardy korun. Jak se mrazy dotkly Bohemia Apple?
Situace s nočními mrazy, které udeřily koncem dubna, nás zásadně zasáhla. Jde o největší mrazy ve více než třicetileté historii celé firmy. A podle pamětníků se jednalo dokonce o nejsilnější mrazy za posledních sto let.
Běžně jarní přízemní mráz kulminuje mezi pátou a sedmou hodinou ranní. V tomto případě ještě existují možnosti ochrany v podobě pálení svící, pálení slámy, štěpky, průletů vrtulníky nad sady nebo rosení vodou.
Při rosení vodou dojde k obalení květu ledovou krustou, která jej ochrání před největším mrazem. Tato metoda je však velmi náročná na spotřebu vody a při takto nízkých a celou noc trvajících mrazech v zásadě již neúčinná.
Letošní jarní mrazy ale nebyly přízemní, takže ve dvou metrech nad zemí dosahovaly až minus pěti stupňů Celsia, někde dokonce až minus sedmi. Dalším faktorem, který dokonal zkázu, bylo to, že letošní vegetace je o tři týdny dopředu a mrazy přišly v nejchoulostivější fázi vývoje plodu.
Sady máte na Kolínsku ve středních Čechách. Ty utrpěly více než Morava…
Mráz postihl celou Evropu od Nizozemska přes Belgii, sever Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Čechy až po část severního Slovenska. Takže ten, kdo v uvozovkách přežil, byli u nás ovocnáři na jižní Moravě, v zahraničí pak v jižní části Slovenska, Maďarska či Bulharska. Tam se dají očekávat standardní sklizně ovoce.
Nejde však jen o jablka. Bavíme se i o třešních, hruškách, meruňkách, broskvích, rybízu a tak dál. Škody po celé Evropě se ale budou teprve vyhodnocovat. Na vyčíslení přesných škod si musíme počkat ještě tak deset dní.
A v sadech Bohemia Apple došlo ke stoprocentnímu spálení květů?
Když k nám hned po mrazech přijeli likvidátoři z rakouské pojišťovny na kontrolu, potvrdili poškození ve výši pětadevadesáti až sto procent.
Pojištění tedy jste?
Jen částečně, na celou úrodu ne.
Proč ne?
Pokusím se to vysvětlit na jednoduchém příkladu. Když budete majitelem bytu v hodnotě deseti milionů korun a necháte si jej pojistit proti požáru za třináct procent jeho hodnoty, každý rok budete muset zaplatit pojištění 1,3 milionu korun. Pokud vám byt kompletně shoří, od pojišťovny dostanete sedmdesát procent hodnoty bytu, což je sedm milionů korun, protože třicet procent je spoluúčast. A to jste pojišťovně už milion tři sta tisíc zaplatil. A takovým způsobem funguje pojištění úrody.
Zjednodušeně řečeno, pojištění tak velkých ploch i s výraznou dotační podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) by zásadně ovlivnilo prodejní cenu jablka tak, že by bylo neprodejné.
Pojištění celé úrody by v případě Bohemia Apple šlo do desítek milionů korun ročně?
Naši roční produkci lze vyjádřit příjmy zhruba 250 až 300 milionů korun, to znamená, že roční pojištění může jít do desítek milionů. Nemusím říkat, že to zásadně zdražuje finální produkt – jablko.
Proto naše sady, které mají rozlohu přes 216 hektarů, pojišťujeme zejména v lokalitách, o kterých víme, že jsou náchylnější k jarním mrazům. Letošní mrazy ale byly něco, co tu nikdo nepamatuje. Na to se nelze připravit.
Na druhou stranu, tuto situaci jsme ještě nezažili, jde pro nás o zcela novou věc a nikdo neví, jestli si s tím příroda ještě nějak neporadí. Třeba na stromech nějaké to jablko nakonec zůstane, ale stále nevíme, v jaké kvalitě a v jakém množství.
Je tedy předčasné vyhodnocovat, potřebujeme ještě přibližně deset dní. Nejen my, celá Evropa je teď v nejistotě.
Foto Michael Tomeš
Takže jablka Bohemia Apple z českých pultů nakonec možná nezmizí?
Zásoby z loňské úrody máme zhruba do srpna. Problém nastane v září. Pokud na stromech nic nezůstane, bude to zásadní problém. V tom případě bychom jako Bohemia Apple nemohli dodávat na trh ani jablka, ani mošty.
Plánované příjmy na sezonu 2024 a 2025 by se rovnaly nule. Což s největší pravděpodobností nastane…
Co byste v tom případě dělali?
Aktivovali jsme krizový management, analyzujeme situaci, vyhodnocujeme dopady. Jak jsem již řekl, je to pro nás úplně nová situace, se kterou nemáme zkušenosti. Máme přes sto zaměstnanců, o které nechceme přijít.
Jsou to profesionálové, kteří umějí ovládat nejen naše technologie ať už v sadech, nebo ve skladech, ale jsou to i odborníci na pěstování. Takže se zamýšlíme, co s tím, jestli třeba nepřesměrovat firmu na jinou oblast, ale moc alternativ není.
Kdyby se naplnil černý scénář, máte rezervy pro přežití?
Malé rezervy jsou, ale určitě nepokryjí roční provoz. V zemědělství je obecně těžké vytvářet rezervy. Všichni říkají, ať investujeme do moderních technologií a podobně, o což se snažíme, ale tyto investice jsou za cenu toho, že se pak nevytvoří robustnější rezervní fond, protože zkrátka už není z čeho. A to ani s případnými dotacemi.
A od pojišťovny tedy něco dostanete?
Věříme, že ano. Jsme fakticky rozděleni na dvě firmy, na farmářskou a obchodní. Farmářská se stará celý rok o to, aby sady byly ve vynikající kondici, úroda kvalitní a v dostatečném množství, ta pojištěna je.
Obchodní, která je partnerem obchodních řetězců a která zajišťuje skladování, třídění, tržní úpravu, distribuci nebo třeba logistiku, pojištěna není. Ta tím, že nebude mít produkt, zůstane bez příjmů.
Je třeba si uvědomit, že je květen 2024 a další sklizeň by měla přijít až na podzim 2025. To je výpadek příjmů na rok a půl.
A přímo v sadech nyní bude pracovní klid?
Ne. Podstatnou informací je, že se o sady budeme muset po celou tu dobu neustále starat. Nemůžeme je jen tak nechat ležet ladem, musí se zastřihávat, hnojit, chránit proti škůdcům, tak aby další rok opět plodily… To s sebou samozřejmě nese další náklady.
Očekáváte tedy pomoc od státu?
Nechci se pouštět do spekulací. Naše roční tržby se pohybují kolem 250 až 300 milionů korun – a ty prostě nebudou. Ministr zemědělství Marek Výborný na tiskové konferenci den po katastrofálních mrazech sdělil, že stát pomůže sedmdesáti až sto miliony korun a bude hledat další volné prostředky. Což je určitě příjemná zpráva, ale sadařů, jako jsme my, jsou desítky.
Celkové škody jdou do miliard a určitě to nepokryje ani zajištění základních nákladů. To je bohužel riziko podnikání v zemědělství. Příroda je prostě silnější a my víme, že to bude rok boje o přežití.
Dojde v sadařství ke krachům?
Nejvíce na to pravděpodobně doplatí malí sadaři, kteří přišli úplně o vše. Mají techniku v jednotkách kusů, pár zaměstnanců, kteří jsou sice multifunkční, ale pokud nemají pojištění, bude pro ně těžké firmy udržet.
My jsme alespoň trochu diverzifikovaní, máme například sklady, které můžeme pronajmout, abychom alespoň částečně pokryli náklady. Pro nás je nejdůležitější, jak už jsem uvedl dříve, udržet naše zaměstnance a splácet úvěry.
Máme teď čtyři měsíce na to, vymyslet, jak dál. Bude to velký boj, ale zároveň výzva.
Projeví se letošní mrazy na cenách jablek v Česku příští zimu?
Agrární analytici hovoří o tom, že cena by se měla zvednout o deset až dvacet procent, ale to se uvidí, až jak situace dopadne v celé Evropě. Zboží se dá dovézt. Řetězce jsou silné, mohou centrálně nakoupit jablka například z JAR, Nového Zélandu nebo z Chile.
Možná budou stát i sedmdesát korun, zákazníci je však v regálech stále najdou. Zatím to ale vypadá tak, že velkou část ovoce bude Česko dovážet ze zahraničí. Vše ukáže čas.
