Tak dobře ještě Evropa na zimu připravena nebyla. Přívětivé teploty i záplava plynu LNG způsobily, že zásobníky plynu po celé Evropě jeden po druhém dosahují své maximální kapacity. V Německu, Belgii nebo Francii už mají s plněním v podstatě hotovo a samotné Česko dělí už jen pár dní od toho, aby plyn také nemělo kam dávat.
„Na zimu jsme připraveni nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na čtvrtečním ranním brífinku.
Naplněnost zásobníků plynu určených pro Česko totiž ke čtvrtku představuje 99,1 procenta. Klíčové jsou zejména zásobníky patřící pod RWE Gas Storage, která jich v tuzemsku vlastní šest a která je má od přelomu týdne naplněné na sto procent. Jen její zásobníky mají celkový objem 2,7 terawatthodiny, zatímco celková kapacita zásobníků určených pro český trh je zhruba 3,5 terawatthodiny, což pokryje zhruba třetinu průměrné roční spotřeby.
Ostatní zásobníky patří do skupiny MND Karla Komárka. Zásobník v Uhřicích je naplněn na 97,4 procenta a při aktuálním tempu plnění v denním objemu téměř deseti gigawatthodin by jeho kapacita měla být naplněna do týdne. Podobně je na tom i zásobník plynu Morava. Jeho kapacita je nyní naplněna z 92,8 procenta a při současném tempu plnění a v podstatě nulovém odběru by také měl být naplněn během příštího týdne.
V České republice se nachází celkem devět zásobníků. Jeden z nich je pronajatý Slovensku a jen jeden z nich se nachází v Čechách – v Hájích u Příbrami. Zbytek je hlavně na jižní Moravě a je to logické. Pro zásobníky plynu takzvaného porézního typu se totiž využívají bývalá vytěžená ložiska plynu nebo i ropy, do nichž se každým rokem vtláčí plyn. A ložiska plynu a ropy jsou v Česku hlavně na jižní Moravě. U Příbrami se ke skladování plynu využívají bývalé uranové doly, jde tedy o takzvaný kavernový typ.
Zásobník plynu v Lobodicích u Přerova | Foto RWE Gas Storage
Stoprocentní naplněnost zásobníků jsme v Česku už několik let nezažili. Například loni tato hodnota dosáhla nejvýše na 87,4 procenta a to 22. října. Tou dobou jsme totiž začali plyn ze zásobníků naopak čerpat. Letos do nich naproti tomu plyn stále vtláčíme i v listopadu. Naposledy jsme stoprocentní naplněnost měli podle statistik Gas Infrastructure Europe (GIE) před šesti lety na podzim roku 2016.
To je trochu v rozporu s vyjádřením ministra průmyslu a obchodu Síkely, podle něhož nikdy v historii více plynu v zásobnících nebylo. „Procházeli jsme s kolegy záznamy a opravdu jsme nenašli žádný den, kdy by v tuzemských zásobnících bylo více plynu než dnes. V zásobnících je celkem 3 miliardy a 410 milionů metrů krychlových zemního plynu,“ uvedl Síkela.
A co to znamená pro Česko? Například to, že při největších zimních zátěžích, kdy Česko denně spotřebovává zhruba 50 milionů kubických metrů plynu, by nám plyn v zásobnících vystačil na více než 80 dní. Jen pro samotné domácnosti dokonce na 320 dní.
Vše je o to pozitivnější, že plnit zásobníky plynem dokážeme i bez ruských dodávek. Ještě loni jsme přitom byli na ruském plynu plně závislí. Kromě teplého počasí nám v tom pomáhá hlavně zajištění třetiny kapacity LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, kam postupně připlouvají lodě, prozatím s americkým LNG plynem, a také obnova a navyšování dodávek norského plynu do Evropy.
Otázkou je, zdali se nám podaří současnou situaci zopakovat i v příštím roce. Odborníci totiž varují, že se nám nemusí podařit během příštího léta naplnit zásobníky. „Na letošní zimu jsme se začali připravovat už v únoru letošního roku. Musíme se začít připravovat už na příští rok, abychom měli v zásobnících opět alespoň 95 procent plynu,“ uvedl ve čtvrtek ministr průmyslu a obchodu.
Z pohledu Evropy mají podle dat GIE zcela naplněno zásobníky Dánsko a Portugalsko. V podstatě plný stav mají také ve dvou důležitých ekonomikách – v Německu a ve Francii. Průměr Evropské unie se dnes pohybuje na 97 procentech. Nejhůře jsou na tom Lotyši, kteří mají necelých 59 procent a nesplnili tak požadavek Evropské unie, který po členských státech vyžadoval do konce října naplněnost alespoň z 80 procent, od příštího roku to bude dokonce z 90 procent.
I díky úspěšnému naplnění zásobníků cena plynu na evropských burzách stále klesá. Roční kontrakt se na energetické burze v Lipsku obchoduje za 134 eur za megawatthodinu, přitom ještě v srpnu to byl dvouapůlnásobek. Pokud ale přijdou silné mrazy, tento trend se dle odborníků během zimy zastaví nebo i otočí.
10. 11. 20225 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
