Do České republiky už dva měsíce proudí plyn z vůbec prvního LNG terminálu vystaveného po zahájení války na Ukrajině v nizozemském Eemshavenu. Ten nám zajistí až třetinu roční spotřeby a hlavně pomůže překlenout letošní zimu, kterou vůbec poprvé v historii budeme muset zvládnout bez ruských dodávek.

A zatímco k nizozemskému terminálu už připlul druhý tanker plný zkapalněného zemního plynu (LNG), nevyřčenou otázkou stále zůstává, kolik jsme za jeden takový tanker zaplatili. Odpověď je složitá, jelikož ČEZ, který dodávky nyní dojednává, toto číslo nezveřejňuje a říká jen to, že prozatím – než vláda najde dlouhodobého dodavatele LNG – nakupuje tento plyn za spotové ceny. A ty se každým dnem mění.

„Nakupujeme za tržní ceny LNG, konkrétní částku není možné uvést, protože by nám to ztížilo jednání o dalších dodávkách a ty jsou pro nás samozřejmě prioritou,“ odpověděl Forbesu na dotaz, na kolik vyšel jeden takový tanker, mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Forbes se tedy podíval na tržní ceny a dostupné statistiky a oslovil i některé energetické experty, aby si udělal alespoň základní představu o tom, na kolik nás jeden tanker vyšel. Číslo je to vysoké, ale nepřekvapivé, osciluje mezi dvěma a až třemi miliardami korun za jeden tanker a to včetně ceny samotného nákladu i následné přepravy.

„Cena závisí na spotovém nákupu, kde ceny opravdu lítaly sem a tam, tak to bude mezi jednou až dvěma miliardami a klidně i nad tím,“ uvádí energetický analytik Jiří Gavor. S hodnotou nad dvěma miliardami korun souhlasí i majitel skupiny Amper Jan Palaščák. „To zřejmě bude sedět. Otázkou je, kdy se ceny fixují – jestli když se začne plnit, když vyplouvá, nebo když dorazí k přístavu,“ říká.

Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň k cenotvorbě dodává. „Cena se během plavby trajektu může změnit klidně čtyřikrát. Může se platit v podstatě až u cílového přístavu.“

Pravdou je, že první tanker Gaslog Georgetown vyplul z amerického přístavu Sabine Pass na hranicích Louisiany a Texasu 23. srpna. Kdy přesně ČEZ podepisoval s americkou firmou Cheniere kontrakt, jestli před vyplutím tankeru, nebo už během necelé měsíční plavby do Evropy, přesně nevíme. Z pohledu spotových cen to byla ale ta nejhorší doba, na konci srpna zrovna krátkodobě atakovaly historické rekordy.

Navíc, volatilita trhu byla vysoká. To znamená, že v té době docházelo ve spotových cenách až k dvouciferným mezidenním výkyvům a výsledné číslo se tak mohlo během jednoho týdne lišit až o stovky milionů korun.

Tanker Gaslog Georgetown dorazil k terminálu v nizozemském Eesmahvenu 19. září.

V každém případě se cena LNG plynu s dodáním do Evropy v té době pohybovala nad 30 dolary za milion britských tepelných jednotek (mmBtu), což je jednotka, v které se obchoduje na angloamerickém trhu. A jeden LNG tanker o výsledném objemu sto milionů metrů krychlových plynu v sobě nese zhruba 3,5 milionu mmBtu.

Vynásobeno třiceti dolary a převedeno dle aktuálního kurzu na české koruny to vychází minimálně na 2,5 miliardy korun, v čemž už je i cena za dopravu, která se u takového tankeru pohybovala kolem osmi milionů korun za den. K podobné výsledné hodnotě se dostaneme i alternativním přepočtem přes kubické stopy, tedy v další jednotce, se kterou se lze také při obchodování v Americe setkat. V přepočtu jde o 2,5 koruny za kilowatthodinu, což je i přesná hodnota zastropování cen plynu bez DPH vládou, které bude platit od začátku roku.

Mimochodem, ČEZ neplatí jen za samotnou komoditu a její dovoz, ale také za pronájem části terminálu a takzvanou regasifikaci, tedy zpětné zplyňování LNG. Dle informací Forbes jej to vyjde ročně na vyšší desítky milionů eur, v přepočtu od miliardy do dvou a půl miliardy korun, které se do celkových ročních nákladů za LNG plyn také musí přičíst. I proto musí být cena dováženého LNG nižší než burzovní cena plynu v Evropě. Jinak by se státům EU nevyplatilo jej sem importovat.

Pokud bychom chtěli alespoň nějaké vodítko, za kolik jsme odebírali stejné množství, tedy sto milionů metrů krychlových plynu, v minulých letech z Ruska, musíme se podívat na historické statistiky. Ještě loni jsme byli v těkavé komoditě v podstatě ze sta procent závislí na Rusku.

Naše loňská spotřeba činila zhruba devět miliard metrů krychlových plynu, přičemž jsme za dovezený zemní plyn dle dat Českého statistického úřadu zaplatili celkem 61 miliard korun. To znamená, že za sto milionů kubíků jsme zaplatili v průměru necelých 700 milionů korun (0,7 koruny za kWh), tedy třiapůlkrát méně, než naše redakce odhaduje, že Česko zaplatilo za prvně dovezené LNG.

Předplatné Forbesu Šťastná

„Je pravdou, že jsme teď nakoupili dražší plyn. To ale vyplývá z logiky věci a bylo to pro nás strategicky důležité. Státu bych to rozhodně nevyčítal,“ dodává k tomu Palaščák.

Je totiž nutné si uvědomit, že plyn jsme si potřebovali nutně zajistit, abychom v zimě nemuseli od plynové soustavy odpojovat průmysl, a od letošního léta jsme neměli možnost jej nakoupit levněji. I za ruský plyn bychom letos platili násobně víc. Ceny v Evropě se totiž znásobily a Gazprom nám i přes dlouhodobě uzavřené kontrakty přestal těkavou komoditu dodávat, což ČEZ dle nedávného vyjádření předsedy představenstva Daniela Beneše bude hnát až k mezinárodní arbitráži, kde se bude hrát o miliardy korun.

Česko má prozatím v Eemshavenu dojednáno dohromady osm slotů, dva už jsou vyčerpány, šest dalších tankerů ještě může připlout. Zimu tedy z pohledu spotřeby plynu díky LNG terminálu zvládneme, navíc se obnovují dodávky z Norska a máme plné zásobníky, kde je dalších přes tři miliardy kubíků. A cena bude nižší a nižší.

Každý další objednaný tanker poveze levnější náklad a výsledná cena se tak klidně může stlačit i pod jednu miliardu. Už druhý tanker Maran Gas Delphi do firmy Shell připluvší do Eemshavenu na začátku října mohl být o stovky milionů korun levnější než ten první. Průměrná cena za dovezené LNG by se za současných podmínek tedy měla dále jen snižovat.

Cena plynu totiž na evropském trhu nepřestává ani v listopadu klesat. Ve virtuálním hubu TTF, kde se obchodují krátkodobé kontrakty, se v tomto týdnu drží kolem 115 eur za megawatthodinu. V září a na začátku října přitom převyšovala 200 eur.

Vývoj ceny zemního plynu na spotovém virtuálním trhu TTF | Zdroj Oenergetice.cz

Důvodem tohoto příznivého vývoje je teplé počasí a také to, že plyn LNG ve velkém objednaly v podstatě všechny evropské státy. Jen z USA bylo podle aktuálních dat Independent Commodity Intelligence Services (ICIS) do Evropy v období od ledna do října dovezeno LNG tankery o 51 miliard kubíků plynu meziročně víc. To je v podstatě roční kapacita plynovodu Nord Stream 1, která činí 55 miliard kubíků plynu. Ten ale od konce srpna nedodává do Evropy žádný plyn.

Problémem je nyní úzké hrdlo v podobě nedostatečné infrastruktury terminálů. Jejich roční kapacita nyní činí více než 200 miliard kubických metrů krychlových, EU ročně spotřebuje zhruba 500 miliard kubíků zemního plynu. I proto jsou ve výstavbě další LNG terminály, které by měly do budoucna odstranit současné problémy, kdy desítky lodí kotví u evropských břehů a čekají, až se uvolní slot na terminálu a ony budou moct vyložit svůj náklad.