Zkoumání evoluce proteinů, vyvracení matematických domněnek nebo modelování nukleových kyselin. Tyto i další výzkumy byly oceněny na slavnostním galavečeru Nadace Neuron, která již poněkolikáté vyzdvihla nejnadějnější a nejúspěšnější české vědce.

Nadace Neuron se dlouhodobě snaží zvýšit prestiž tuzemských vědců a vědkyň a zamezit odlivu talentů do zahraničí.

Letošní ročník kromě tradičního ocenění mladých vědců přinesl i dvě nové kategorie. Poprvé byla udělena Cena Neuron za rozvíjení lásky k vědě, která má za cíl oceňovat pedagogy z Česka. Novinkou je také Cena za propojení vědy a byznysu.

Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě a související odměnu půl milionu korun si odnesl profesor Jan Černý, zakladatel oboru Science na Univerzitě Karlově, který se také věnuje organizaci biologických olympiád. Toto ocenění získal především za svůj výjimečný přístup k výuce a motivaci studentů k vědeckému bádání.

„Z Ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Profesor Jan Černý je ztělesněním toho, jak by měl vypadat inspirující pedagog. Jeho dlouhodobá práce na popularizaci vědy a podpoře mladých talentů je příkladem pro celou akademickou sféru,“ uvedla ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

Tento rok je výjimečný novými cenami, zatímco ten předloňský se nesl ve znamení dlouhodobých závazků nadace.

V říjnu roku 2023 zakladatelé Nadace Neuron, mezi kterými jsou Monika Vondráková, miliardář Dalibor Dědek, miliardář Eduard Kučera, Libor Winkler, podnikatel a investor Václav Dejčmar, Ondřej Bartoš a Jaroslav Řasa, oznámili svůj závazek finanční podpory.

Dalibor Dědek tehdy do nadačního jmění přispěl částkou sto milionů korun prostřednictvím podílů v investičním fondu obchodujícím s americkými akciemi.

Vedle profesora Černého byli oceněni také mladí vědci, kteří získali finanční odměnu ve výši půl milionu korun od českých mecenášů.

Hlavní Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě obdržel fyzikální chemik Pavel Jungwirth, který změnil způsob, jak přemýšlíme o solvataci iontů a elektronů ve vodě a na vodních rozhraních. Ve svém oboru má mezinárodní renomé a na pažbě řadu hlubokých a ostrých vědeckých zářezů. S cenou se pojí i odměna jeden a půl milionu korun.

Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl startup SophoMer, který vyvinul zlepšené diagnostické testy nahrazením živočišných bílkovin syntetickou látkou. Projekt vznikl díky spolupráci vědeckého týmu a zakladatelů Jana Plicky a Jiřího Moose.

Na slavnostním večeru v Národním muzeu byli vyzdviženi i další vědci v různých kategoriích. V kategorii biologie to byla Klára Hlouchová, kterou Forbes již předloni zařadil mezi nejlepší tuzemské vědkyně a která zkoumá základní otázky o původu a evoluci proteinů. Ve výzkumu se věnuje mimo samotné evoluce i její funkci, což přináší nové poznatky o vzniku života na Zemi i možném životě ve vesmíru.

Jan Volec řeší složité matematické problémy v teorii grafů a kombinatorice. Ve spolupráci s kolegy dokázal vyřešit a tím vyvrátit nebo potvrdit některé domněnky, se kterými si matematici po celém světě nevěděli rady.

Dalším oceněným, tentokrát v kategorii computer science, je Jan Křetínský. Vymýšlí matematické nástroje a programy zaměřené na to, jak co nejvíce eliminovat problémy při používání strojů v medicíně nebo při řízení auta a dalších.

V oboru sociálních věd byl oceněn Ota Pavlíček, jenž se zabývá tím, kým byly a jak se chovaly dřívější vědecké elity. Vyvíjí i digitální aplikaci, díky které se dá „cestovat časem“.

Spojení molekulární biologie, biochemie a umělé inteligence. Touto kombinací se ve svém výzkumu zabývá vědec Tomáš Pluskal, který byl letos oceněn v oboru chemie.

Petr Šulc vytvořil nástroj pro modelování nukleových kyselin, což přináší nové možnosti v diagnostice i vývoji materiálů. Ty pak mohou experimentálně realizovat pro další využití v diagnostice, pro vývoj léčiv nebo na zmíněnou přípravu nových materiálů.

info Foto Michael Tomeš
Martina Benešová Schäfer

Martina Benešová Schäfer stála u vzniku radiofarmaka, které pomáhá pacientům s rakovinou prostaty po celém světě. „Způsobí v těle miliardy jaderných výbuchů za sekundu, buňkám je špatně a odumřou,“ popisuje ve zkratce radiofarmakum.

Ceny Neuron představují prestižní ocenění, které zdůrazňuje význam vědy pro společnost a zároveň napomáhá finančním ohodnocením v další práci českých vědců. O laureátech rozhoduje vědecká rada, která každý rok předává ocenění v sedmi oborech.

Nadace Neuron podporuje českou vědu nejen finančně, ale také prostřednictvím programů, jako jsou studentské stáže na prestižních univerzitách nebo financování vědeckých expedic.

Slavnostní večer ukázal, že tuzemská věda má světový potenciál a že spolupráce vědy s byznysem přináší inovace s obrovským přesahem.