Dvakrát bodoval důležitý objev z oblasti výzkumu rakoviny. Čtyři ceny si odnesly vědkyně, což je za dobu udělování nejvíc oceněných žen. Nejvyšší cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé František Švec.
Letošní ročník Cen Neuron byl v mnoha ohledech výjimečný. Prestižní vědecké ceny poprvé udělovala nově vzniklá Nadace Neuron, která navázala na předchozí působení nadačního fondu. Na nedělním vyhlášení vítězů oznámila také první dar, sto milionů korun věnoval do nadačního jmění miliardář Dalibor Dědek.
„Chceme zanechat odkaz, podobně jako Nobelova nadace. Aby aktivity Neuronu pokračovaly, i když my už tady nebudeme,“ komentovala transformaci spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.
Na samotných cenách se však nic nemění. Nadále budou pro vědce motivací na cestě a potvrzením, že dělají špičkovou práci. „Existuje určitý druh lidí, kteří hledají cestu, kterou jiní nevidí, a odpovědi, které fungují. Právě tyto osobnosti oceňujeme,“ řekla Vondráková.
V neděli 15. října si v Národním muzeu ceny převzalo sedm nadějných talentů, jeden transfer vědeckého objevu do byznysu a také profesor, který si v padesáti letech vyrazil splnit americký sen a uspěl.
Kateřina Rohlenová zaujala vědeckou radu Neuronu hledáním Achillových pat rakovinových buněk. Zkoumá metabolismus zdravých a nádorových buněk a snaží se odhalit, jak spolu komunikují. „Když tomuto systému porozumíme, umožní nám to vyřešit mnoho záhad,“ věří.
Doménou Tomáše Slaniny je fotochemie, v rámci níž už publikoval přes čtyřicet vědeckých prací a posbíral řadu ocenění. Momentálně řeší jeden z hlavních problémů obnovitelných zdrojů energie – efektivní skladování nadbytečné produkce. Slanina pracuje na unikátním způsobu ukládání solární energie do chemických vazeb.
V oboru počítačové vědy si cenu odnesla expertka na počítačové vidění Zuzana Kúkelová. Jejímu týmu se za posledních pár let povedlo vyřešit hned několik dosud nevyřešených problémů na poli geometrie kamer. Tedy v systémech, díky nímž roboti chápou co se kde v prostoru nachází.
Cena Neuron pro nadějné vědce z oboru biologie zamířila k Martinu Schwarzerovi, který zkoumá vliv střevního mikrobiomu na život savců. A už má za sebou pár převratných objevů v tom, jak bakterie ovlivňují růst mláďat, které by mohly zásadním způsobem pomoct také v léčbě dětské podvýživy.
Ocenění si odnesla i psycholožka Sylvie Graf, která studuje mezilidské vztahy mezi různými společenskými skupinami. Jejím cílem snižovat napětí ve společnosti, znepřáteleným skupinám lidí pomáhá najít společnou řeč. „Lidské chování by mělo vycházet z lidských postojů, bohužel je s nimi ale často v přímém rozporu,“ říká.
Martin Kozák zaujal svým tuningem elektronového mikroskopu, když vyvinul techniky pro kontrolu elektronových pulzů v mikroskopu s velmi přesnými časy a tvarováním elektronových vln. Momentálně hledá cestu, jak pomocí nich natáčet videa pohybu elektronů.
Matematička Lenka Slavíková si cenu odnesla za svou práci ve funkcionální analýze. Tato disciplína studuje nekonečné dimenze a její prostředky lze kromě matematiky uplatnit i při řešení problémů ve fyzice, biologii či ekonomii.
Tolik ceny pro nadějné vědce. Kromě nich se pocty v podobě sklené kostky s 3D modelem neuronu z dílny sklářské firmy Lasvit dočkali i zástupci spin-off firmy Lipidica zabývající se včasným odhalováním rakoviny slinivky. Ocenění za propojení vědy a byznysu projekt získal za svůj test z kapky krve, který by mohl znamenat zásadní zvrat v diagnostice nádorových onemocnění.
Nejvyššího ocenění se dočkal profesor František Švec. Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě získal český chemik, který je v odborné komunitě celosvětově známý vynálezem porézních polymerů. Tyto materiály nalezly široké uplatnění v separačních metodách, katalýze či skladování plynů.
Švec vystudoval VŠCHT a v 80. letech pracoval v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. Po revoluci došlo v jeho životě k zásadnímu zlomu. „Stál jsem před rozhodnutím, jestli se mám ve svých téměř padesáti letech vydat do Ameriky a začít úplně nový život,“ vzpomíná.
Za oceán skutečně odletěl. Přijal totiž nabídku od Cornell University a svého dosavadního šéfa požádal o rok či dva neplaceného volna. Nakonec se vrátil až po třiceti letech, během nichž ve Spojených státech získal profesuru na věhlasné University of California v Berkeley a odskočil si také do Číny za prací na nanotechnologickém projektu.
