skip to main content

Naděje, dojetí a 100 milionů korun. Do kin míří nejdražší český loutkový animák

Dvě roztomilé loutky, deset let práce a téměř stomilionové náklady. Do českých kin tento čtvrtek vstupuje nejdražší animovaný loutkový film, který kdy byl v Česku vytvořen: Myši patří do nebe.

Snímek o naději, hledání lásky, odvahy, tolerance a překonávání předsudků, jehož hlavními hrdiny jsou myška Šupito a lišák Bělobřich, kvůli své finanční náročnosti vznikal v koprodukci České republiky, Slovenska, Francie a Polska.

„Od začátku, kdy jsme měli podrobnější představu, jak bude snímek vypadat, nám bylo zřejmé, že jej nezvládneme financovat pouze z prostředků z Česka,“ vysvětluje producent Vladimír Lhoták.

Reklama

Rozpočet animáku, režírovaného dvojicí Denisa Grimová – Jan Bubeníček, k němuž napsala scénář Alice Nellis s Richardem Malatinským, se vyšplhal nakonec na 3,7 milionu eur, tedy v přepočtu na bezmála 94 milionů korun.

Zhruba šedesát procent představují veřejné finance, zbytek tvoří soukromé investice. Film podpořilo také několik firem, jako třeba Prusa Research nebo Fruitisimo.

Prozatímní dění nicméně nasvědčuje tomu, že prostředky na jeho tvorbu nebyly vynaloženy zbytečně.

Snímek, jenž měl světovou premiéru v červnu na festivalu ve francouzském Annecy, se už nyní prodal do pětadvaceti zemí světa včetně USA, Izraele, Číny nebo států severní Afriky a sbírá kladné recenze i úspěchy na mezinárodním poli, jako třeba v Šanghaji, kde vyhrál cenu za nejlepší animovaný film.

Producent filmu Myši patří do nebe Vladimír Lhoták | Zdroj Fresh Films
Reklama

Myšlenky na vznik pohádky Myši patří do nebe, která vychází ze stejnojmenné úspěšné knihy spisovatelky Ivy Procházkové, se zrodily v roce 2010. Vytvářet se ale po letech příprav začala až v roce 2017, kdy bylo dostatečně zajištěno její financování. Dotočit a zcela dokončit se ji podařilo letos na jaře.

Pro představu: jedna sekunda 87 minut dlouhého filmu představuje čtyřiadvacet takzvaných framů, tedy obrazů, nebo chcete-li zjednodušeně jednotlivých pohybů loutek. Jeden animátor (chvílemi jich na filmu pracovalo souběžně hned osm) je schopen denně vytvořit přibližně sto obrazů, což odpovídá čtyřem sekundám filmu.

Proč tak padla volba zrovna na loutky?

„Připravit 3D animovaný film je technologicky i finančně velmi náročné. Kvality, na kterou je divák zvyklý z ‚pixarovek‘ s mnohonásobně většími rozpočty, takřka není možné v Evropě dosáhnout. Pro tvůrce je proto rozumnější najít si vlastní výtvarnou stylizaci a tomu odpovídající technologii,“ vysvětluje Lhoták.

„Loutková animace má v Česku dlouholetou tradici a stále je u nás spousta lidí, kteří ji umějí dělat,“ dodává. Přesto ale snímek místy obsahuje 3D animaci a digitální triky, neboť vytvořit jej v této podobě celý pouze výlučně s pomocí loutek by bylo nesmírně náročné.

Výsledkem je zábavné a výchovné dobrodružství pro děti plné momentů k zamyšlení, které svou schopností přibližovat smrt pozitivním způsobem a skvělou hudbou, na níž se podílel 90členný orchestr, dojme i mnohé dospělé.

Reklama
Reklama