V elitním klubu amerických technologických gigantů s valuací přes bilion dolarů se minulý týden objevil nový člen.

K Applu, Microsoftu, Alphabetu a Amazonu se na chvíli připojila společnost Nvidia, jejíž akcie od začátku letošního roku posílily o téměř 174 procent. Americký výrobce čipů pro umělou inteligenci se svezl na rychle rostoucí popularitě celého segmentu, který na trzích v posledních měsících vyvolal menší investiční horečku.

Nvidia není zdaleka jediná: na burzách lámou rekordy i další výrobci čipů a jiné technologické firmy zabývající se umělou inteligencí. Pár letošních případů: C3.ai (+219,06 procenta), Palantir Technologies (+138,5), AMD (+84,21), Marvell Technology (+64,90), Micron Technology (+34,54) nebo Arista Networks (+34,51). 

I pohled na trojici hlavních amerických akciových indexů ukazuje, že na Wall Street letos roste hlavně technologický sektor. Dow Jones posílil o necelá dvě procenta, zatímco Nasdaq Composite vyrostl téměř o třetinu.

Širší index S&P 500, v němž je pět stovek největších amerických veřejně obchodovaných firem, posílil o necelých dvanáct procent – ale pokud bychom z něj vyřadili osm největších technologických firem, byl by letos v minusu. 

Hlavním důvodem je humbuk kolem umělé inteligence, která začala loni na podzim zajímat širokou masu lidí. O vzedmutí vlny zájmu se zasloužily volně dostupné nástroje jako ChatGPT, Dall-E nebo MidJourney, vytvářející strojové texty a obrázky obtížně rozeznatelné od lidského díla.

I v investičních kruzích tak zavládlo přesvědčení, že generativní umělá inteligence je „next big thing“, a do souvisejících byznysů začaly proudit miliardy dolarů.

Její potenciál je obrovský: poradenská společnost PwC spočítala, že nové technologie umělé inteligence povedou k nárůstu produktivity, který do roku 2030 zvedne globální HDP o 15,7 bilionu dolarů. Nadšení z umělé inteligence však začínají střídat obavy, zda se na trzích netvoří bublina – tedy stav, kdy cena akcií výrazně převyšuje skutečnou hodnotu podniku.

Jako učebnicový příklad takové bubliny nyní působí zmíněná C3.ai, nabízející firmám zefektivnění interních procesů na bázi umělé inteligence. Její akcie letos vystřelily na několikanásobek hodnoty navzdory tomu, že je dlouhodobě v červených číslech, a v posledním kvartálu navíc vykázala meziroční pokles tržeb.

Největší pozornost však upoutala Nvidia. Kapitalizace předního výrobce čipů letos vzrostla o závratných 600 milionů dolarů. Dle tržní hodnoty je dnes společnost větší než Berkshire Hathaway, Meta nebo Tesla. 

Jsem přesvědčen, že se vytváří bublina.

„Riziko investice do společností, jejichž akcie vyletěly na vlně zpráv o AI, spočívá právě ve vysokém ocenění. Rychlý růst nového segmentu nepochybně přitáhne konkurenci a je otázkou, jestli právě Nvidia bude dostatečně profitovat tak, aby to ospravedlnilo vysoce optimistické ocenění akcií,“ shrnuje investor Ján Hájek, manažer podílového fondu Top Stocks České spořitelny.

Připomíná v této souvislosti prasknutí takzvané dot-com bubliny na přelomu tisíciletí, kdy investoři bezhlavě sypali peníze do internetových firem a na drtivé většině těchto investic ve finále značně prodělali.

„Intel a Cisco jsou varovným příkladem, kdy euforie spojená s nástupem nové technologie, tehdy počítačů a internetu, nevedla k úspěšné investici do akcií lídrů v daných segmentech. Více z těchto inovací nakonec vytěžili spotřebitelé a společnosti, které je využily k novým produktům a službám,“ rekapituluje Hájek.

„Jsem přesvědčen, že se kolem AI vytváří bublina. Jenom netuším, v jaké fázi se momentálně nacházíme,“ řekl koncem dubna Paul Jackson, globální šéf alokace aktiv investiční společnosti Invesco. Aktuální situaci na trzích srovnal s přelomem let 2017 a 2018, kdy poprvé výrazně vystřelila cena bitcoinu a akcie firem na burzách dokázala vyhnat nahoru prakticky jakákoli zmínka o kryptoměně nebo technologii blockchainu.

Agentura Bloomberg prošla kvartální reporty pěti set společností z indexu S&P 500 za posledního dva a půl roku a zjistila, že v předchozích dvou letech vycházel počet zmínek o „AI“ na zhruba čtyři sta až pět set za jedno čtvrtletí. V posledním kvartálu roku 2022 to už ale bylo 993 zmínek a v dokumentech za první tři měsíce letošního roku 1072.

Hlavní investiční stratég Bank of America Michael Hartnett před dvěma týdny mluvil o „baby bublině“ a připomněl, že podobné se objevovaly v souvislosti s levnými penězi a praskaly u zvyšování úrokových sazeb. Investory varoval před „naháněním“ zisků z tohoto segmentu – Fed může celou mánii ukončit dalším zvednutím sazeb.

Americká centrální banka však utahuje šrouby už téměř rok a její zástupci dnes naznačují spíše pozastavení dalšího zvyšování sazeb. Kam bublina nerušeně naroste?