Dva Češi si otevřeli restauraci s italskou kuchyní „po svém“. A chválu slyší i od Italů. Jacob’s Little Italy není ale úplným nováčkem, už dříve fungovala jako maličká restaurace na Pankráci.
Novou a větší „Little Italy“ najdete na Malostranském nábřeží. Není první italskou restaurací, do níž se tady vstupovalo po pár schodech z rohového vstupu. Několik let zde působil podnik jménem Pastař, který si možná budete pamatovat. Jejich těstoviny i další italská jídla byly jednoduché a autentické; po pandemii však Pastař zavřel.
Nahradila ho modernější verze pod vedením dua s michelinskými zkušenostmi, které chtějí implementovat a využívat v kontextu své restaurace tak, aby vše dávalo smysl.
Kuchyni šéfuje Jakub Holík, Igor Pánek má naopak na starosti servis. „Stavíme na tom, že chceme bourat bariéru a spojovat oba tábory, takzvaně vepředu a vzadu,“ popisují spolumajitelé vzájemnou spolupráci. V restauraci tomu napomáhá i fakt, že je výdej z kuchyně otevřený, a tak pokud sedíte blízko, můžete pozorovat dění z první ruky.
Holík začínal v pražském Alcronu, kde pochopil, o čem je vyšší gastronomie a jak by mělo vaření vypadat, když stavíte na dobrém základu. Po práci v dalších pražských podnicích se rozhodl odejít do Anglie a za cíl si dal práci v jedné z michelinských restaurací, nic míň ho nezajímalo.
„Miluju profesionalitu, systém a místa, kde naši profesi berou vážně. Z tehdejších 83 michelinských restaurací v Londýně jsem vybral jen pět, o kterých jsem si myslel, že mi toho dají nejvíc. Vyšlo to u té, kam jsem chtěl nejvíc, do The Five Fields (dnes už zavřené – pozn. red.),“ popisuje Holík, jenž se relativně rychle vypracoval na šéfa sekce.
Do Londýna šel za zkušeností, vždy se však chtěl vrátit do Česka. Otevřít vlastní podnik v plánu neměl. Přišla ale pandemie a na výběr mu zůstaly jídelny nebo odchod z gastronomie. Na Bazoši tehdy našel stánek na Budějovické, ideální pro výdej jídel s sebou.
Jacob’s Little Italy
Adresa: Vítězná 558/2, Praha 1
Otevírací doba: úterý až neděle 12–23
Vznikl tak Jacob’s street food s burgery a burrity, který úspěšně funguje dodnes. Právě pro streetfoodový stánek potřebovali výrobnu, kde jim zůstal malý prostor pro bistro. Už do toho projektu se zapojil i Pánek, který však dále sbíral zkušenosti v Rakousku, Švýcarsku nebo třeba v dvoumichelinské restauraci Story v Londýně.
„Nešel jsem za těmi nejlepšími podniky, chtěl jsem vyzkoušet různá prostředí, abych pochopil zvyklosti a přístupy. Ve Story mi otevřeli oči v tom, jak vysoká kvalita může být, jak s ní do hloubky pracovat a vytvářet komplexní zážitek, ne jen přinést a odnést jídlo. Propojovat skvělé jídlo a zároveň vzbuzovat emoce,“ popisuje Pánek.
Malé pankrácké bistro otevřeli společně v roce 2022 a brzy rozhodli o tom, že bude potřeba se přesunout. Podnik byl sice na oběd plný, během obědů stoly protočili klidně i čtyřikrát, večery to bývalo naopak. Naráželi i na kapacitu technologií a prostoru. Provoz nedával ekonomicky smysl. A tak když se v lednu 2025 uvolnil podnik na rohu Malostranského nábřeží a Vítězné, bylo jasno a v listopadu minulého roku mohli otevřít.
Foto Jacob's Little Italy
Foto Jacob's Little Italy
Koncept se drží italské kuchyně, ale jak oba popisují, je to „Itálie vlastní cestou“ neboli Jakubova Itálie. „Pracujeme s českými surovinami, tak to musíme reflektovat. Nechceme si hrát na stoprocentně autentickou kuchyni, ale vycházíme z ní. Jednotlivá jídla dekonstruujeme a zároveň zachováváme jejich esenci. Můžeme si dovolit pracovat s jinými technikami při přípravě, ale nebudeme nahrazovat gorgonzolu nivou,“ směje se šéfkuchař.
Foto Michael Tomeš
Na menu tak najdete třeba jeho interpretaci salátu Caprese. Holík ho připravil jako tatarák z rajčatového consassé, polosušených a sušených rajčat s rajčatovou vodou, burratinami a silným bazalkovým olejem. Podobný přístup můžete čekat také u dalších jídel.
Fantastický je mořský vlk s romanescem, divokou brokolicí, maličkými raviolami s náplní z mořských řas a omáčkou z mušlí. Zdejší rizoto stejně jako domácí ravioly jsou perfektně připravené i dochucené. Z předkrmů ještě nevynechejte brzlík, skvěle připravený tak, že se rozplývá na jazyku s jemně zauzeným bramborovým pyré a silnou omáčkou.
Foto Jacob’s Little Italy
Pravidelně připravují i sezonní speciality, aby à la carte menu mohli doplňovat. A nesmím zapomenout na domácí ciabattu, která je nadýchaná jako obláček, rozhodně jedna z nejlepších, jakou jsem kdy jedla.
„Zákazník je dnes náročnější a vyžaduje víc. Řeší, kde utratí své peníze a chce, aby u jídla byl moment překvapení, vizuální atraktivita, aby nebylo obyčejné,“ hodnotí Pánek s Holíkem a dodávají, že je od otevření navštívila řada Italů a jejich hodnocení bylo pozitivní. „To je pro mě nejvíc, když Ital řekne, že naše rizoto je lepší než to, co zná z domu,“ s pokorou říká Holík.
Do úprav investovali něco přes šest milionů, s návratností počítají do pěti let, ale je to prý to poslední, co v tuto chvíli řeší.
„Nejdůležitější je pro nás, aby podnik dobře fungoval a dařilo se nám vytvářet zážitky. Řešíme, co bude na talíři, jaká je atmosféra, jak se člověk cítí, když k nám přijde,“ popisují spolumajitelé s tím, že museli začít investovat i do marketingu, bez něj by podle nich už nemuseli fungovat. „Můžete dělat sebelepší službu, ale lidi si vás sami nenajdou,“ uzavírají. Vy byste tento podnik na pražskou gastro mapu zařadit měli.
