Návštěva lékaře? Či aspoň konzultace zdravotního stavu s odborníkem? Zbytečnost, stačí informace z internetu. Přesně takhle se chová značná část Čechů, kteří jsou v tomto ohledu podle analýzy projektu Česko v datech nad průměrem Evropské unie.
Googlení diagnóz je přitom riskantní záležitost. Řešení problému je čím dál víc v rukou umělé inteligence. Data z loňska ukázala, že na internetu vyhledávalo informace o vlastním zdraví šedesát dva procent Čechů. Unijní průměr je padesát šest procent, rekordmany jsou v tomto směru se sedmasedmdesáti procenty Finové.
„Objednat se přes internet k lékaři naopak v Česku obvyklé není. Zatímco v minulém roce si schůzku s lékařem sjednalo online jen devět procent Čechů, v celé Evropě to bylo procent jedenadvacet,“ vypočítává Milan Mařík z projektu Česko v datech. Důvodem je však nejen nízký zájem, ale i fakt, že objednat si termín online zatím u většiny tuzemských lékařů nelze.
Svěřit se online vyhledávači se svým zdravím má i výhody, rizika ovšem převyšují. Vyhledávání symptomů na internetu může být nepřesné a špatná identifikace nemoci a následná samoléčba mohou spíše uškodit. Laické vyhledávání diagnózy může zároveň způsobovat úzkosti, a dokonce se z něj může stát posedlost, kterou vědci pojmenovali jako kyberchondrie.
„Jde o nadměrné, nutkavé a nekontrolovatelné vyhledávání medicínských informací na internetu, motivované potřebou ulevit od stresu způsobeného starostmi o své zdraví,“ tvrdí psycholožka Kateřina Lukavská z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Kyberchondrie podle ní pro trpícího představuje časovou zátěž a dochází k narůstání úzkosti a prohlubování problémů. Psychiatr Vladimír Kmoch z Centra pro léčbu digitální závislosti INEP doplňuje, že negativní vliv mají nepravděpodobná vyhledaná vysvětlení potíží.
„Například u svalových záškubů zobrazí vyhledávač jako možný důvod amyotrofickou laterální sklerózu známou pod zkratkou ALS, která je ale extrémně vzácná a její výskyt je 1 ku 55 000,“ připomíná Kmoch.
Zavádějící výsledky hledání příčin zdravotních problémů na internetu potvrzuje i studie společnosti Microsoft. Podle ní například při vyhledávání bolesti hlavy existuje čtyřiadvacetiprocentní pravděpodobnost, že mezi prvními deseti výsledky bude nádor hlavy. Pomoci by měla umělá inteligence, konkrétně takzvaní chatboti.
Tito online průvodci usnadňují cestu k potřebným informacím a jeden takový například pod názvem Medik Leo letos na jaře spustila Generali Česká pojišťovna.
„Leo vychází pouze z ověřených dat poskytnutých lékařskými týmy a datovými specialisty. Na základě informací od uživatele pokládá navazující otázky a vyhodnocuje odpovědi. Tento proces se několikrát opakuje a díky tomu je podstatně přesnější a bezpečnější,“ tvrdí Markéta Filová, senior manažerka životního pojištění Generali České pojišťovny.
Podobně jako další chatboti fungující ve světě dokáže Medik Leo v současnosti orientačně stanovit přes 600 různých diagnóz a rozpoznat více než 1200 symptomů. Celkově je podle pojišťovny schopen vyřešit 93 procent dotazů. Filová však upozorňuje, že rozhovor s chatbotem slouží pouze k získání základních informací o možném onemocnění a v případě potíží má vždy následovat návštěva lékaře.
„Klienti, kteří měli s naším chatbotem interakci, se nejčastěji ptali na bolesti hlavy, zad a dolních končetin. Nejvíc anamnéz, které Leo vystavil, se týkalo vysokého krevního tlaku, cholesterolu a kouření,“ popisuje Filová.
Jednodušší chatboti pochopitelně v Česku existovali už dřív, byť se spíše soustředili na určitý typ zdravotních potíží. Centrum neurorehabilitace ERGO Aktiv v roce 2019 spustilo virtuálního asistenta Andělína pro lidi po cévní mozkové příhodě, diabetikům byl určen chatbot Adriana a svého chatbota Anežku využila k informování o covidu česká vláda na stránkách ministerstva zdravotnictví.
