skip to main content
Breaking News

NATO přivítá posily. Švédsko a Finsko podepíší přístupové protokoly v úterý

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.

Lídři evropských mocností na svých tiskových konferencích mluvili mimo jiné o pokračování podpory Ukrajině nebo o  „imperialistických ambicích“ Ruska. Britský premiér Boris Johnson ohlásil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

Jedním z hlavních výsledků summitu v Madridu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem. Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.

Dvojice skandinávských států požádala o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž se předpovídalo, že přijímací proces bude poměrně rychlý.

Reklama

Dalším velkým tématem končící vrcholné schůzky byla podpora Ukrajiny, která se ruské agresi brání déle než čtyři měsíce. Prezidenti a premiéři NATO v Madridu schválili nový balíček pomoci, který nezahrnuje zbraně, nýbrž obrannou techniku či podporu kybernetické bezpečnosti.

Generální tajemník Stoltenberg ve středu uvedl, že NATO bude Kyjev podporovat „tak dlouho, jak to bude třeba“. Podobně se dnes vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle agentury Reuters řekl, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně 12 francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.

O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér. „Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se,“ prohlásil Johnson. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.

Johnson také učinil zásadní oznámení týkající se domácí politiky, když avizoval zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP. Vojenský rozpočet se má na tuto úroveň dostat do konce desetiletí.

Německý kancléř Olaf Scholz ve svém vystoupení před novináři reagoval na obvinění ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, že NATO má „imperialistické ambice“. Scholz toto vyjádření označil za „docela směšné“ a dodal, že invaze na Ukrajinu dokazuje takové ambice na straně Putina.