Společnosti GE a IBM kdysi platily za korunní klenoty na indexu blue chip akcií. Po letech manažerských přešlapů dnes setřásají rez, aby dobyly nazpět své ztracené pozice.
Ještě na přelomu tisíciletí se oba američtí giganti slunili na vrcholných příčkách žebříčku největších firem planety podle Forbesu. General Electric, zakládající firma indexu Dow z roku 1896, byla kolem roku 2000 silným diverzifikovaným konglomerátem, pohlcující v době dotcomové bubliny firmy od NBC po Kidder Peabody.
Když v prvním roce nového tisíciletí odcházel do důchodu dlouholetý a legendární výkonný ředitel Jack Welch, tržní hodnota podniku činila více než 600 miliard amerických dolarů. Společnost IBM, která na index přibyla později v roce 1932, se po většinu sedmdesátých a osmdesátých let chlubila pozicí nejhodnotnější americké korporace.
Její tržní kapitalizace se pohybovala v rozmezí od 22,35 miliard dolarů v září 1974 do 105,9 miliard dolarů v srpnu 1987, dva měsíce před Černým pondělím a krachem newyorské burzy.
S úsvitem nového milénia se však tito velikáni dvacátého století ocitají v nesnázích. Silně zadluženou GE Capital z konglomerátu General Electric srazila finanční krize na kolena a nakonec byla rozebrána a rozprodána. Nová generace technologických společností jako Google nebo Amazon navíc tyto bluechipy předstihla na mnohých trzích včetně klíčových cloudových řešení.
Více než dvě dekády po svém vrcholném rozmachu však obě značky chystají triumfální comeback. Společnost GE, která byla v roce 2018 z indexu Dow po 111 let dlouhém maratonu vyřazena, koketuje s nejvyšším kurzem akcií od finanční krize a hodlá se vymanit ze sedmiletého propadu.
IBM je na podobné trajektorii a plíživě šplhá ke svému burzovnímu maximu, které naposledy zaznamenala před více než deseti lety. V nepříznivém období od roku 2016 do roku 2018 se přitom akcie GE propadly o sedmdesát pět procent a IBM na tom se svým třiadvacetiprocentním poklesem nebyla o mnoho lépe, zvlášť když zohledníme osmnáctiprocentní růst indexu Dow.
Od roku 2018 ale GE ztrojnásobila hodnotu a akcie IBM vzrostly o osmdesát dva procent, čímž obě firmy překonaly sedmašedesátiprocentní nárůst indexu Dow. Zažívají tito dva dinosauři indexu Dow jen přechodné zotavení, nebo opět stabilně stoupají na výsluní?
Růst cen akcií GE a IBM zdaleka není tak přímočarý, jak naznačují jejich finanční výstupy. Jistě, solidnější hospodářské výsledky dělají dobrý dojem a mohly by růst poměrně snadno vysvětlit.
Skutečnost je však složitější: například GE vykázala v roce 2022 ztrátu 799 milionů dolarů, ale v roce 2023 se vyhoupla zpět se ziskem 10,2 miliardy dolarů, z čehož velkou část tvořil nečekaný zisk 5,6 miliardy dolarů z vyčlenění zdravotnické divize.
Rovněž IBM se potýkala s obtížemi a v roce 2022 musela spolknout hořkou ztrátu 5,9 miliardy dolarů, aby se zbavila penzijních závazků ve výši 16 miliard vůči společnostem Met Life a Prudential. Přesto se její zisky do roku 2023 zvedly o téměř dvě miliardy dolarů.
Multistrategická investiční společnost Chilton Investment Company, spravující aktiva v hodnotě přes miliardu amerických dolarů, investovala do IBM zhruba 50 milionů dolarů ve druhém kvartálu roku 2023, kdy se akcie firmy obchodovaly za přibližnou cenu 130 dolarů. Investiční společnost poté akcie skupovala i v každém následujícím čtvrtletí – od svého prvního nákupu vzrostly o polovinu.
Jennifer Foster, od roku 2016 jedna z hlavních investičních ředitelek Chiltonu, si všimla, že dlouholetá skepse vůči schopnosti IBM oživit růst tržeb odradila řadu dalších potenciálních investorů. Mezi lety 2011 a 2020 se roční tržby společnosti propadly o polovinu ze 107 miliard na 55 miliard dolarů kvůli její neschopnosti prosadit se během zlaté horečky cloudových řešení.
Ve srovnání s jedenáctiprocentním tržním podílem v roce 2019 (téměř dvojnásobné převaze oproti svému největšímu konkurentovi té doby, společnosti Salesforce) se firma v roce 2023 musela spokojit jen se střízlivými 6,9 procenta. To sice na prvenství stále postačuje, avšak nyní jí na paty začíná šlapat Amazon, jak naznačují údaje analytické společnosti IBISWorld.
Morálka v ústředí IBM v newyorském Armonku ale stoupá. Na webu Glassdoor, který umožňuje pracovníkům hodnotit své zaměstnavatele, dosáhla společnost na konci roku 2018 skóre 3,6 z 5 možných. Dnes drží hodnocení 4,1, čímž předčí těžké váhy technologického průmyslu, jako jsou Meta a Oracle, a vyrovná se společnosti Salesforce. Této změny si povšimli i lidé zvenčí.
„Do akcií jsme se rozhodli investovat díky tomu, že mi moje velmi dobrá známá, která je zároveň vynikající technologickou investorkou, po návštěvě konference IBM Think oznámila, že lidé v IBM jsou si mnohem jistější v kramflecích než dřív. To mě zaujalo – akcie firmy jsem sice sledovala roky, ale nikdy jsme do společnosti dlouhodobě neinvestovali, protože jsme si jednoduše nebyli jistí, že tržby začnou růst.“
„Celková změna nálady je patrná ze strany investorů i klientů a odráží ji také míra nasazení našich zaměstnanců,“ říká finanční ředitel IBM James Kavanaugh. „Všechno ukazuje na světlejší zítřky. Od základu jsme společnost překopali a nabíráme na obrátkách.“
Nabíráme na obrátkách.
finanční ředitel IBM James Kavanaugh
Zásadní zlom v růstu tržeb přišel podle Foster v roce 2019 společně s akvizicí společnosti Red Hat za 34 miliard dolarů. Red Hat, známý i svou open source platformou pro správu cloudových dat, pomohl navýšit výnosy IBM ze softwarových služeb z 18,5 miliardy dolarů v roce 2018 na 26,3 miliardy dolarů v loňském roce. Krok navíc otevřel cestu k nástupu Arvinda Krishny na pozici výkonného ředitele IBM.
„Mnoho lidí včetně mě se k dohodě se společností Red Hat stavělo skepticky,“ přiznává Foster. „Nezaplatili příliš mnoho? Byl to vážně rozumný obchod? Poměrně rychle se ale začala projevovat dobrá trakce s IBM, načež představenstvo v roce 2020 jmenovalo Arvinda Krishnu generálním ředitelem společnosti. Právě on byl autorem dohody se společností Red Hat,“ připomíná Foster.
Krishna získal doktorát z elektrotechniky na Illinoiské univerzitě a byl viceprezidentem
a ředitelem IBM Research, kde vedl tři tisíce vědců a vědkyň rozesetých po dvanácti výzkumných laboratořích společnosti. „Krishna rozuměl strategii Red Hatu a tomu, co může IBM nabídnout,“ zdůrazňuje Foster.
V oblasti kvantových počítačů má IBM náskok.
„Modrý kabát IBM se s červeným kloboukem společnosti Red Hat výborně sladil,“ libuje si Kavanaugh. „Když jsme oznámili akvizici, Amazon, Microsoft, Google byli favorité na cloudové vítězství, ale my jsme vše viděli jinak. Představovali jsme si multicloudový svět, kde budou podniky využívat služby většího množství poskytovatelů. A ke správě takové infrastruktury bude potřeba někoho, jako je Red Hat. A náš odhad se naplnil,“ tvrdí.
Analytik společnosti Wedbush Securities Moshe Katri, který se zabývá IBM, má však na akvizici Red Hatu a budoucnost firmy zdrženlivější názor. Od akvizice se totiž růst společnosti Red Hat zpomalil a ani v případě IBM nelze mluvit o nějakém raketovém vzestupu.
K udržení tempa akcií IBM by mohlo stačit pouhé dosažení stabilního růstu tržeb, zejména
s ohledem na 3,4procentní dividendový výnos. Co se týče budoucího katalyzátoru společnosti, finanční ředitel IBM Kavanaugh má jasno: „Generativní umělá inteligence. Vedle toho ale delší dobu investujeme do oblasti kvantových počítačů, kde máme výhodu náskoku.“
Jestliže nejnovější kapitola příběhu IBM vypráví o svazku dvou firem, v případě GE je motivem rozchod. Larry Culp, který společnosti šéfuje šestým rokem, začal metodicky okrajovat akvizice svých předchůdců a redukuje GE prodejem aktiv s odvážným plánem rozdělit konglomerát na tři samostatné subjekty.
Culpova agresivní strategie si klade za cíl vytvarovat GE do úsporné a soustředěné podoby, jakou technologický gigant nikdy předtím neměl. Společnost upustila od okázalých nákupů a zahájila taktický odprodej, aby se vypořádala s kolosálními dluhy. Srovnání staré a nové výše dluhu GE je kvůli stínu GE Capital ošemetné (finanční jednotka byla z větší části rozpuštěna kolem roku 2015), samotná čísla však ohromují.
Dluh klesl z více než 500 miliard dolarů v roce 2009 – pro představu, to je zhruba velikost současného státního dluhu Turecka – na dnešních únosnějších 23 miliard a do budoucna se GE zaměří výhradně na letecký a obranný průmysl.
Svou biofarmaceutickou divizi prodala v roce 2020 za 20 miliard dolarů společnosti Danaher, kterou mezi lety 2000 a 2014 vedl právě současný generální ředitel Larry Culp. Zdravotnická jednotka byla následně vyčleněna v roce 2023, zatímco energetický segment, překřtěný na GE Vernova, by měl na burzu zamířit coby samostatná akcie 2. dubna.
Podle Kena Herberta, analytika pro letecký průmysl ve společnosti RBC Capital Markets, je situace příznivá pro rozkvět letecké divize, která se bude obchodovat pod hlavičkou GE. V současné době Herbert doporučuje nákup akcií společnosti a cenový cíl odhaduje na 180 dolarů.
„Rozehráli čistou hru s velkou kapitalizací na poli leteckého a obranného průmyslu v době, kdy je zde nedostatek kvalitních alternativ,“ popisuje Herbert. „Trh s leteckými službami je v plném proudu. Lidé létají stále více, zatímco ostatní výrobci nabírají zpoždění v dodávkách dílů pro nové motory. Za starší modely motorů si dnes letecké společnosti navíc pořádně připlatí,“ konstatuje.
To všechno hraje GE do karet a letecká divize GE jede na plné obrátky, zatímco její konkurenti se podle Herberta potácejí v problémech. Přestože však akcie společnosti GE prudce rostou a dávají tak za pravdu Culpovu rozhodnutí rozpitvat firmu na kousky, skeptické pohledy přetrvávají.
Rozdělení společnosti je jako nákladný a bolestivý chirurgický zákrok.
Georges Ugeux, zakladatel poradenské firmy Galileo Global Advisors, se ale domnívá, že prozatím není jisté, zda se společnosti její demontážní strategie z dlouhodobého hlediska vyplatí.
„Rozdělení společnosti je jako chirurgický zákrok,“ říká Ugeux. „Taková operace bývá nákladná a bolestivá. Pokud k tomu nemáte pádný důvod, měli byste se jí raději vyhnout. Zároveň se jedná o jednu z nejvyšších her, které investiční bankéři hrají. Culp se rozhodl jim naslouchat.“
Nedávný vzestup je podle Ugeuxe logickým odrazem od neutěšeného dna roku 2022, kdy GE spadl roční zisk EBITDA na nejnižší hodnoty od roku 1985. „V zásadě zachovali dvacetinásobný poměr ceny k zisku, jen ho aplikovali na lepší čísla. Letos se teprve uvidí, co skutečně dokážou.“
Herbert z RBC věří, že by se GE mohla brzy vrátit k akvizicím nebo začít akcionářům navracet kapitál prostřednictvím zpětného odkupu či zvýšení dividend. GE v současnosti vyplácí dividendu ve výši 0,08 dolarů za čtvrtletí s ročním výnosem 0,19 procent. Předpokládá, že po dubnovém vyčlenění energetické jednotky se GE zaměří na strategickou alokaci kapitálu.
„Co se všemi těmi penězi udělají?“ ptá se Herbert. „Je možné, že bude následovat období opětovného slučování, ale Larry Culp a jeho tým mají jistě nějaké eso v rukávu.“
