skip to main content

Návrat na Le Mans. Michal Froněk chce zopakovat úspěch české posádky z roku 1949

Teplota už se minulý týden pohybovala kolem 10 stupňů a po mosteckém závodním okruhu neúnavně kroužil maličký český závodní automobil Aero Minor Sport, který příští rok čeká velká mise.

Po více než 70 letech se vrátí na slavný závod Le Mans, kde v roce 1949 ve své kategorii zvítězil. A stejně jako v Mostě, i na Le Mans jedním z jeho pilotů bude i Michal Froněk z designérského studia Olgoj Chorchoj.

Kdo si třeba i díky filmu Le Mans 66 vzpomene, jak vypadají stroje startující na jednom z nejslavnějších motoristických závodů světa, ten se při pohledu na Aero Minor Sport skoro až pousměje. Nebo taky vyděsí.

Před vámi je totiž maličká otevřená karoserie, titěrná, dvířka, žádný bezpečnostní rám nebo pásy a vpředu pod kapotou nevelký, třičtvrtělitrový motor s výkonem 50 koní. Jenže zdání klame.

Reklama

Trojce střídajících se pilotů ve složení Michal Froněk, David Karásek a Zdeněk Kašpar, které v Le Mans doplní ještě závodník a mechanik týmu Jaroslav Prášek, se v něm po asfaltu mosteckého autodromu totiž prohání až stotřicetikilometrovou rychlostí.

„Žádný hlouposti, protože když se to překlopí, je po tobě,“ ozývá se napůl vážně, napůl z legrace při předávání volantu během krátkých zastávek v závodním boxu.

Všichni tři piloti jsou členové spolku Le Mans Redux, latinsky Návrat do Le Mans. Kromě nich ještě do party patří Leopold Bareš, Josef Zajíček a Froňkův celoživotní pracovní společník Jan Němeček. Tahle skupinka se před dvěma lety rozhodla, že společně utratí několik milionů za československé auto, které se v roce 1949 zapsalo do dějin.

V první poválečné čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans zvítězilo ve své kategorii a po přepočtu kubatur celkově skončilo druhé za dvanáctiválcovým Ferrari.

„Považuju to za největší úspěch československého automobilového sportu vůbec,“ říká Michal Froněk, který peníze vložené do slavného minora nebere jako investorský tah, ale jako cestu, jak zažít něco neobvyklého.

„V rámci spolku s kamarády sdílíme starosti i radosti, které jsou s tímhle autem spojené. Není to spolumajitelství, je to spíš něco jako spoluprožití legendy,“ dodává.

A slovo legenda je ve spojení s Aero Minor Sport na místě. Tohle auto a příběh kolem něj by si zasloužily vlastní film. Vývoj sériového Minoru probíhal tajně v dobách druhé světové války, za což lidem, kteří se na něm podíleli, hrozila smrt.

Reklama

Aby se riziko prozrazení snížilo, prototyp nesl v rámci testovacích jízd označení BWM a logo podobné znaku německého BMW. V případě kontroly pak byla posádka připravená tvrdit, že se jedná o prototyp auta bavorské automobilky. Němci ale nic neodhalili a český průmysl měl hned po válce připravené auto do výroby. Zároveň padlo rozhodnutí z něj vyrobit i několik závodních speciálů.

„Dva minory se tak v roce 1949 naložily na korbu náklaďáku a zamířily do Francie na závod Le Mans. Jenže z politických důvodů nebylo možné jet přes Německo, takže museli jet přes Rakousko a Švýcarsko. Na Le Mans pak přijeli asi o 20 minut později a organizátoři posádce oznámili, že už se závodu zúčastnit nemohou,“ popisuje peripetie tehdejšího týmu Michal Froněk.

Nicméně ostatní závodníci se za naše týmy přimluvili, takže Minor měl cestu na dráhu otevřenou. A překvapil tím, že celý závod zvládl a dojel až do cíle. Ze startujících 60 aut závod dokončilo jen 19.

Tehdejší posádka závodníků ve složení Otto Krattner a František Sutnar za vítězství získala půl milionu franků, které si jezdci cestou zpět domů uložili v bance ve Švýcarsku. Komunistický režim je poté za špionáž potrestal vězením na 11 a 15 let.

Sutnar se z kriminálu dostal v roce 1963 a z Československa nakonec počátkem 70. let emigroval do Švýcarska, kde v roce 1990 v Curychu zemřel.

Spolek přátel z byznysu si dal za úkol Aero Minor Sport především vrátit zpět na místo činu tím, že se zúčastní závodu historických vozidel Le Mans Classics. Ten měl proběhnout už letos, ale koronavirus donutil pořadatele ke zrušení. Další šance tak přijde příští rok na začátku července, kdy Minor na trať vyjede v kategorii aut z let 1949 až 1959.

Závod se pojede naplno.

Náklady jen na samotný start se podle Froňka vyšplhají na půl milionu korun. Na rozdíl od roku 1949, kdy tehdejší závodníci s autem po okruhu museli kroužit 24 hodin, ale současnou posádku čekají jen dva hodinové tréninky a tři hodinové závody. I když však půjde o historická auta, Michal Froněk čeká, že závod se pojede naplno.

Úspěch československého auta má kromě opětovného startu v Le Mans připomenout ještě jedna věc – hodinky značky Bohematic, ve které Michal Froněk funguje jako hlavní designér.

Repro Bohematic

„Jsou další naší poctou slavnému vozu. Například grafika číselníku a tvar ruček bude připomínat přístroje palubní desky,“ prozrazuje Froněk o designu, který bude s Minorem Aero Sport propojen ještě několika dalšími detaily.

Mladá hodinkářská firma, za kterou stojí investor a další člen spolku Le Mans Redux Josef Zajíček, má hodinky představit už příští měsíc.

Reklama
Reklama