Kdysi se v ní pořádaly honosné večírky a setkávali se zde nejvýznamnější obyvatelé nejen moravské metropole. Majitelka vily, Cecilie Hože, teta Grety Tugendhat, byla proslulá svým vytříbeným vkusem.

Manželka významného brněnského advokáta Kornelia Hože a sestra továrníka Alfreda Löw-Beera nechala vilu německého stavitele Josefa Arnolda z roku 1862 rozšířit a upravit v tehdy módním stylu art deco. Zavedla sem také ústřední topení a elektřinu.

Arnoldova vila | Foto Wikipedia
Arnoldova vila | Foto Wikipedia

Na dohled od Arnoldovy vily nad Lužánkami v Černých Polích je někdejší sídlo Löw-Beerových a jen pár kroků odsud stojí ikonická Tugendhat. Všechny tyto důležité stavby, které patří ke kulturnímu dědictví naší země, spojují osudy jedné velké rodiny, jejíž členové byli součástí brněnské elity.

I dnes by vila byla zřejmě impozantním sídlem, kdyby byla historie 20. století méně pohnutá. Cecilie Hože byla ze svého domu na adrese Drobného 26 deportována do Terezína, kde zahynula. V koncentračním táboře Majdanek také zemřel její syn Max s manželkou Bedřiškou, zatímco vilu zabralo gestapo.

Zimní zahrada | Foto MMB

Po válce se z reprezentativní vily stala mateřská škola, která byla nejdéle fungující v Jihomoravském kraji – děti ji opustily až v roce 2013. Důležité ale bylo, že dispozice domu nebyly příliš pozměněné.

Ačkoli současný stav Arnoldovy vily je přímo havarijní, kdy budově hrozí statický sesuv, uvnitř je dochováno impozantní schodiště, dřevěné deskové dveře, štukový dekor, funkční radiátory, část z nich totožná jako ve vile Tugendhat, i jídelní výtah.

Arnoldova vila je také na seznamu nejohroženějších kulturních nemovitých památek Česka. Má narušené základy, původní omítku, kde jsou na severovýchodním průčelí ještě vidět důlky od střel, jež zřejmě pocházejí od vojáků Rudé armády.

Aktuální stav Arnoldovy vily | Foto MMB

Podle odborníků se dá zachránit, o což se snaží nejen spolek Josefa Arnolda, ale také Muzeum města Brna, pod které Arnoldova vila spadá. Instituce právě podepsala smlouvu s Národním muzeem umění, architektury a designu v Oslu, se kterým bude konzultovat, jak postupovat během náročné rekonstrukce.

Náklady na rekonstrukci podle odhadů překročí sto milionů korun, největší část prostředků půjde na zajištění statiky. Grant z Norských fondů, které jsou poskytovány evropským státům na ochranu životního prostředí, podporu vědy a výzkumu a také na obnovu a zachování kulturního dědictví, by mohl pokrýt až třetinu výdajů.

Z Arnoldovy vily se má stát kulturní centrum i muzeum stavitelství 19. století a bude se dvěma ostatními slavnými domy v okolí, tedy vilou Löw-Beerových a Tugendhat, propojena zahradním vnitroblokem.

Vizualizace opravené Arnoldovy vily. | Foto Kulturní centrum Josefa Arnolda

Na vypracování projektu pro Arnoldovu vilu se podílí také potomci rodiny někdejších majitelů: historička Daniela Hammer-Tugendhat i Daniel Löw-Beer.