Americké banky promazaly své klimatické závazky z minulosti a hromadně opustily alianci OSN usilující o uhlíkovou neutralitu. Všech šest největších bank v největší ekonomice světa odešlo během pár týdnů.
Spolek Net Zero Banking Alliance (NZBA) vznikl v roce 2021 s cílem vynulovat emise skleníkových plynů do roku 2050 pomocí řízení investic a poskytování úvěrů. Na vrcholu slávy čítala tahle koalice zhruba 140 bank z celého světa a kontrolovala přibližně čtyřicet procent celkového objemu globálních bankovních aktiv.
Tyhle časy jsou pryč. Alianci minulý týden opustil její největší člen – americká JPMorgan s bilanční sumou přes čtyři biliony amerických dolarů. JPMorgan byla poslední velká americká banka v NZBA. Od prosince ze spolku postupně odešly banky Goldman Sachs, Wells Fargo, Citi, Bank of America a Morgan Stanley.
Žádná z nich k tomu nepodala oficiální zdůvodnění, které by se neomezovalo jen na pár vět z komunikačního oddělení o tom, že navzdory tomuto kroku banky zůstávají odhodlány dosáhnout udržitelnosti.
Exodus z klimatické aliance proběhl krátce před pondělní inaugurací Donalda Trumpa, a tak si ho řada analytiků vykládá jako ústupek nastupující administrativě, pro kterou je zelená politika příliš „woke“ a hodlá proti ní zakročit.
Americké firmy jsou dlouhodobě pod tlakem pravicových aktivistů brojících nejen proti zelené politice, ale proti takřka všem opatřením označovaným zkratkami DEI (diverzita, rovnost, inkluze) nebo ESG. S republikánskou většinou v obou komorách Kongresu a prezidentem, který považuje nesčetněkrát vědecky dokázanou klimatickou změnu za hoax, mají nyní na své straně i celý americký politický aparát.
A vypadá to, že velký kapitál je nyní následuje. Nejsou to jen banky z Wall Street, druhý největší správce aktiv na světě Vanguard Group vzdal své závazky k uhlíkové neutralitě už v roce 2022. A největší globální asset manažer BlackRock dal loni ruce pryč od podobné korporátní iniciativy s názvem Climate Action 100+.
Otázkou je, co to znamená pro globální boj s dopady změny klimatu, která zůstává pro lidstvo existenční hrozbou. „Koncepce net-zero banking hraje rozhodně klíčovou roli v celosvětovém úsilí v boji s klimatickou změnou. Nicméně odchod bank ještě nemusí nutně znamenat revizi jejich závazků v oblasti klimatu,“ říká expertka na bezpečnostní politiku a klimatickou změnu Barbora Halašková z Masarykovy univerzity.
Připomíná, že většinu bank v alianci NZBA tvoří evropské instituce a je v ní rovněž osm kanadských bank. „Odchod amerických bank v budoucnu nemusí mít až tak dramatický dopad, jak se nyní může zdát,“ míní Halašková.
Přesto budí krok amerických bank obavy. „Dynamika boje s klimatickou změnou výrazně zpomalila,“ konstatuje Vladimír Tichý, generální ředitel Parker Hannifin Sales CEE, strojírenské firmy zaměřené na čisté technologie.
Zkušeného manažera, který se v segmentu čistých průmyslových technologií pohybuje už několik dekád, utvrzovalo angažmá velkých finančních institucí ve víře, že lidstvo jednou dokáže fungovat udržitelně. „Banky a fondy jako BlackRock si spočítaly, že musejí podpořit snahu o udržitelnost, protože nicnedělání by je ve finále stálo na nákladech mnohem víc,“ tvrdil na konci roku 2022.
„Odstoupení bank z klimatické aliance sleduji a samozřejmě to vnímám jako krok zpět. Nicméně stále věřím, že zapojení finančního sektoru do udržitelnosti je nevyhnutelné, a to z čistě ekonomických důvodů. Dlouhodobé investice do udržitelných projektů se vyplácejí a trhy si to postupně uvědomují, bez ohledu na politické turbulence,“ říká Tichý dnes.
Mimo soukromou sféru však v souvislosti s exodem amerických bank zaznívají poněkud katastrofičtější hodnocení.
„Banky na to samy nakonec doplatí. Pouze se tím urychlí nástup abruptní změny klimatu, která v konečném důsledku zmaří i všechny jejich konvenční finanční operace,“ uvádí výzkumnice Michaela Pixová, působící na univerzitě BOKU ve Vídni a na Karlově univerzitě.
„První prezidentství Donalda Trumpa bylo pro ochranu klimatu velmi negativní a zatím to vypadá, že i druhé bude katastrofou. Bohužel klimatická krize dospěla do bodu, kdy již není kam uhýbat. Je zcela zřejmé, že již teď vstupujeme do éry následků dřívější nečinnosti. Pocítili jsme to i v Česku, nedávno na ničivém suchu devastujícím českou krajinu a na loňských záplavách,“ říká Vojtěch Pecka z think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky.
„Zároveň stále pozorujeme masivní dezinformační kampaně z prostředí fosilní lobby, ale také fosilních států, často diktatur, které se snaží celou řadou sofistikovaných technik zabránit politikám ochrany klimatu, což vede k paralýze a dezorientaci velké části veřejnosti,“ dodává analytik, který se mapování těchto kampaní dlouhodobě věnuje.
Mezitím však globální emise stále stoupají a přibývá přírodních katastrof způsobených klimatickou změnou, navzdory bezpočtu vědeckých důkazů o těchto trendech a spoustě bití na poplach. Kdo by měl zájem o aktuální apokalyptické čtení na toto téma, stačí se podívat na říjnový článek skupiny čtrnácti vědců s titulkem „Nebezpečné časy na planetě Zemi“.
„Po půl století bylo globální oteplování správně předpovídáno ještě předtím, než bylo pozorováno – a to nejen nezávislými akademickými vědci, ale také fosilními společnostmi,“ připomínají autoři textu.
Ústup velkých bank od některých klimatických závazků tak možná ve finále mnoho nezmění. „Je velkou otázkou, zda vůbec změně klimatu ještě jde nyní zabránit. Aktivisté o tom neradi mluví, neboť postapokalyptické narativy vedou k rezignaci a paralýze. Možná by ale právě přijetí temné reality v lidech probudilo větší ochotu požadovat systémové změny vedoucí k politickým, ekonomickým a sociálním systémům, v jejichž rámci by lidstvo mohlo mít větší šanci přežít než v tom současném,“ uzavírá Michaela Pixová.