Zvyšující se ceny energií, rostoucí nájmy, zdražování potravin nebo nárůst cen pohonných hmot. To všechno se radikálně propsalo do bilance spořicích účtů českých domácností.
Podle nejnovějších průzkumů nemá naspořeno třetina z nich a zvýšené náklady navíc přiměly domácnosti sáhnout do úspor. Situace se odrazila i v chuti utrácet – spotřeba klesá v tuzemsku nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
Ve světle blížící se recese nejde o nic překvapivého, ale změna nákupního chování tentokrát není způsobena snížením nominálních příjmů nebo vysokou nezaměstnaností a nejvíce ji ovlivňuje nedůvěra, že bude líp.
„Češi jsou maniodepresivní národ. Při recesi v roce 2012 jsme byli podle šetření Gallupova ústavu druhý nejdepresivnější národ na světě, teď budeme usilovat o pomyslné zlato,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Lidé podle něj odkládají především větší výdaje.
Aby také ne – podle Indexu finančního zdraví žije téměř třetina Čechů jen s minimální finanční rezervou, nepokrývající ani měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku pak nemá rezervu žádnou. Index, pravidelně realizovaný Českou spořitelnou spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky, agenturou IPSOS a datovým portálem Evropa v datech navíc odhaluje, že polovina lidí vychází s rozpočtem jen s obtížemi.
Situace nebyla ideální ani v minulosti, avšak podle průzkumu dnes nedokážou spořit ani lidé, kteří si dříve byli schopni finanční rezervu vytvořit. A problém se netýká jen domácností s nižšími příjmy – inflace na rozdíl od nezaměstnanosti zasahuje všechny příjmové skupiny a razantně brzdí růst reálných mezd napříč ekonomikou.
„Vysoká inflace a ceny energií dnes dopadají na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy,“ potvrzuje David Navrátil. Data Eurostatu ukazují, že procento domácností, které nejsou schopny čelit nečekaným výdajům, činí v domácnostech s nižšími příjmy šedesát procent a v případě domácností s vyššími příjmy čtrnáct.
Domácností, které nejsou schopné spořit vůbec, přibylo od předchozích let trojnásobě. „Běžné životní náklady pokrývají z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc. Často ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti,“ přibližuje Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví.
„Je navíc znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, prohlašují, že toho byly dříve schopny,“ dodává. Podobná zjištění pak registrují také v ČSOB i Raiffeisenbank.
Z průzkumu, který první jmenovaná banka provedla mezi svými klienty, vychází téměř polovina respondentů spořících na nutné výdaje jako například rozbité domácí spotřebiče, havárie v domácnosti nebo neočekávané zdravotní výdaje. „Odborníci přitom radí mít našetřenou částku od tří do šesti měsíčních platů,“ připomíná Patrik Madle z ČSOB.
Jen na provoz domácnosti a potraviny přitom podle zjištění Indexu finančního zdraví připadá až 45 procent výdajů českých domácností. Výrazný nárůst cen mohl spotřebu domácností s nejnižšími příjmy snížit až na sedmnáct procent ve srovnání s rokem 2019. „Především pokud nebyly schopny na nárůst reagovat čerpáním rezerv nebo zvýšením příjmů,“ poznamenává David Navrátil.
Téměř polovina Čechů navíc předpokládá, že se jejich finanční situace v průběhu následujících tří let ještě zhorší – zejména protože jejich příjem neporoste tak rychle jako výdaje. V návaznosti na sníženou spotřebu domácností proto letos odborníci a odbornice očekávají mírný pokles celé ekonomiky.
Pozitivní je, že v druhé polovině roku by měl růst cen zvolnit na jednociferné hodnoty a v závěru roku se dostat pod pět procent. Protiinflační vývoj je už dnes patrný na cenách mnoha komodit včetně energií. Podle ekonomů a ekonomek z Raiffeisenbank je meziroční inflace pravděpodobně za svým vrcholem a pozitivní psychologický efekt má též zastropování cen elektřiny a zemního plynu.
„Přidat by se měl brzy i rychlejší růst nominálních mezd, což poptávku domácností znovu podpoří. Neočekáváme ale razantní odraz ode dna, spíše se dá předpokládat jen velmi pozvolný vývoj,“ doplňuje Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank.
Situace proto nebude tak černá, jak nálada v české ekonomice naznačuje. „I přes nedůvěru domácností vidíme, že zhruba dvě třetiny české společnosti jsou finančně zdravé a odolné. Dá se proto předpokládat, že budou schopny zvládat ekonomické tlaky zvládnou i v budoucnu,“ uzavírá Monika Hrubá.
