„To takhle přijde Elon Musk do růmky a povídá…“ Takhle nějak by mohl začínat hipsterský vtip o zbrusu nové a zběsile trendující sociální síti Clubhouse. Jenže ono se to přesně takhle opravdu stalo.

Clubhouse, založený na diskusních místnostech, kterým se u nás již familiárně přezdívá „růmky“, zakusil v úterý své první skutečné nájezdy davů na vystoupení superstar v přímém přenosu – a že to byl pořádný koncert.

Místnost, v níž probíhal na Twitteru dopředu oznámený rozhovor s Elonem Muskem, naplnila svou pětitisícovou kapacitu takřka okamžitě a v průběhu více než devadesátiminutového povídání proto vysílání přeteklo do tuctu dalších „overflow“ místností, které živě přenášely debatu z původní „růmky“.

Musk jako by tak dostál svým slovům o tom, že beztak všichni žijeme v pouhé simulaci, a v reálném čase se po nové sociální síti klonoval a kopíroval.

Své premiérové vystoupení na Clubhousu si odbyl v místnosti The Good Time Show, což je v podstatě diskusní pořad prominentních figur Facebooku, Snapu a Twitteru – manželského páru Srirama Krishnana a Aarthi Ramamurthyové. Jeho hosty bývají partneři hlavního investora Clubhousu Andreessena Horowitze.

Celé povídání se tak neslo ve familiárním duchu. Což je možná až příliš podstřelené tvrzení. Když totiž člověk poslouchá záznam, má pocit, že se přichomýtnul k čajovému dýchánku starých známých, kde se k odpolednímu čaji podávají oxytocinové tabletky.

Celý rozhovor ale trvá pěkně dlouho, a tak jsme si ho poslechli za vás, abyste si pro něj nemuseli pracně hledat čas. Tady je přehled toho, o čem Elon Musk ve svém prvním vystoupení na Clubhousu mluvil:

Divoké tweetování

Spousta lidí si o Elonu Muskovi myslí, že se s postupem času trochu zbláznil, a jako důkaz poukazují na jeho nespoutaný twitterový účet. Musk však takové lidi vyvedl z omylu: „Já už na Twitteru jako magor začal,“ vysvětlil.

Dodal, že když se dívá na své rané tweety, jsou podle něj vážně celkem „hustý“. Dnes svůj twitterový profil zásobí ještě memy, které rád sám vyrábí, aby je pak předal „memovým dealerům“ – a ti už je za něj rádi a zadarmo rozešlou po celém světě.

Neuralink

K jedné ze svých nejfuturističtějších aktivit Musk na Clubhousu řekl, že musíme pozorně sledovat tempo, s jakým se neustále a radikálně vylepšuje umělá inteligence. A musíme počítat s pozitivními i negativními scénáři jejího dalšího vývoje.

Dodal také, že aniž by chtěl znít nějak esotericky, musíme se srovnat i s tím, že dnešní lidé jsou už vlastně kyborgové. Vedle limbického systému a prefrontálního kortexu už totiž mají ve svých myslích implementovanou také třetí vrstvu – digitální. Visí na smartphonech, visí na počítačích a už jim to z hlavy nikdo nevyřízne.

Můžeme už jít pouze dál, nikoliv zpět – a proto musíme podle Muska zapracovat na rychlosti připojení – a Neuralink, technologie, která je nyní v první fázi vyvíjená zejména pro pomoc lidem s poškozením mozku či míchy, nám může umožnit tento „bandwidth“ mezi biologickou a digitální vrstvou vědomí neskonale urychlit.

Právě v tom vidí Musk budoucí potenciál Neuralinku: v možnosti nabírat z mozku komplexní myšlenkové konstrukce a redukovat je do slov, stejně jako je v nekomprimované podobě sdílet z jednoho mozku do druhého v obrovitých telepatických oblacích informací a významů, neohoblovaných jakoukoliv redukcí našich dosavadních biologických omezení.

Umožnilo by nám to přímý přenos celých mentálních konceptů jinému člověku a otevřelo úplně novou úroveň komunikace. Musk v „růmce“ zmiňoval i svůj oblíbený kyberpunkový seriál Altered Carbon, v němž si dokážou lidé přenášet celé své osobnosti z jednoho těla do druhého. 

K tomu Musk dodal, že Neuralink by ve své finální podobě skutečně mohl člověku něco podobného nabídnout: totiž uložit si zálohu sebe sama, třeba pro případ, že by ho přejel parní válec. Takový člověk by si pak svou „duši“ nechal vyvolat ze zálohy a žil dál, jako by k incidentu nikdy nedošlo.

„Nebudete to už pak asi úplně vy, ale to nejste, ani když se ráno probudíte,“ dodává k tomu Musk s odkazem na to, že přes noc nám odumře solidní hromada mozkových buněk.

Jak nejlépe vzdělávat děti?

Musk v rozhovoru sice přiznává, že jeho děti vychovával hlavně YouTube a Reddit, ale přece jen nabídl pár dobrých rad. Především by se podle něj mělo usilovat o to, aby byl vzdělávací proces tak zajímavý, jak to jenom jde. Jako dobrá videohra, od které se člověk neodtrhne – takové by mělo být vzdělávání nové generace.

Základem podle něj také je vysvětlit dětem, proč se to vlastně mají učit a proč je to důležité. „Člověk má tendenci zapomínat vše, co vyhodnotí jako irelevantní,“ říká Musk. Proto musíme prckům vysvětlit smysl vzdělání – jinak jim to půjde jedním uchem tam a druhým do popelnice.

Jestli si někdo myslí, že by chtěl dělat to, co já, tak neví, o čem mluví

Jak být jako Elon Musk

Na otázku „proč nemá svět víc Elonů Musků“ odpověděl Musk zcela střízlivě. Uvedl, že může mluvit jenom za sebe, a že on dělá věci, které dělá, protože ho k tomu nutí jakési vnitřní pnutí, které by jinak nedokázal vydržet.

„Jestli si někdo myslí, že by chtěl dělat to, co já, tak neví, o čem mluví,“ řekl Musk a připomněl jednu ze svých motivačních řečí pro nešťastníky, kteří od něj chtěli nějaké povzbuzení v jejich snaze založit vlastní startup. Tenkrát jim řekl: „Jestli v tom potřebujete povzbuzovat, tak se na to radši rovnou vykašlete.“

Bitcoin

Musk se domnívá, že pro něj už je pozdě, aby do kryptoměnového vlaku naskočil. Přesto ale kryptoměny podporuje a myslí si, že bitcoin se nevyhne uznání měnového mainstreamu.

Mimochodem, perlička pro kryptoměnové maniaky: Dogecoin (kryptoměna, která má ve znaku legendárního psa Shiba-Inu z internetových memů), přijde Muskovi jako naprosto skvělý fór, kterému chybí k dokonalosti už jen to, aby se dodgecoin, který jako fór skutečně začal, sesadil z trůnu bitcoin a stal se primární globální kryptoměnou. To by se prý Elon popadal za břicho.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Tesla

Velice zajímavý postřeh padl k tomu, proč se Tesla bude více soustředit kromě výroby vlastních palivových článků, aniž by ovšem chtěla připravit o práci své dodavatele baterií, také na autonomní vozy.

Musk v Clubhousu vytáhl údaj, že běžné auto dnes jezdí v průměru jen 12 hodin týdně. Většinu času tedy jen tak parkuje a je k ničemu. S autonomií vozů a jejich sdílením by ale každé auto bylo v provozu v průměru 160 hodin v týdnu.

Z automobilů by se tak staly mnohem užitečnější a efektivnější stroje. To by bylo dobré i pro životní prostředí: méně aut udělá více práce, to za prvé, a za druhé nebude potřeba tolik plochy zabíjet parkovacími plochami.

Běžný den Elona Muska

„Ráno se probudím a kouknu, jestli v mailu nebo v textovkách něco nehoří – a často něco hoří,“ uvedl Musk. Podle toho, jak o svém běžném pracovním dni vypráví, to asi opravdu není zrovna žádná dvojitá výhra. Většina jeho dne prý vůbec není zábavná – jsou to jenom povinnosti. Ale ty se dělat musejí, a tak se jim věnuje, aniž by od nich příliš zábavy vůbec očekával. 

Mimochodem, Musk nesnáší maily. Říká, že na ně má snad nějakou „negativní limbickou reakci“. Cokoliv je pro něj prý lepší než maily. Textovky, osobní setkání, Zoom Cally. Ale ne maily.

Mluvil také o tom, jak náročné je během dne přepínat mezi několika různými společnostmi, které řídí. SpaceX v deset, Tesla v jedenáct a Boring Company ve dvanáct? Přepínat se musí. Ale bolí to. Jeho kalendář je prý naprosto šílená informační nálož a Musk sám nechápe, jak to, že mu z toho ještě nevybouchla hlava.

A co je pravdy na tom, že občas spí na podlaze své továrny Tesla? Je to pravda – občas tam spí, když jde do tuhého a všichni jeho zaměstnanci musejí makat na plné obrátky, protože došlo k nějaké krizi.

V tu chvíli jde Musk příkladem, protože „seeing is believing“ – pokud mají lidé pracovat do roztrhání těla, musí podle něj v první řadě vidět, že to samé hodlá dělat i on. A proto skutečně občas spí na podlaze továrny. Venku mimo konferenční místnosti, aby na něj bylo dobře vidět.

Kdyby našel plonkových pět hodin denně, co by s nimi dělal?

„No, určitě bych nerozjížděl další firmu,“ říká Musk. Jenže pak se trochu zamyslí a hned začne bájit o tom, že pokud by ji tedy mermomocí rozjížděl, tak půjde o oblast biotechnologií. Next big thing podle něj totiž bude vytváření syntetických virů a tvorba DNA a RNA jako počítačových programů. „To je budoucnost medicíny,“ říká Musk.

K tomu dodává, že nás v následujících měsících čeká doslova záplava vakcín proti covidu-19 – myslí si, že jich budeme mít dokonce tolik, že už je koncem roku začneme vyhazovat. A očkoval by prý úplně kohokoliv, kdo teď půjde kolem očkovacího centra, nezdržoval by se výběrem vhodnějších a méně vhodných kandidátů.

Na co koukat?

Stěžejní otázka, čím pálí u televize Elon Musk volný čas, je konečně zodpovězena. Zmínil historické drama Lost Kingdom, seriály Cobra Kai a Mythic Quest a také Tenet podle něj byl celkem fajn. Člověk u něj ale prý nesmí moc přemýšlet. Na seriál Expanze se Musk dívat přestal, když se tam objevil nějaký evidentní vědecký nesmysl. Něco takového je pod jeho úroveň.

Poučení na závěr?

Na to se nedostalo, protože Elon Musk si všiml, že v „růmce“ je také Vlad Tenev, spoluzakladatel nyní hojně diskutovaného Robinhoodu. A tak se pasoval do role moderátora, nechal Tenevovi, kterého promptně překřtil na „Vlada, napichovače akcií“, odtlumit mikrofon a řádně se ho vyptal na to, co se to tedy, sakra, s Robinhoodem děje a proč už na něm lidé nemohou přihazovat na GameStop. 

Což je možná to nejlepší poučení na závěr – když vás něco opravdu zajímá, tak se na to zeptejte. A klidně i Elona Muska. Jestli to takhle půjde dál, tak máte celkem garantované, že ho v nějaké „růmce“ na Clubhousu ještě potkáte…