Jednou z hlavních hvězd letos už šestého ročníku Cen SDGs (cílů udržitelného rozvoje), udělovaných Asociací společenské odpovědnosti, bude kanadský umělec a fotograf známý po celém světě svými spektakulárními „plastovými“ instalacemi a fotografiemi.
Benjamin von Wong jimi poukazuje na enviromentální neduhy současné společnosti. „Je mým splněným snem, že přijal naše pozvání do Prahy,“ říká v rozhovoru pro Forbes ředitelka Asociace Lucie Mádlová.
„Jeho šokující environmentální instalace zaměřené na problematiku plastu v oceánech nebo třeba fast fashion, sleduji s obdivem léta,“ přiznává ředitelka, která se dle letošního výběru Forbes zařadila mezi nejvlivnější ženy Česka.
Vedle světoznámého umělce a aktivisty se letos účastníci Cen SDGs mohou těšit na mnoho novinek. K nejviditelnější – z mnoha úhlů pohledu – bude patřit obrovská skulptura takzvaného Pla(s)teosaura, vznikající ve více než stovce 3D tiskařských dílen po celém Česku.
„Nebude to vůbec žádný drobek. Na délku bude mít téměř šest metrů,“ přibližuje Mádlová v rozhovoru pro Forbes.
Lucie Mádlová | Foto Anna Kovačič
Ceny SDG letos startují svůj už šestý ročník. Jak doposud hodnotíte jejich tuzemský zásah?
Neuvěřitelně to letí. Přijde mi to jako včera, kdy jsme první ročník v Česku připravovali. O SDGs u nás téměř nikdo neslyšel, bylo rok od jejich přijetí v OSN, a tak si všichni klepali na čelo. Nám šlo ale právě o to zvýšit v Česku o SDGs povědomí a vést firmy, organizace i jednotlivce k jejich naplňování.
Každým rokem ceny doprovázíme vzdělávací kampaní. Předání je totiž jen takovou třešničkou na dortu. Hlavním cílem a misí cen je vzdělávat a inspirovat k udržitelnosti. Dva roky zpátky jsme do kampaně ke globálnímu oteplování zapojili Jana Saudka, což bylo vůbec poprvé, kdy se mistr zapojil do diskuse ke změně klimatu. Tehdy to komentoval slovy, že je lepší přijít k rozumu pozdě než vůbec.
Foto: A-CSR
Loni jsme se zaměřili na téma vzdělávání o udržitelnosti nejen dospělých, ale chtěli jsme SDGs představit také dětem. Společně s Bárou Nesvadbovou jsme napsaly pohádkový příběh „Mia a svět“, který děti učí, aby měly rády svou planetu, a zároveň jim přibližuje právě Cíle udržitelného rozvoje od OSN. Knihu doprovázejí ilustrace od úžasné ilustrátorky Renáty Fučíkové. Tím, že se do knihy zapojila právě ona, se mi splnilo další velké přání.
Přichystali jste na letošní ročník další novinky?
Letošní ročník doprovází celá řada novinek. Změnili jsme kategorie, Ceny SDGs propojili s českým předsednictvím v Evropské unii. Ve spolupráci s Evropskou komisí vybereme mimo jiné nejzajímavější projekty naplňující SDGs financované s pomocí unie a finální rozhodnutí o vítězi svěříme hlasování široké veřejnosti. Chybět nebude ani tradiční kategorie Mladý lídr, kterou vyhlašujeme společně s Forbesem.
V současné době jsou otevřené registrace do nového ročníku soutěže. Kolik projektů už vám vůbec za celou historii prošlo pod rukama a jak to vypadá s letoškem?
Pod rukama nám za posledních pět let prošla více než tisícovka projektů, které mění Česko a svět k lepšímu. Přihlášky do letošního ročníku uzavíráme 30. června, ale už nyní vidíme, že zájem o letošní ocenění je opět velký. Stejně jako je cílem Cen SDGs inspirovat, i motivace přihlášených projektů by neměla být primárně získat ocenění a zvítězit, ale inspirovat svými projekty další k tomu, aby měnili svět k lepšímu.
Vítězi jsou vlastně všichni přihlášení. Dělají naprosto úžasné věci. A to nejen doma, ale nebojí se pomáhat v rozvojových zemích a řešit i témata, která jsou ve společnosti tabuizovaná. Třeba jako jeden z loňských vítězů Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce, přinášející inovace pro menstruační zdraví a podporu mikropodnikání v chudých venkovských oblastech Kambodži.
Jak si vůbec Česká republika stojí v naplňování cílů SDGs v porovnání s jinými zeměmi? A kde bychom se mohli inspirovat, kde to dělají lépe?
Výkon každé země světa v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje hodnotí takzvaný SDG Index. Nejnovější zpráva, za kterou stojí uznávaný ekonom Jeffrey Sachs, ukázala, že svět se v plnění SDGs neposunul, spíše naopak. V plnění postupujeme tempem půl bodu za rok – a touto rychlostí nelze do roku 2030 stanovených cílů dosáhnout.
Pandemie koronaviru a bezpečnostní krize pokrok ještě zpomalila. Je alarmující, že i vyspělé země postupují nejpomaleji v tak zásadní oblasti, jakou je změna klimatu nebo biologická rozmanitost. Předním příčkám žebříčku tradičně dominují severské země, letos v čele s Finskem. Finsko boduje v kvalitním vzdělávání, dostupných a čistých energiích a v boji s chudobou.
Česko letos skončilo na třináctém místě a oproti loňsku si o příčku pohoršilo. Jediným dosaženým cílem České republiky zůstává zatím boj s chudobou. Povědomí o SDGs u nás naštěstí meziročně roste, a to především mezi středoškoláky a vysokoškoláky.
V loňském roce bylo kvůli koronaviru a distanční výuce pro Čechy zásadním tématem především kvalitní vzdělání. Aktuálně má na vnímání priorit vliv energetická krize a probíhající válka na Ukrajině. Proto lidé označují za nejdůležitější dostupné a čisté energie a mír a spravedlnost.
Nedávno jste představili ESG rating, jednu z letošních novinek, která má také hodnotit zodpovědný přístup firem. V čem se odlišuje od Cen SDGs?
Bude vůbec prvním komplexním ESG Ratingem v Česku, na kterém už delší dobu pracuje naše Asociace s prestižním mezinárodním programem CEMS na Vysoké škole ekonomické. Společný ESG rating má ambice položit u nás základy kvalitního srovnání udržitelnosti nejen velkých firem, ale také malých a středních podniků v čase.
Naším cílem je usnadnit organizacím implementaci jednotlivých kritérií ESG do svých strategií. Chceme ukázat, že sbírat nefinanční data se firmě v dlouhodobém horizontu ekonomicky jasně vyplatí, neboť mohou sloužit k zefektivnění fungování firmy jako takové. Všechny přihlášené firmy od nás získají certifikát o účasti a cennou zpětnou vazbu, kde si stojí v rámci své strategie udržitelnosti. Dáváme jim možnost být o krok napřed.
Nejlepší z přihlášených firem pak exkluzivně zveřejníme ve společném ESG žebříčku v listopadovém Forbesu (přihlásit se do ESG Ratingu můžete do 30. června na stránkách Cen SDGs, pozn. redakce).
ESG je vcelku nový fenomén. A z vašeho nedávného průzkumu vyplynulo, že většina Čechů netuší, o co jde. Jak dopadne na běžné životy lidí a proč by je mělo ESG vlastně zajímat? Nebo se dotýká jen firem?
Ta zkratka sama o sobě může působit trošku koženě a vlastně i zmateně. S oblibou ale říkám, že je jedno, jak složitě se to jmenuje, pořád jde o velice jednoduchou věc – vnímání podnikání a svět v širším kontextu a jako propojené nádoby.
Je dobře, že si firmy v dnešní době stále více uvědomují, že jejich posláním není jen pouhá honba za ziskem, ale zabývají se také tím, jaký vliv má jejich chování na životní prostředí, na společnost a co od nich společnost očekává. ESG může znít jako zcela nový fenomén, ale poprvé byl představen již v roce 2005.
Z původního využití investičními společnostmi se rozšířil i do ostatních odvětví ekonomiky. A možná právě proto, že vznikl v investičním prostředí, dokáže ESG všem strategiím společenské odpovědnosti a udržitelnosti nastolit jasný řád a především měřitelnost. To byl doposud největší problém všech firem – nevnímaly udržitelnost jako součást byznysu, ale jen jako pouhou „nadstavbu dobra“ ke svému podnikání.
A jak moc jsme v podnikání nebo v udržitelnosti úspěšní, nezjistíme, aniž bychom věděli, jaký náš dopad je a v jakých oblastech můžeme být lepší. Ať už se jedná o uhlíkovou stopu, spotřebu elektrické energie, odpadové nebo vodní hospodářství, počet žen ve vedení, přístup firmy k diverzitě a rozmanitosti, k monitoringu rizik…
Nedostalo se ESG vlivem současných geopolitických událostí a problémů, jako jsou vysoké ceny energií, trochu do ústraní zájmu?
Právě naopak. Válka na Ukrajině jasně ukázala, že závislost na fosilních zdrojích z Ruska není zdravá a ohrožuje nejen naši bezpečnost, ale i ekonomiku. A úloha takzvaného Green Dealu je v tom zcela zásadní. Přechod na obnovitelné zdroje je nutný, a ano, bude bolet. Unie je ale připravena finančně pomoci.
Je mrzuté, že se krátce po válce v mediálním prostoru začaly takové hlasy objevovat. Nutno dodat, že je hojně podporovali především někteří zastánci tuzemského průmyslu, prosazující jen své „neudržitelné“ zájmy. V krátkodobém horizontu se pravděpodobně vrátíme k uhlí, ale v tom střednědobém naopak zrychlíme k přechodu na obnovitelné zdroje.
Co bude pro firmy či jednotlivce do budoucna znamenat, když se nebudou chovat udržitelně? Přežil by takový byznys?
Dodržování ESG kritérií je pod velkým tlakem investorů, kteří od byznysu požadují odpovědný přístup. Byli by bláhoví, kdyby investovali do rizikových projektů. A neudržitelná firma rovná se riziková investice. Obzvláště v nadcházející těžké době, která nás čeká, si banky budou sakra hlídat rating firem a vodítkem jim může být právě naplňování ESG kritérií.
Navíc na udržitelnost neapelují z jedné strany jen investoři, ale stále více také veřejnost, kdy zejména pro mladší generaci se odpovědné chování stává novou normou. Udržitelnost berou v potaz také zákazníci, jejich chování se v posledních letech zcela změnilo.
A rezonuje i oblastí e-commerce. Sami to vidíme na našem e-shopu s udržitelnými dárky Nakup na Dobro. Lidé mají chuť kupovat udržitelné produkty s přidanou hodnou. A my jsme na to připraveni.
K přemýšlení o zodpovědném chování motivujete i zábavnou formou, což platí i na Pla(s)teosaura, jehož díly právě vznikají v mnoha 3D tiskařských dílnách. Kdy bude hotový a kde ho uvidíme?
Bude symbolem vzdělávací kampaně „Don’t Choose Extinction“, související se změnou klimatu. Půjde o unikátní trojrozměrný model vyhynulého druhu plateosaura, tisknutého z recyklovaného PETu na 3D tiskárnách.
Strašně mě baví to propojení historie, inovací a 3D tisku, pro které je Česko tak vyhlášené – a zároveň tenká linie mezi životem, vyhynutím a změnou klimatu. Dinosauři vyhynuli kvůli planetce, my k záhubě míříme vlastní činností. Tak jsme dinosaurovi dali hlas o 66 milionů let později a má pro nás vlastně jednu jedinou zprávu: Nevolte vyhynutí.
Vizualizace právě vznikajícího Pla(s)teosaura
No a kde jinde předat Ceny SDGs vítězům než v Národním muzeu, které je symbolem historie a domovem ojedinělých sbírek i vyhynulých druhů. Je ideálním místem pro vyvrcholení naší kampaně. Na délku bude mít Pla(s)teosaurus téměř šest metrů, takže na něj bude potřeba přes čtyři sta dílů.
To si přímo říká o další spolupráci, takže jsme do tisku ve spolupráci se startupem Plastenco zapojili skrze platformu sdíleného tisku PETMAT už více než stovku tiskařů z celého Česka. Vzniká naprosto unikátní komunitní dílo.
Můžu se zapojit i já se svou domácí 3D tiskárnou?
Jistě! Svůj dílek nebo třeba rovnou celou hlavu či ocas si můžete vybrat na PETMATu. Zatím jsme vytiskli téměř celý trup. Model Pla(s)teosaura bychom po Summitu a Cenách SDGs rádi dočasně přenechali Národnímu muzeu, se kterým jsme právě v jednání. Zájem zároveň projevili z Evropské komise, takže možná naše společné dílo zamíří z Národního muzea s poselstvím jasné klimatické akce ještě do Bruselu.
Tradiční součástí každoročních Cen SDGs je také Global Goals Summit, na jaká zajímavá jména se v jeho rámci můžeme těšit?
Řekla jsem si, že naši akci postavíme úplně jinak. Už žádnou nudnou konferenci – podíváme se za hranice naší země a najdeme inspirativní řečníky, kteří nám mohou dodat odvahu, že na udržitelnosti lze postavit malý byznys, ale i velkou korporaci.
Přijede například Melina Taprantzi, zakladatelka sociálního podniku, která v době řecké dluhové krize pomohla zviditelnit tamní výrobce jídla a zisky z prodeje využít k nákupu potravin lidem žijícím v chudobě. Nebo Julian Lechner, který získal za inovativní využití materiálu z kávové sedliny Red Dot Design Award, a kelímek z kávové sedliny od nás dostanou všichni účastníci.
Vyloženě mým splněným snem je pak Benjamin von Wong. Umělec a aktivista, jehož šokující environmentální instalace zaměřené na problematiku plastu v oceánech nebo třeba fast fashion, sleduji s obdivem léta.
Ukázky Wongových děl | Foto A-CSR
