Majetkový spor může nepříjemně zkomplikovat rozjetý byznys. Firmy se přitom přou o kdeco, nejčastěji samozřejmě o peníze, ale i o nemovitosti, lokomotivy nebo třeba sudy od piva. K soudu se ale chce málokomu.
Soudy se v Česku totiž často táhnou dlouho. „Zejména složitější spory si navíc státní soudy často mezi sebou opakovaně přehazují, když se jejich právní názor na věc někdy i diametrálně liší. Jako by mezi sebou hrály ping-pong,“ říká Petr Málek z Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři.
„Ve finále se vám třeba za deset let nakonec podaří získat podklad pro exekuci, ale majetek už reálně nejde vymáhat, protože dlužník je například v insolvenci. A když se jedná třeba o nemovitost, může být za tu dobu už v naprosto odlišném stavu,“ varuje advokát.
Co s tím? „Spory ochromují byznys. Stojí vás čas i peníze. Někdy se tomu ale zabránit nedá. Potom je zásadní hledat cestu nejmenšího zla,“ říká Petr Málek, který má s majetkovými spory dvaadvacet let zkušeností a jeho tým ve sporech, jejichž hodnota se pravidelně pohybuje v řádech miliard korun, zastupoval klienty, jako je Eurovia CS, ČEZ, Škoda Transportation či Sokolovská uhelná.
Ideální je samozřejmě sporům předcházet, zároveň se však i na takovou možnost připravit dávno předtím, než k ní dojde. „Sjednejte si ve smlouvách předem rozhodčí doložku,“ radí právník.
Doložka může být sjednána pro majetkové spory mezi podnikateli. Může také dopředu vyřešit otázku, jak při takovém sporu postupovat a efektivně ho vyřešit. „Například se předem dohodnete, že případné spory se budou řešit řízením u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky podle jeho časem prověřeného procesního řádu,“ říká Málek.
Na rozdíl od klasického soudu se u rozhodčího řízení dočkáte finálního rozhodnutí obvykle do půlroku. „A pokud se dohodnete na urychleném řízení, dá se to ještě zkrátit na čtyři nebo dokonce dva měsíce,“ zdůrazňuje.
Aby vám ale rozhodčí doložka vůbec k něčemu byla, musí být formulovaná precizně. Občas se totiž stane, že je neplatná. „Protože obsahuje vágní formulaci a není jasné, kterých vztahů a jakých typů sporu se týká. Nebo nebývá správně určeno, který rozhodčí soud má ve sporu rozhodovat,“ varuje před nejčastějšími chybami expert na soudní spory, exekuce a arbitráže.
Smír ano, ale ne za každou cenu
Rozhodčí doložka jako příslib rychlého autoritativního rozhodnutí sporu může obě strany případného sporu navíc i motivovat, aby ho vyřešily smírně samy a k samotnému řízení vůbec nedošlo. Pokus o smír ostatně stojí za to vždy, ať už doložku ve smlouvě máte, nebo ne. „Pokud je alespoň trochu reálná šance, že se můžete domluvit, zkuste to. Už kvůli času a prostředkům, které stojí jakýkoli spor,“ doporučuje advokát.
Petr Málek - AK Pokorný, Wagner & partneři | Foto: Jan Rasch
Petr Málek – AK Pokorný, Wagner & partneři | Foto: Jan Rasch
Na druhou stranu to podle něj neznamená, že by se firma měla snažit o smír za každou cenu. „Druhá strana nemusí projevit dobrou vůli spor vyřešit. Stanovte si sami pro jednání nějaký deadline, a pokud do té doby nedojde k dohodě, jděte už bez dalšího do sporu. Případně veďte jednání o smíru paralelně vedle formálního řízení,“ radí Petr Málek.
Cesta ke smíru může mít několik podob. „Jednání často probíhá neformálně, to ale může vést k dalším problémům. Když jednání nikdo nediriguje, nemusí k ničemu vést. A v případě, že se na něčem domluvíte, nemáte v ruce žádnou záruku, že se spor nebude opakovat. Na to je potřeba myslet a nechat si dohodu například potvrdit notářem tzv. doložkou vykonatelnosti, což umožňuje dohodu i exekvovat podobně jako soudní rozhodnutí,“ zdůrazňuje expert advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři.
Další možností je mediace – jednání diriguje mediátor, se kterým mají obě strany smlouvu. „Ale když jsou obě strany už moc daleko od sebe, může i mediace vyšumět do ztracena. A opět je ideální mít výsledek jednání ve formě podkladu pro exekuci,“ dodává Málek.
Na nic nečekat
Jakmile jednání o smíru zkrachují, už není nač čekat. „Právní kroky byste měli činit co nejrychleji a rychle získat podklad pro exekuci, abyste nepřišli o možnost rozhodnutí efektivně vymáhat,“ podotýká advokát.
Je-li ještě před skončením sporu obava, že by výkon následného rozhodnutí byl ohrožen, a nechcete nebo nemůžete bez dalšího čekat na výsledek sporu, vyplatí se podat návrh na předběžné opatření, které mohou vydat státní soudy (v některých případech i pro rozhodčí řízení).
„Státní soud může také vydat předběžné opatření, aby zamezil změně poměrů v průběhu sporu. Může tak třeba zakázat rozprodávání majetku nebo zmrazit finanční prostředky,“ doplňuje Málek.
Nevýhodou rozhodčích řízení jsou vyšší poplatky než u státních soudů. „Ale u státního soudu se obvykle soudíte déle, ve výsledku tak jsou náklady často v souhrnu vyšší. Pokud se rozehraje ten ping-pong, tak platíte poplatky za řádné a mimořádné opravné prostředky a musíte platit za advokáta, aby se připravil třeba na osm různých jednání.“
Rozhodčí řízení je naopak až na naprosté výjimky jednoinstanční a z principu u něj proto „soudní ping-pong“ opakovaných meritorních přezkoumávání nehrozí. Navíc se dá řízení ještě zrychlit.
„Díky neformálnosti existují i možnosti, jako je výslech na dálku. Distančně může proběhnout celé řízení, strany se také mohou předem s rozhodci dohodnout, jak se budou co nejefektivněji provádět důkazy a podobně. Nic takového u státního soudu možné není,“ popisuje Málek.
V rozhodčím řízení se navíc snižuje riziko, že se nekonečný spor stane pro podnik kvůli negativní publicitě PR katastrofou. „Rozhodčí řízení jsou na rozdíl od řízení před státními soudy neveřejná,“ připomíná Málek.
Zachování principů spravedlivého procesu lze případně podrobit přezkumu státního soudu, nicméně z dostupných informací podle advokáta vyplývá, že rozhodnutí Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky jsou z těchto důvodů rušena jen zcela výjimečně.
