skip to main content
Miliardáři

Nejbohatší muži Ukrajiny spojují síly. V Putinově válce mohou přijít o miliardy

Útoky na ukrajinská města pokračují a ruské jednotky postupují zemí. Ukrajinští miliardáři ve světle toho nechávají za zády své rozmíšky a nabízejí pomoc vládě v Kyjevě.

Ještě v minulém týdnu se ukrajinští miliardáři Rinat Achmetov a Vadim Novinskij vydali do města Mariupol, které se nyní nachází ve válečném území, aby sdělili zaměstnancům těžební a ocelářské skupiny Metinvest Group, že dostanou přidáno.

„Věříme v Mariupol, věříme v Ukrajinu,“ říká Achmetov, nejbohatší muž země, který ovládá právě i těžební konglomerát ve zmíněném městě. „Budeme dále pracovat, budeme dále budovat, budeme dále investovat.“

Ve čtvrtek se Mariupol ocital pod těžkou palbou poté, co ruský prezident Vladimir Putin odstartoval invazi na Ukrajinu. Putin dal přitom už dříve najevo, že má o Mariupol – přístavní město s takřka půl milionem obyvatel – zájem. Vyjádřil se tak poté, co ruské jednotky zaútočily na separatistické regiony ve východní Ukrajině, Doněck a Luhansk. Mariupol se nachází u Azovského moře, uvnitř hranice, kterou si nárokuje samozvaná Doněcká republika.

Pozornost celého světa se upírá k ruským oligarchům a jejich možným majetkovým ztrátám, které by mohly způsobit mezinárodní sankce. Už ve čtvrtek se propadly ruské akcie. Stejně tak by ale – a patrně také o mnoho více – mohl ozbrojeným konfliktem ztratit půltucet ukrajinských miliardářů.

Podle ukrajinského Forbesu se hodnota veškerého majetku, který se nachází v separatisty ovládaných oblastech Doněcku a Luhansku, propadla přibližně až o čtyřicet procent už ve dnech, které útoku předcházely. Majetek v ostatních částech země přicházel ve stejné době přinejmenším o dvacet procent své hodnoty. Ve čtvrtek se dopady situace ještě prohloubily.

Několik ukrajinských miliardářů původně zemi opustilo, v nedávných dnech se ale vrátili, aby dali najevo svou podporu.

„Uvědomili si, že Putin představuje jasné nebezpečí pro celou Ukrajinu, stejně jako pro jejich bohatství,“ říká ukrajinský politický analytik a televizní moderátor Taras Berezovec. „Na ukrajinských oligarších mu nezáleží, nehledě na to, zda mu byli loajální nebo ne. Prostě a jasně je to nyní tak, že všichni Ukrajinci, včetně průmyslových tycoonů, jsou nepřátelé Putinova režimu.“

Foto Forbes Ukraine

Ukrajinští oligarchové ve světle toho nechávají za zády své rozmíšky a nesouhlas s vládou Volodymyra Zelenského, stejně jako jakékoli přetrvávající sympatie k ruskému režimu, a spojují síly s úřady v Kyjevě. „Už 23. února proběhla velká porada ukrajinských tycoonů s prezidentem Zelenským. Všichni se vyjádřili v tom smyslu, že jsou připraveni pomoci,“ říká Berezovec. Jejich podpora sahá od financování ukrajinské armády prostřednictvím jejich značných průmyslových aktiv až k výrobě zbraní.

Když dříve v tomto měsíci napětí s Ruskem eskalovalo, vrátil se na pomoc do své země miliardář a dřívější prezident Petro Porošenko. Společně se Zelenským odložili svůj dlouholetý spor a setkali se v úterý, kdy Porošenko představil svůj plán, jak posílit možnosti ukrajinské obrany včetně jejích vzdušných a raketových prostředků. V úterý také parlament schválil zákon, který podle informací navrhl právě Porošenko o šest týdnů dříve, který navyšuje financování ukrajinské armády.

„Ukrajina je v ohrožení a pokaždé, když byla země v ohrožení, tak se Ukrajinci spojili,“ sdělil pro Espresso TV před setkáním se Zelenským. Cílem plánu bylo podstatně navýšit cenu, kterou bude muset Putin zaplatit, pokud se rozhodne v invazi na Ukrajinu pokračovat,“ řekl.

„Porošenko a Zelenskyj jsou zapřisáhlí nepřátelé, ale čím víc jsme se přibližovali válce, tím bylo znát, že nacházejí společnou řeč,“ říká Peter Zalmajev, ředitel Eurasia Democracy Initiative.

Dne 22. února, když stovky lidí vyrazily do ulic Mariupolu protestovat proti jednání Ruska, Achmetov vyvrátil všechny pochybnosti o své loajalitě. Oznámil, že jeho holdingová společnost SCM zaplatí jednu miliardu ukrajinských hřiven (34 milionů dolarů) na daních dopředu, aby navýšil finance státu.

„Naším společným cílem je silná, mírumilovná, nezávislá a spojená Ukrajina uvnitř mezinárodně uznávaných hranic,“ sdělil ve svém vyjádření pro Interfax-Ukraine. „Všichni musí vynaložit veškeré své síly k posílení země… Přežití Ukrajiny nyní závisí na tom, že spojíme síly.“

Achmetov si uvědomuje, co je v sázce. Tvrdě jej zasáhla už válka mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2014. Část jeho majetku – včetně nemovitostí, tuctu čerpacích stanic a domácího stadionu FK Šachtar Doněck, jednoho z nejúspěšnějších fotbalových klubů v Ukrajině – se přes noc stala v podstatě bezcenná poté, co byla tato území obsazena.

Stejný osud by mohl brzy potkat veškerý majetek ukrajinských miliardářů v zemi, pokud by se Putinově invazi podařilo Zelenského vládu svrhnout.

„Jejich majetek je v ohrožení, zejména ten Rinata Achmetova, neboť většina jeho továren a nemovitostí se nachází v Mariupolu a ve Dněpropetrovsku,“ říká Berezovec. „V první fázi invaze Rusko zaútočilo především na vojenské objekty, ale v další fázi se mohou soustředit na tovární komplexy ukrajinských oligarchů, protože chtějí zničit právě i průmyslový potenciál Ukrajiny. Takové majetky se dají zničit několika raketami nebo leteckými útoky.“

Dokonce i Novinskij, který po dlouhou dobu platil za nejvíce proruského miliardáře ve své zemi, nyní Ukrajině pomáhá. Tento rodilý Rus v roce 2012 získal ukrajinské občanství a v roce 2019 byl znovuzvolen do parlamentu jako člen proruského Opozičního bloku.

Novinskij, který se dříve pokoušel o nastartování mírových vyjednávání s Ruskem, patří k miliardářům, kteří zpočátku zemi opustili. V jeho návratu ale mohlo hrát roli pobouření veřejnosti. „Novinskij se okamžitě vrátil,“ říká Zalmajev. „Bylo jasně naznačeno, že alespoň v probíhající situaci se bude jednat o spojené úsilí pomoct zdejší vládě.“

Následuje přehled nejvýraznějších ukrajinských miliardářů a jejich reakcí na současný postup Ruska, včetně nahlédnutí do toho, kolik toho mohou ve válce ztratit.


Vadim Novinskij

Nejvíce proruský z ukrajinských oligarchů usiloval o mírovou dohodu s Ruskem a deeskalování krize. Ta měla zahrnovat ustanovení skupiny ruských a ukrajinských zákonodárců. Až do poloviny ledna Novinskij vyjadřoval pochybnosti, že by mělo Rusko zájem na Ukrajinu vstoupit a takové zprávy označoval za „naprosté nesmysly“.

Reklama
Foto Sergii Kharchenko / Getty

S tím, jak rostla pravděpodobnost ruské invaze, ale Novinskij svůj tón změnil. „Uvědomil si hrozbu Putinova režimu a začal se chovat jako ukrajinský patriot,“ říká Berezovec. „Nikdo neví, nakolik je to upřímné, ale každý ukrajinský oligarcha se může velice snadno stát Putinovým cílem. Nejde o to, zda je Novinskij proruský, nebo ne. Putinovi je to jedno. Každý na druhé straně barikády je potenciální terč.“


Viktor Pinčuk

Pinčuk je zakladatel významného ocelářského gigantu Interpipe. Stejně jako Achmetova jej významně zasáhl konflikt v roce 2014. Jde o jednoho z nejvíce prozápadních miliardářů Ukrajiny, proslulého také na ekonomickém fóru v Davosu. Vlastní signifikantní nemovitý majetek na Západě, včetně domů v Londýně a na Sardinii.

Foto Jaques Demarthon / Getty

Před propuknutím války uspořádal na bezpečnostní konferenci v Mnichově „ukrajinský oběd“, kde sdělil, že ačkoli v invazi zatím nevěří, je stejně jako ostatní Ukrajinci připraven – a spoléhá se na pomoc Evropy a západu.


Ihor Kolomoyskyj

Jeden z prvních oligarchů, kteří posunuli Ukrajinu proevropským směrem. Ropný baron, který zprvu vydělal peníze v bankovnictví a podle všeho utratil miliony na financování a vybavování vojska pro odpor proti ruským jednotkám v roce 2014. Po vyhazovu tehdejším ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem se stal guvernérem svého rodného Dněpropetrovsku.

Foto Vladilsav Musienko / Getty

Po ruské anexi Krymu ale dle všeho změnil názor a vyzýval, aby byla Ukrajina loajální Rusku. Dříve jeden z nejmocnějších mužů v zemi byl zatažen do soudních sporů v Ukrajině, ve Spojených státech i ve Velké Británii kvůli nařčení z korupce, stejně jako nezákonného nakládání s financemi. V současné době o něm není příliš slyšet a neočekává se, že byl nyní tak halasně protiruský jako v roce 2014.


Petro Porošenko

Porošenko, proslulý jako „čokoládový král“ (neboť založil největší ukrajinskou skupinu produkující cukrovinky), se stal prezidentem v roce 2014, dva měsíce po ruské anexi Krymu. Proslul jako jeden z nejprudších kritiků Ruska a vybudoval silné vazby se Západem. V roce 2019 prohrál ve volbách se Zelenským. Roku 2020 se proti němu rozjelo přes dvacet soudních sporů, kde byl viněn stejně tak ze zrady, jako z „uzurpování moci“. Všechna nařčení odmítl a označil je za „ryze politická“.

Foto Sean Gallup / Getty

V prosinci roku 2021 byl obviněn z vlastizrady a napomáhání teroristickým organizacím, kdy měl údajně financovat ruské separatisty v Doněcku a Luhansku. Porošenko označil obvinění za politicky motivované a uprchl do Polska, odkud se ale za měsíc vrátil. Dva dny po jeho návratu 19. ledna jej soud odmítl zatknout a umožnil mu zůstat dále na svobodě během probíhajícího soudního řízení.

Nyní je ale celá kauza u ledu – Porošenko se setkal se Zelenským kvůli postupu ohledně připravenosti armády a zvýšení obranyschopnosti Kyjeva. Sdělil také, že podporuje budoucí ukrajinské členství v NATO a zdůraznil, že Rusko představuje hrozbu pro celý svět.

Rinat Achmetov

Minulý týden Achmetov v reakci na ruské uznání separatistických republik zdůraznil svou přízeň Ukrajině. „Ubezpečuji vás, že nehledě na to, jak zlým scénářům musíme čelit, budeme pokračovat ve všech investicích, které jsme zahrnuli do svých plánů pro rok 2022,“ prohlásil.

Což zahrnuje i investice v Mariupolu. Akhmetov, syn horníka, nastartoval svůj podnikatelský úspěch během privatizace v 90. letech, kdy začal na Ukrajině skupovat hornická aktiva. Narodil se v Doněcku, který ale nenavštívil od doby, kdy připadl proruským separatistům v roce 2013.

Achmetov sice ještě na začátku invaze vydělával spoustu peněz v Rusku, ale stále více se orientuje na trhy v Evropě a na západě, čímž odráží národní politiku Ukrajiny. Dřívější napětí mezi ním a ukrajinským prezidentem Zelenským podle všeho vychládá. Dva měsíce poté, co Zelenský oznámil, že Achmetov se jej společně s dalšími oligarchy bude snažit svrhnout, splatila ukrajinská vláda splatila Achmetovově společnosti na obnovitelnou energii více než 100 milionů hřiven.

Právě co se týče obnovitelných energií měl Achmetov už z dřívějšího příklonu Ukrajiny k západu a odklonu od Ruska co získat. Největší jeho kartou v tomto sektoru je společnost DTEK Renewables se svými šesti větrnými a solárními elektrárnami – včetně největší ukrajinské větrné farmy na pobřeží Azovského moře.

Naopak Achmetovova aktiva v Rusku jsou nyní v ohrožení, stejně jako majetky dalších ukrajinských oligarchů.