Jaké jsou největší problémy rodinných firem? I to bylo tématem diskuse na galavečeru největších rodinných firem, pořádaných Forbesem na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.
Každá třetí rodinná firma nepřežije více než jednu generaci a jen každá dvacátá zvládne předání do generace třetí. Takové statistiky by mohly leckoho od budování rodinného byznysu odradit, přesto máme v Česku stovky úspěšných rodinných firem.
Jaký je recept na zdravé spojení rodiny a byznysu? „V rámci své práce pozoruji nejen byznysové, ale i lidské příběhy, které se často opakují. Například není komu firmu předat,“ nastínil svou zkušenost Oldřich Myslivec z Family Office Partners.
„Nemůžeme automaticky počítat s tím, že další generace budou chtít pokračovat v tom, co jsme začali. Zároveň je největším problémem často nedostatek komunikace v rodině. V tu chvíli může pomoci nějaká třetí strana v podobě mediátora,“ připomenul.
Další statistiky ukazují, že zhruba osmdesát procent lidí, kteří v byznysu zbohatnou, jsou selfmade – a předání firmy je proto pro ně samo o sobě náročným úkolem. „Máme zkušenosti s řízením už více než pěti set firem a opakovaně narážím na to, že zakladatelé firem jsou buldoci, kteří neumějí firmu předat,“ popsal Jiří Jemelka ze společnosti JPF, zaměřující se na interim management.
Matky a otcové řídící firmu bývají extrémně vytížení a často nemají čas věnovat se plnohodnotně potomstvu, což může následné předávání firmy dále zkomplikovat. „Tito lidé zanedbávají rodinu, ať už vědomě, nebo nevědomě a pak se není čemu divit, když jejich nástupci nemají k rodinnému byznysu pozitivní vztah a nechtějí převzít žezlo,” doplnil Jemelka.
Debata na galavečeru rodinných firem | Foto Erik Guřan
Proto je u rodinného byznysu více než kdekoli jinde zásadní si efektivně vyvážit práci a osobní život, což se dnes naštěstí začíná pomalu zlepšovat. Když dítě vidí, že rodič skoro není doma a nemá na rodinu čas, přirozeně nechce takový životní styl následovat.
„Já jsem sám zástupce té první generace ve firmě a musím potvrdit, že jsem byl od rána do večera v práci a neměl čas se dětem naplno věnovat. Když jsme si o tom později promluvili, tak mě to mrzelo, ale zároveň jsem chtěl, aby pochopili i tu druhou stranu, protože jsem firmu budoval taky pro ně,“ sdílel osobní zkušenost Jindřich Lukavský, spolumajitel EXX Holding.
A když dítě odmítá firmu převzít? „Není třeba ji hned prodávat. Také v našem právním systému existují mechanismy, jak firmu někam zakotvit – například ji předat dočasně profesionálnímu managementu a počkat na následující generaci, která ji třeba zase převezme zpátky do rodiny,“ doplnil diskuzi Jiří Nepala z pojišťovací společnosti Renomia.
Jak chod rodinných firem ovlivňuje kulturní prostředí? Asi není s podivem, že nejstarší rodinné firmy najdeme v Japonsku. Příkladem je nejstarší nepřetržitě fungující firma na světě Kongó Gumi založená v roce 578, která skončila až nedávno po půldruhém tisíciletí fungování. Oproti tomu v USA je dnes průměrná doba trvání rodinné firmy devatenáct let.
Jak zvládli Japonci předávat firmu po desítky generací? Kromě specifické kultury, ve které hraje rodina důležitější roli než u nás, je odpověď i ryze praktická. Když nemají, komu firmu předat, prostě své nástupce do rodiny adoptují. Takovou praxi v našich končinách často nevídáme, ale očividně může firmu zachránit.
V každém případě by mělo být na prvním místě zdraví. Bez toho nebude prosperovat rodina ani firma. A podle statistik má na naše zdraví dlouhodobě nejhorší následky psychická nepohoda.
„Vedle tvrdých drog a alkoholu je stres největší zabiják. A bohužel neexistuje jednoznačná rada, jak se s ním vypořádat. Proto je důležitý celostní přístup ke zdraví, jak věděli už staří Řekové. Nejvíce si pomůžeme tím, když se naučíme mít se rádi a odpočívat,“ zakončil diskusi pozitivní motivací Luboš Kmeť z Galen Clinic, která se stará o zdraví rodin nejen z byznysu.
