Dlouhodobá distanční výuka může mít do budoucna výrazné dopady na
ekonomiku v souvislosti s nižší budoucí produktivitou práce v důsledku
poklesu vzdělanosti. Ztráty představují už dnes stovky miliard korun.
ČTK to řekl ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie
věd ČR. Ekonomické ztráty výuky na dálku podle něj budou daleko vyšší,
než by byly náklady na intenzivnější testování na covid-19, trasování
kontaktů nakažených a větší podporu škol a žáků po vypuknutí epidemie
loni v březnu. Vláda to podle něj po řadu měsíců přehlížela.
Kvůli
epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a
druhé třídy základních škol, ostatní mají povinnou výuku na dálku.
Například druháci museli být od loňského března na distančním vzdělávání
asi třetinu doby, řada vysokých škol měla pouze výuku on-line. Nahradit
prezenční výuku podle Münicha takto nejde, a to zejména ne na prvním
stupni základních škol a ve středních odborných školách. Asi nejhorší
dopad to bude mít na učilištích, která měla často s kvalitou vzdělávání
potíže již dříve, řekl.
Ekonom poukázal na zahraniční studie,
podle kterých se při dálkové výuce nestačí probrat tolik látky a
průměrný žák téměř nedělá pokrok v učení. Například podle vědců z Nizozemska
vedlo uzavření škol na osm týdnů na jaře navzdory výuce na dálku k
tomu, že děti přišly o pětinu toho, co se běžně za rok naučí. Podobné
závěry přinesla analýza z Belgie nebo výzkum v USA.
Studie ze zahraničí také potvrzují, že při vzdělávání doma výrazně
narůstají rozdíly mezi dovednostmi dětí ze vzdělanějších a méně
vzdělaných rodin.
Čtvrtrok školní výluky mohl podle Münicha už
loni na jaře představovat ztrátu až 500 miliard korun, což odpovídá
zhruba ročním výdajům na důchody v ČR. Dá se podle něj totiž očekávat,
že méně vzdělaní žáci budou mít v dospělosti menší výdělky, budou
odvádět méně peněz státu a budou méně produktivní. Každý další den výuky
na dálku přijde až na dvě miliardy korun, vypočítal. Tyto ztráty přitom
nezahrnují negativní dopady izolace mladých na jejich duševní zdraví a
sociální dovednosti, doplnil.
Peníze, které šly na podporu škol v
době pandemie, označil za drobné. Ministerstvo školství na podzim
poslalo na nákup počítačové techniky zhruba 1,3 miliardy korun a podle
Münicha odhadem asi stovky milionů poskytly neziskové organizace a
sponzoři. Vláda podle něj měla školství už loni podpořit zhruba deseti
až 20 miliardami korun navíc. Peníze měly mimo jiné motivovat lidi k
testování a zajistit učitelům a žákům lepší podmínky pro učení, myslí
si. „Ztráty, které jsou ve hře, jsou totiž diametrálně vyšší,“ řekl.
Na svém blogu
také po první vlně epidemie loni varoval, že není možné vyloučit další
vlnu šíření nákazy a vláda by se na to měla připravit. Výhled
ekonomických ztrát z uzavření škol měl podle něj kabinet motivovat k
investicím, které mohly umožnit fungování škol s minimem rizika šíření
nákazy. Vláda měla zajistit efektivní chytrou karanténu s preventivním,
intenzivním a dobře cíleným testováním, dodal.
Návrat aspoň části
žáků do škol je jednou z podmínek, které vládě dali hejtmani při žádosti
o nouzový stav na dalších 14 dní. Vláda počítá s tím, že jako první se
do lavic od 1. března vrátí závěrečné ročníky středních škol. Podmínkou
je zajištění testů na covid-19, které zatím nejsou objednané.
