Nejdůležitější centrální banka světa – americký Fed – nemá data, miliardáři nakupují chudým stravenky a ministr dopravy varuje před masivním chaosem na letištích. S dodatkem, že kdyžtak se části vzdušného prostoru země prostě uzavřou. Spojené státy zažívají nejdelší a nejchaotičtější „vypnutí“ své vlády v dějinách.
Úderem úterní půlnoci se takzvaný shutdown vlády USA přehoupl do šestatřicátého dne, což se ještě nikdy předtím nestalo. Více než pět týdnů jsou stovky tisíc amerických státních zaměstnanců na neplaceném volnu, další stovky tisíc pracují zadarmo.
Stejná situace naposledy nastala na přelomu let 2018 a 2019, během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tehdy se spor v americkém Kongresu vedl o miliardy dolarů na výstavbu zdi na hranici s Mexikem a republikáni s demokraty se navzájem obviňovali ze zavinění situace.
Současný konflikt mezi kongresmany zapříčinily hádky o zdravotní pojištění pro miliony Američanů a republikáni s demokraty se opět navzájem obviňují ze zavinění situace.
Rozpočtové konfrontace jsou v americké politice běžné a někdy vyústí až ve výpadky financování federálních úřadů a institucí. Případně v kompletní ochromení federální správy, jak je tomu teď. Nynější situace je ale mimořádně napjatá.
U předchozích výpadků dostala drtivá většina státních zaměstnanců všechnu ušlou mzdu zpětně. Nyní Trump pohrozil, že patové situace využije k dalším škrtům ve státní správě, do jejíhož osekávání se s vysokým nasazením pustil už letos na jaře.
Grafika Marek Tomanka
Shutdown americké vlády nastává, když nemá schválený rozpočet na další rok. Ve státní kase sice jsou peníze, ale jelikož nejsou daná jasná pravidla, jak je utrácet, financování všeho, mimo kritické funkce státu, se zastaví. Všichni „postradatelní“ úředníci se okamžitě ocitnou na neplaceném volnu.
Spousta dalších, jako jsou například letoví dispečeři, agenti FBI nebo personál federálních nemocnic, chodí do práce i nadále. Kvůli současnému shutdownu už nedostali jednu měsíční mzdu. Vyřešení situace je však stále v nedohlednu a druhý měsíc bez peněz by mohl být pro řadu z nich zásadním problémem.
„Bez jedné výplaty se mnoho z nich obejde, bez dvou se neobejde nikdo,“ prohlásil tento týden o letových dispečerech americký ministr dopravy Sean Duffy.
Na leteckou dopravu dopadá současná situace obzvlášť tvrdě. Polovina ze třiceti nejvytíženějších amerických letišť bojuje s nedostatkem personálu, v New Yorku klesl počet dispečerů o osmdesát procent a jen během neděle se napříč Spojenými státy zpozdilo více než pět tisíc letů.
Jestli se shutdown potáhne ještě další týden, nastane podle Duffyho peklo. „Čekejte masivní chaos, masová zpoždění a rušení letů a možná budeme muset uzavřít určité části vzdušného prostoru, protože to prostě nezvládneme,“ varoval ministr na úterní tiskové konferenci.
Atomovky bez dozoru
Jako obvykle došlo i na uzavření desítek muzeí, národních parků a dalších amerických památek. Současný vládní shutdown je však v mnoha ohledech jiný než ty předchozí.
Poprvé totiž došlo například na zastavení vyplácení potravinové pomoci v rámci programu SNAP (Supplemental Nutrition Assistance Program, dříve znám jako Food Stamp Program). Tyhle „stravenky“ využívá více než čtyřicet milionů Američanů.
Do obstarávání potravin pro chudé se kvůli tomu tento měsíc pustila řada bohatých amerických filantropů. Mezi nimi je například venture kapitalista Michael Moritz ze společnosti Sequoia, finančník Michael Novogratz, ropný magnát George Kaiser nebo developer Bill Cummings.
Bezprecedentní je i nucené volno pro zaměstnance Národního úřadu pro jadernou bezpečnost. Poprvé v historii nepracuje většina ze zhruba 1800 lidí, kteří se starají o masivní americký jaderný arzenál.
Cekově by měl mít shutdown na americkou ekonomiku dopad v hodnotě sedmi až čtrnácti miliard dolarů, tedy až 297 miliard korun (v podobě ušlého HDP), odhaduje kongresový rozpočtový úřad CBO.
Důvodem tohoto širokého rozpětí je, že kvůli shutdownu se momentálně nesbírá celá řada klíčových dat o americké ekonomice, jako jsou údaje z trhu práce či maloobchodu.
V obdobném datovém vakuu proběhlo minulý týden i rozhodování centrální banky Fed o snižování úrokových sazeb. Chybějí rovněž medicínská data o nakažených chřipkou či covidem, což zvyšuje riziko vypuknutí lokálních epidemií.
Světlo na konci tunelu
K výpadkům financování federální vlády dochází od poloviny sedmdesátých let, kdy došlo k úpravě rozpočtového zákona. Od roku 1980 platí, že už po pár hodinách takového výpadku musejí dotčené vládní agentury přerušit provoz s výjimkou základních služeb.
K řešení patnáctého shutdownu od roku 1981 bylo zatím vynaloženo pouze minimální úsilí. Americká Sněmovna reprezentantů nezasedá od 19. září a prezident Trump strávil značnou část uplynulého měsíce mimo Washington.
Po návratu z cest po Asii, které absolvoval minulý týden, začal tlačit na senátní republikány, ať zruší nutnost schvalovat zásadní rozhodnutí většinou šedesáti ku stu.
Lídr republikánské senátní většiny John Thune to ale opakovaně odmítl. Bojí se, že až se poměr sil v horní komoře otočí ve prospěch demokratů, mohla by se jim absence tohoto mocenského mantinelu vymstít.
Tento týden se však objevily první náznaky, že by senátní špičky mohly najít společnou řeč. Očekává se, že po vyvrcholení aktuálních volebních kampaní (v úterý se volil starosta New Yorku a guvernéři Virginie a New Jersey) by obě strany nemusely být tak zabetonované ve svých vyjednávacích pozicích.
Někteří senátoři dokonce nyní odhadují, že shutdown skončí ještě tento týden.
