Dotáhli to až do výběru 30 pod 30, tím ale jejich cesta za úspěchem neskončila. Zeptali jsme se členů předchozích ročníků našeho výběru nejtalentovanějších mladých Čechů, jaké rozhodnutí je nejvíc posunulo dál poté, co se objevili ve Forbesu.

Ladislav Eberl

Gravelli, spolumajitel
30 let, ročník 2015

Od dětství mám silnou fobii z výšek a je to jedna z mála věcí, které nedokážu vědomě odbourat. Když se nás tehdy Forbes ptal, co chceme dokázat, než nám bude třicet, zmínil jsem seskok s padákem. To se mi pár měsíců poté opravdu splnilo a od té doby jsou výšky moje nové „hobby“.

Tělo sice pořád reaguje stejně a pravděpodobně si to nikdy nebudu úplně užívat, ale je to hodně efektivní nástroj na pravidelný výstup z komfortní zóny a zvýšení odolnosti vůči stresu. A to se v podnikání hodí.

Kateřina Vacková

Loono, zakladatelka
28 let, ročník 2016

Klíčové pro mě bylo přijetí na Harvard, kde jsem se rozhodla, že musím přetvořit Loono ze školního projektu v profesionální organizaci. A k tomu mi pomohla účast ve 30 pod 30, díky kterému jsem se zúčastnila globální konference Forbesu v Izraeli. Tam jsem poprvé potkala lidi, kteří se mi s mým nápadem studovat na Harvardu nevysmáli, ale naopak mi pomohli s přijímačkami. Ta energie na konferenci v Izraeli mi prostě dodala odvahu.

Václav Štrupl

Miton, partner
34 let, ročník 2015

Nedlouho po zařazení do 30 pod 30 jsem absolvoval svou první ceremonii s ayahuascou (psychedelikum původem z Jižní Ameriky). Už předtím jsem měl zkušenosti s terapií, meditací a dalšími cestami „k sobě“. Tohle ale bylo, jako když někdo místo pohledu klíčovou dírkou najednou rozrazí celé dveře.

Psychedelická zkušenost mi zpřístupnila úplně nový způsob prožívání sebe i okolního světa a významně ovlivnila všechny další kroky v osobním i pracovním životě.

Lubo Smid

STRV, spoluzakladatel
31 let, ročník 2016

Když jsem díky 30 pod 30 viděl, jak spojení s takovým brandem pomáhá kredibilitě, uvědomil jsem si, že je potřeba o sobě dávat pořádně vědět. Proto se od té doby snažím být daleko víc aktivní na sociálních sítích, a loni jsem navíc začal i vlastní podcast Safe or Brave.

My Češi se obecně málo prodáváme, já sám s tím občas také trochu bojuju, proto si myslím, že bylo klíčové, že jsem se rozhodl do toho trochu víc šlápnout.

Erik Meldik

ViralBrothers, youtuber
33 let, ročník 2015

Rozhodl jsem se založit rodinu a to mi absolutně změnilo životní priority. Změnila se mi definice úspěchu, dřív jsem jen honil čísla, ale dnes se snažím o radost a štěstí v rodině. Možná to nezní tak zajímavě, ale pro mě to bylo nejdůležitější rozhodnutí.

Přemek Forejt

Entrée, šéfkuchař
32 let, ročník 2016

Když jsem byl mladší, často jsem se sám sebe ptal, jestli to, co dělám, dělám opravdu dobře. Pochyboval jsem o sobě. A pak mi jednou napsali z Forbesu, že jsem ve 30 pod 30, a já si poprvé řekl: Jo, tak asi to tak špatné nebude. A tohle uvědomění mě posunulo nejvíc.

Jirka Král

Social Park, spolumajitel
30 let, ročník 2016

Nejdůležitější bylo, že jsem se nebál dělat nové věci a opouštět ty staré. Rozjel jsem (a teď zase zavřel) úspěšnou kavárnu Zetko, pustil se do vydávání komiksu, ukončil jsem svoji kariéru na YouTube a založil jsem marketingovou agenturu Social Park. Vždycky mě to donutilo se přizpůsobit a naučit se něco dalšího, co mě zase posunulo dál.

Stanislav Gálik

Aures Laboratories, ředitel
33 let, ročník 2015

Nejzásadnější pro mě bylo rozhodnutí vydat se na cestu kolem světa, kterou jsem pojal jako „richhike“ – prostě jsem stopoval bohaté lidi. Díky tomu jsem narazil na desítky inspirativních osobností a každé to setkání mě nutilo víc a víc přemýšlet sám nad sebou a nad tím, čím chci svůj život naplnit.

Díky tomu jsem si uvědomil, že mě víc než podnikání baví role vrcholového manažera. A tohle uvědomění mi nakonec pomohlo přestoupit z okresního přeboru do byznysové extraligy.