Americký softwarový obr Microsoft, firma, která stála u rozjezdu boomu umělé inteligence a jedna z největších technologických společností světa, má nejnižší investorskou důvěru za několik let. Akcie firmy například aktuálně zaostávají za celým indexem Nasdaq 100 nejvíce za téměř devět let. Co za tím vězí?
Nejprve trochu čísel. Cenné papíry Microsoftu za uplynulých dvanáct měsíců oslabily téměř o 24,5 procenta a dokonce o 33 procent od svého dosavadního historického maxima.
Propad hodnoty přitom zatím nezpomaluje, za uplynulý měsíc klesly akcie o dvanáct procent a o 7,5 procenta za poslední týden. Oproti loňskému roku tak z celkové tržní kapitalizace firmy, kterou vybudoval někdejší nejbohatší muž světa Bill Gates, podle dat platformy CompaniesMarketCap zmizelo již 897 miliard dolarů, skoro 19,2 bilionu korun.
Když akcie Microsoftu na začátku roku smetla panika okolo softwarové „Saasocalypsy“ (velká vlna výprodejů, která v únoru postihla americké softwarové firmy – pozn. red.) a cenné papíry nakonec zažily propad hodnoty o 23 procent za celé první čtvrtletí, což byl jejich nejhorší výkon za téměř osmnáct let, viděla v tom řada analytiků skvělou příležitost k nákupu.
Investiční banka Goldman Sachs držela cílovou cenu akcií na 600 dolarech (Microsoft vstoupil do roku 2026 s cenou zhruba 484 dolarů za akcii) a americký Forbes publikoval v únoru článek naznačující, že akcie představují po patnáctiprocentním oslabení od začátku roku zajímavou investiční příležitost.
Jenže zatím to tak moc nevypadá, akcie firmy, která letos podává nejhorší výkon z celé „velkolepé sedmičky“ (sedm největších technologických firem v USA – pozn. red.), se aktuálně obchodují za 367,3 dolaru, a navzdory krátké rally, která trvala od dubna do 1. června, jsou nyní dole o více než 22 procent.
Od červnového vrcholu se akcie stačily propadnout o více než pětinu hodnoty, čímž se dostaly těsně pod hranici, která je vnímána jako běžné a zdravé ochlazení trhu, a na které navazuje vlna dlouhodobějšího investorského pesimismu, tedy takzvaný medvědí trh.
Problém se přitom rozhodně nedá celý svést jen na potíže softwarového sektoru. Když se podíváme na ETF reprezentující danou oblast, tak iShares Expanded Tech-Software Sector od největšího světového správce aktiv se sice letos také dost propadl, od začátku roku ale poklesl zhruba o patnáct procent.
A třeba SPDR S&P Software & Services ETF o necelých třináct procent. Mnohem úžeji zaměřený fond AI and Next Gen Software ETF od Invesca je pak naopak od začátku roku v plusu o 77 procent.
Microsoft tak spolu s firmami jako Adobe či SaaS platforma ServiceNow patří mezi pomyslné lídry celého pádu. To je docela neobvyklé na společnost, která je po desetiletí vnímaná jako ukázkový „bluechip“, tedy dostatečně velká, stabilní a bezpečná.
I když byl Microsoft vždy dost doširoka rozkročená firma, jádrem jeho byznysu zůstává distribuce softwaru a služeb, cloud a operační systém Windows. Kancelářský balík Microsoft 365, Teams, Outlook, cloudový firemní software Dynamics 365 a sociální síť LinkedIn v loňském fiskálním roce tvořily největší část byznysu, necelých 43 procent.
Právě uvedené služby tvoří jádro kategorie SaaS portfolia Microsoftu, což je kategorie, které se letos investoři děsí jako čert kříže.
Druhou největší kategorií jsou cloudové služby schované pod hlavičku takzvaného inteligentního cloudu, což je stará známá platforma Azure, která stále zůstává jednou z největších cloudových služeb světa, SQL Server, GitHub a pak relativně komplikovaný spletenec různých cloudových AI služeb.
Na tento pilíř společnosti připadá necelých 38 procent příjmů. Poslední a nejmenší dílek skládačky tvoří Windows licence, Xbox, příjmy videoherního studia Activision Blizzard, Bing a reklama a zařízení Surface.
To je zajímavé hlavně posunem celého byznysu společnosti za poslední dekádu. Ještě před deseti lety by totiž tvořily Windows a související produkty naopak podstatnou část příjmů. Dnes jich velmi orientačním odhadem nějakých osmdesát procent představuje cloud a podnikový software.
Jen samotná platforma Azure za loňský rok vygenerovala přes 75 miliard dolarů (přes 1,6 bilionu korun) tržeb. Jde o meziroční nárůst příjmů o 39 procent u celé divize, do které Azure spadá. Jakýkoli dvouciferný růst u tak velkého byznysu přitom představuje mimořádný úspěch. Dvouciferného růstu mimochodem dosahuje i růst tržeb celé firmy.
V čem je tedy problém? Začít můžeme u umělé inteligence. Ta tvoří ve službách Microsoftu již takový spletenec, že není úplně snadné jej snadno rozklíčovat. Na jedné straně tak AI přispívá k růstu tržeb (hlavně v podnikových službách, ale také v Bingu nebo třeba GitHubu), na té druhé pak leží vlajkový produkt Microsoft 365 Copilot.
Microsoft se dlouho vyhýbal sdělování jakýchkoli konkrétních čísel k této platformě. To se změnilo na začátku roku. V lednu společnost poprvé uvedla, že placené licence Microsoft 365 Copilot pro firemní zákazníky, tedy příplatek k Microsoft 365, bez započítání neplatících uživatelů, spotřebitelského předplatné Copilot Pro a uživatelů, kterým firma Copilot vnutila skrze Windows, dělá patnáct milionů licencí.
Podle dubnových dat, která jsou z finančního reportu za třetí fiskální čtvrtletí 2026, se tento počet následně zvedl na dvacet milionů licencí. Pokud bychom nehovořili o společnosti velikosti Microsoftu, dalo by se to považovat za úspěch.
U firmy, která obsluhuje zhruba 3,7 milionu organizací po celém světě, jejíž služby Microsoft 365 se celkově pyšní asi 450 miliony běžících placených licencí a hlavně po dvou letech, kdy firma produkt nabízí, to však nelze nazvat jinak, než vlastními klienty odmítnutým produktem.
Z nuly se nicméně stoupá rychle, a tak to Microsoft zabalil jako meziroční nárůst placených licencí o 250 procent, což už vypadá mnohem lépe. I když ale jde o pouhý zlomek z celkového počtu Microsoft 365 licencí, pořád se jedná o měsíční tržby okolo 600 milionů dolarů a teoretické tržby šest až 7,2 miliardy dolarů za rok.
To pro změnu představuje asi dvě až tři procenta celkového obratu firmy. Navzdory relativnímu neúspěchu je Copilot paradoxně už teď větší softwarový produkt než některé samostatně obchodované SaaS společnosti. Pokud jde o rychlost růstu, pak by dokonce patřil mezi nejrychleji rostoucí podnikové softwarové platformy na světě.
Jestli navíc Microsoft za poslední dekády něco dokázal, tak to byla schopnost akceptovat vlastní průměrnost, využívat toho, v čem je firma tradičně silná a přizpůsobit se trhu.
Samotný Copilot nezafungoval a spolupráce s OpenAI také neběží podle představ? Nevadí, letos v březnu společnost ve spolupráci s Anthropicem představila Copilot Cowork, tedy výrazně pokročilejší systém než původní Copilot, který umí samostatně plánovat a vykonávat vícekrokové úkoly napříč Microsoftem 365.
Namísto ne moc populárního chatbota opravdový agentický systém, který za vás prochází e-maily, excelové tabulky a kolaborativní nástroje a vykonává skutečnou práci. Uživatel ji jen schvaluje. Že jde jen o cizí produkt obrandovaný vlastním logem a navíc zabalený do produktu (Microsoft 365 E7), který stojí třikrát tolik co původní licence Copilota?
Možná, Microsoft ale zároveň na rozdíl od startupů, jako jsou OpenAI a Anthropic, skvěle rozumí svým firemním zákazníkům a umí hovořit jasně jejich řečí.
Agent tak najednou disponuje perfektní auditní stopou (chronologickým záznamem, který detailně a prokazatelně mapuje veškeré akce), podnikovým řízením rizik a dodržováním předpisů a správou identit, tedy procesem, který zajišťuje, že jen správní lidé mají přístup ke správným zdrojům ve správný čas. Systém navíc běží pouze v samotném prostředí M365, což je výhoda hned dvojí.
Microsoftu to umožňuje držet své zákazníky v okřídlené „oplocené zahradě“, protože její opuštění komplikuje migraci, a velké podniky si zase nemusejí lámat hlavu, jestli nebude nasazení AI agenta ve firmě představovat regulatorní nebo bezpečnostní problém. Vypadá to jako win-win situace. Bude ale tento model konečně pořádně fungovat? To ukáže až čas, šance jsou nicméně docela vysoké.
Zbytek problému je pak hlavně stará známá písnička o tom, že investoři rádi připlácejí za dobrý příběh a vizi pohádkových zisků v (klidně i trochu vzdálené) budoucnosti. A ty momentálně Microsoft nemá.
Foto Microsoft
Firma dnes, podobně jako další hyperscaleři, investuje rekordní částky do datových center pro umělou inteligenci, rozšiřování vlastní kapacity Azure, který již naráží na fyzické limity dalšího rychlého růstu, a v neposlední řadě do společnosti OpenAI.
Zatímco ale kapitálové výdaje neustále narůstají, jejich návratnost je v nedohlednu, respektive výdaje stoupají stále rychleji než zisky a množství volného cash flow, kterým byl Microsoft vždy pověstný. Hovoříme o desítkách miliard dolarů, o nichž investoři stále netuší, jak rychle se budou vracet.
Ačkoli společnost vykazuje stále velmi dobré finanční výsledky, investoři si zvykli spíše na výjimečné a také podle toho v předchozích dvou letech, tedy 2024 a 2025, firmu oceňovali. Letos tak naplno prožíváme jakési vystřízlivění.
To ostatně nastalo i v celém AI ekosystému. Zatímco ještě loni investoři až na výjimky věřili, že AI přinese obrovské zisky relativně rychle, již koncem roku přišlo první přehodnocování a v roce 2026 se nálada na trhu změnila definitivně.
AI investiční horečka se sice nevypařila, velká část investičního kapitálu se ale začala koncentrovat čistě k pomyslným prodavačům lopat, tedy hlavně výrobcům čipů a pamětí, kteří na AI transformaci vydělávají již teď.
