Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve čtvrtek poslancům německého parlamentu řekla, že Nord Stream 2 je součástí sankčního balíčku připravovaného Evropskou unií v koordinaci s USA a Británií.
Unijní země v současnosti pokrývají 40 procent své spotřeby plynu dodávkami z Ruska a Nord Stream 2 má do Evropy transportovat dalších 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu má využívat i Česko. Diplomatické zdroje Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších plynových projektů v Rusku.
Evropská unie stejně jako její spojenci opakuje, že sankce musejí být natolik významné, aby Rusko od agrese odradily. Brusel dává stejně jako Washington přednost diplomatickému řešení napjaté situace.
Dosud nezprovozněný plynovod dlouhodobě rozděluje Evropu. Berlín jeho výstavbu prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně USA, Ukrajiny, Polska či pobaltských zemí. Hlavním investorem projektu je ruský Gazprom. Polovinu z investice 11 miliard dolarů zaplatily evropské energetické firmy Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie.
Unijní země v současnosti pokrývají 40 procent své spotřeby plynu dodávkami z Ruska a aby se v průběhu zimy vyhnuly problémům s dodávkami, nemají se sankce týkat již fungujících plynovodů. Zahrnovat však podle diplomatů mají budoucí investice do energetických projektů, na něž Rusko i kvůli západním technologiím a expertům často spoléhá.
Unijní diplomaté hovoří o tom, že vedle plynu má chystaný balíček dopadnout také na finanční a bankovní sektor.
