Daniela Rapavá je autorkou úchvatných fotografií často publikovaných i v prestižních médiích. Je také jadernou fyzičkou a miluje přírodu, a tak ví, kdy a kde hledat ty prchavé okamžiky, při kterých se projeví čistá krása.

Začínala jako astronomka, ale už na vysoké škole se zamilovala do fotografování. Nejprve se věnovala reportážní fotografii a dokumentární tvorbě, následně ji ve světě proslavila fyzikální fotografie. Její snímky využívající znalosti o fyzikálních jevech získaly ocenění v mnoha mezinárodních soutěžích a byly publikovány například v časopisech National Geographic, The Physics Teacher a The Guardian.

Fotografie Levitace obletěla svět.

„Začala jsem fotografovat i proto, abychom o přírodních jevech a fyzikálních úkazech o něco méně mluvili, ale abychom je mohli více ukazovat návštěvníkům hvězdárny. A myslím, že se mi to podařilo,“ říká Daniela Rapavá, dnes již popularizátorka astronomie a přírodních věd na penzi. Pro slovenský Forbes vybrala ze své tvorby ty fotografie, které podtrhují blížící se vánoční atmosféru.

„Dnes ráno bylo trochu chladno, bubliny byly oblečené do krajkových ponožek, punčoch a punčocháčů s barevným lemováním. Nasadily si čepice, některé se zahalily tak, že jim nebylo vidět ani na nos, koukaly jim jen drobné oči. A když byly v polovině toho oblékání, vypadaly jako levitující,“ napsala Daniela Rapavá začátkem prosince 2016 na Facebooku. Snímek postupně zamrzající mýdlové bubliny, který přiložila, obletěl svět.

Britská Královská fotografická společnost vybrala její práci s názvem Levitace v soutěži Images for Science v roce 2016 mezi stovku nejlepších. Přihlášených bylo tři tisíce šest set fotografií. Snímek následně putoval po britských výstavách celý rok.

Fotografie Ráno

„Výstava i soutěž měly velký ohlas a nejlepší fotografie včetně té mé převzaly různé mezinárodní weby. Po padesáti jsem je přestala počítat,“ říká fotografka. Deník The Guardian ji zveřejnil dokonce jako svou titulní fotografii.

Stejně jako další záběry ze série snímek zachycuje mrznoucí mýdlovou bublinu, která byla vyfotografována v detailním záběru při teplotách pod bodem mrazu. Bublina se skládá ze tří vrstev. Vrstva vody mezi dvěma vrstvami pracího prostředku nebo mýdla při nízké teplotě rychle zamrzá.

Barevné hvězdy

„Jak mráz odebírá vodě energii, promění ji na led. Molekuly se začnou shlukovat do zárodků nové krystalické struktury a jako na jevišti vidíme, jak začínají krystalizovat do ledových větviček,“ vysvětluje fotografka. Bublina obvykle zmrzne během několika minut, ve výjimečných případech může zůstat zamrzlá až půl hodiny.

Chtěli byste si vykouzlit stejnou nádheru? Daniela Rapavá doporučuje použít roztok dvou lžiček cukru a tří lžiček mycího prostředku v jednom decilitru vody. Díky cukru a glycerinu bublina vydrží déle a nepraskne hned.

Vločka s názvem: Prijdeme

Nenechte se odradit nechtěným praskáním na začátku. Na povrchu, který je již navlhčený roztokem, to bude určitě dobře fungovat. Fotografie by měly být pořizovány za jasného počasí, bezvětří a při teplotě kolem minus pěti až deseti stupňů Celsia.

„Fotografujte v manuálním režimu v protisvětle, abyste zachytili detaily uvnitř bubliny. Musíte pracovat rychle, protože bublina začne zamrzat. Proces růstu krystalů je velmi dynamický, někdy je to jako sníh uvnitř, vločky víří, rostou a spojují se, jindy začnou krystaly růst z nejchladnějšího místa, často tam, kde se dotýkají listu. Bublina se rychle mění, až nakonec praskne,“ vysvětluje.

Ve světě Danielu Rapavou proslavily zejména fotografie zmrzlých bublin, ale není to jediné téma, které miluje. „Prvním místem, kde jsem začala fotografovat běžné makro věci, bylo arboretum Astropark, které jsme zřídili u hvězdárny. Když vidíte, jak se vám líhnou vážky nebo vám na ruce sedí motýli, máte kouzelný pocit jednoty s přírodou,“ vzpomíná.

Vánoční

Začala také fotografovat kapky vody, které ukazovaly svět z druhé strany. „V každé kapce je obraz obrácen vzhůru nohama, protože funguje jako čočka. A svět v bublině můžete vidět také zajímavým způsobem, protože obrazy z přední a zadní strany bubliny jsou spojeny do jednoho,“ dodává.

V současné době se Daniela Rapavá věnuje řadě témat a experimentů, jejichž výsledkem jsou úžasné snímky z kategorie fyzikální fotografie. Ty jsou výsledkem fyzikálních jevů, které se běžně odehrávají kolem nás, jako je lom nebo rozptyl světla.

Zamrzlá planeta

Fascinující krása fotografií je založena pouze na přírodních zákonech a na dovednostech a zkušenostech vědkyně, která ví, kde je hledat. Neupravuje hru světla a barev v počítačových programech ani nepoužívá umělé světlo. „Nejzázračnější věci se dějí přirozeně,“ uzavírá fotografka.

Kdo je Daniela Rapavá?

  • Rodačka z Komárna vystudovala jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Bratislavě a má za sebou postgraduální studium astronomie. Pracovala na Geofyzikální observatoři Slovenské akademie věd v Hurbanově, od roku 1983 působila na observatoři v Rimavské Sobotě.
  • Specializovala se na profesionální pozorování Slunce, jeho zatmění a meteorů a je známá také jako popularizátorka přírodních věd a environmentální výchovy. Na hvězdárně vybudovala arboretum Astropark s více než dvěma sty druhy rostlin a stromů.
  • Jako fotografka získala řadu ocenění doma i v zahraničí. Na Slovensku jsou její nejkrásnější práce k vidění například na pravidelné putovní výstavě Tajemství světla a vody.