Vedení tchajwanské společnosti TSMC si udělalo výlet do Spojených arabských emirátů. Zástupci největšího výrobce počítačových čipů na světě měli se šejky probírat možnosti výstavby obřích továren za desítky miliard dolarů, kterou by spolufinancoval jeden z tamních státních fondů. Vyráběly by nejmodernější komponenty na trhu, stejně jako továrny TSMC na Tchaj-wanu.
O schůzce informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého podobná jednání absolvovali také zástupci dalšího významného producenta vyspělých čipů – jihokorejského Samsungu. V případě TSMC by šlo o vzácnou expanzi mimo domovský ostrov, nad kterým se v posledních letech vznáší hrozba čínské invaze.
Firma má také továrnu v Japonsku a další staví v Německu, ty jsou však určeny k výrobě jednodušších čipů, nejmodernější polovodiče sjíždějí z výrobních linek TSMC výhradně na Tchaj-wanu. V budoucnu se budou vyrábět i v závodu TSMC v americké Arizoně, ten se ale rozjede nejdřív v příštím roce. Nyní jsou ovšem ve hře také Spojené arabské emiráty.
Zástupci TSMC reagovali na zprávu WSJ prohlášením, že žádný konkrétní plán zahraniční expanze v tuto chvíli na stole není. Informaci o proběhlých jednáních, u níž deník citoval anonymní zdroje, nicméně nepopřeli. A pro singapurský kanál CNA dodali, že vítají jakoukoli konstruktivní debatu o rozvoji polovodičového průmyslu.
Hlavní překážkou výstavby závodu na nejpokročilejší čipy jsou vysoké náklady, které v posledních letech nabobtnaly na desítky miliard dolarů za jedinou továrnu. „Nejmodernější čipy se dělají metodou takzvané EUV litografie a stroje s touto technologií dnes dodává jediná firma na světě, nizozemská ASML. Jeden vyjde řádově na stovky milionů dolarů,“ vysvětluje Jiří Jakovenko z elektrotechnické fakulty ČVUT.
Důvodem je mimořádná preciznost těchto strojů. „Na ploše několika centimetrů čtverečních potřebujete vytvořit systém, který obsahuje desítky miliard tranzistorů. To už v podstatě počítáte téměř jednotlivé atomy. Stroj, který je schopen to udělat tak, aby vše bylo funkční, je extrémně drahý,“ popisuje Jakovenko.
Peníze by však v případě výstavby továrny v Emirátech nebyly problém, tamní státní fondy disponují enormním bohatstvím z těžby ropy a již dnes běžně investují do řady megalomanských projektů. Jen fond Mubadala, který by měl podle WSJ potenciální výstavbu továrny na čipy spolufinancovat, měl loni portfolio v hodnotě zhruba tří set miliard dolarů.
https://forbes.cz/premium/#start
„Já bych za vším hledal hlavně peníze. I tu investici TSMC v Drážďanech provázela vládní pobídka za miliardy eur, bez které by do Německa vůbec nešli. Jestli skutečně proběhla jednání v Emirátech, tak bych řekl, že se licituje o nejlepší nabídku,“ myslí si Jiří Háze, vedoucí Ústavu mikroelektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně.
Obří náklady provázejí nejen samotnou výstavbu závodu, ale i následný provoz. „Ve výrobě musí být maximální čistota, aby se nepoškodil křemík. U nás na univerzitě máme čisté prostory jen o dvou tisících metrech čtverečních a ročně nás jejich provoz stojí přes padesát milionů korun. A v nejmodernější továrně TSMC je to násobně větší plocha s mnohem sofistikovanějšími přístroji,“ přibližuje Háze.
S tím souvisí jedna zásadní komplikace potenciální výstavby v emirátské poušti – nedostatek vody. Čipová továrna totiž potřebuje například oplachovat křemíkové plátky s vyleptanými mikroskopickými obvody. Spotřebovává k tomu značné množství vody, v níž nesmí být žádné nečistoty. To je značný problém pro oblast, která ji získává hlavně desalinací (odsolováním) mořské vody.
Otázkou také je, zda by se TSMC podařilo pro takovou továrnu získat dostatečné množství kvalifikovaného personálu. V autoritářské zemi by však nejspíš nemuseli řešit podobné komplikace jako u výstavby svého závodu v Arizoně, kde se tamní odbory stavěly proti vydávání pracovních víz tchajwanským odborníkům s argumentem, že budou brát práci Američanům.
Čipový průmysl je páteří všech moderních technologií, od mobilních telefonů a počítačů přes auta až po přístroje využívané v medicíně. Je také klíčovým odvětvím pro rozvoj populárních modelů využívajících generativní umělou inteligenci. Tchajwanská společnost TSMC v současnosti hraje v tomto segmentu nejdůležitější roli.
Foto Forbes US
Logo firmy TSMC
Je to největší výrobce čipů na světě, produkuje přes šedesát procent celosvětové produkce a disponuje v tomto odvětví nejpokročilejší technologií na trhu. Vyrábí čipy pro Apple, Qualcomm, Teslu nebo Nvidii. Drtivá většina z nich vzniká na Tchaj-wanu, což dělá vrásky hlavně Spojeným státům.
Čína totiž otevřeně deklaruje, že dříve či později se ostrov stane její součástí. V posledních letech stupňuje svou vojenskou aktivitu kolem Tchaj-wanu a mezinárodní společenství se obává, že může dojít k invazi. USA se mezitím v rámci geopolitického soupeření pokoušejí odříznout Čínu od nejmodernějších technologií, pro které jsou továrny TSMC klíčové.
Spojené státy lákají TSMC a další výrobce čipů na svou půdu, v rámci zákona Chips Act z roku 2022 nabízejí granty v souhrnné hodnotě 39 miliard dolarů v kombinaci s dalšími daňovými výhodami. Podobnou legislativu přijala také Evropská unie.
Šéf TSMC Mark Liu v minulosti naznačil, že firma své tchajwanské továrny raději zničí, než aby si je nechala vzít násilím. „Pokud provedete invazi a použijete vojenskou sílu, naleznete továrny TSMC nefunkční,“ vzkázal Číňanům v rozhovoru pro CNN. I to by ovšem mělo pro globální ekonomiku drastické důsledky. Avril Haines, šéfka tajných služeb USA, tuto potenciální ztrátu loni vyčíslila na 600 miliard dolarů až jeden bilion ročně v prvních letech.
