Nic tak výkonného jste si ještě od Audi nikdy koupit nemohli. Má to skoro 650 koní a dva motory. Elektromotory. Audi se snaží dokázat, že k adrenalinu za volantem už benzin nebude potřeba.
Už je to tady zase – „nová éra“. Tenhle výraz padl z úst šéfa škodovky Thomase Schäfera loni na podzim, když uváděl elektrickou Škodu Enyaq. A zazněl znova i při představení nejnovějšího Audi – novinky e-tron GT quattro a její silnější verze RS e-tron GT.
Dva názvy, které obsahují spoustu zkratek. Ty ale znamenají ve výsledku jen jedno – jezdí to na elektřinu a jezdí to pekelně rychle. Nebo lépe řečeno, jezdit to rychle teprve bude.
A to od jara, kdy se tohle auto začne dostávat k prvním zákazníkům, kteří budou ochotni za kombinaci pokroku a exkluzivity pořádně provětrat účet. Startuje totiž zhruba na 2,8 milionu korun za slabší verzi s výkonem 476 koní. Ta se zkratkou RS, která nabídne 598 koní, pak bude skoro za 3,8 milionu.
Výkon je něco, o čem se u tohohle auta bude hodně mluvit. Třeba i proto, že to s ním nebude tak jednoduché, jak jsme u běžných vozů zvyklí. Co je jinak? Třeba to, že čtyřkolka e-tron GT má v obou verzích v záloze něco, co čtyřdveřové auto nakopne vpřed ještě o něco víc, než bude jeho posádka možná čekat. V předchozím odstavci uvedený výkon se totiž po sešlápnutí plynu na maximum ještě po dobu 2,5 sekundy navýší na 530 koní a u verze RS dokonce na 646 koní.
U ostřejší verze to v praxi znamená rozjetí z 0 na 100 za 3,3 sekundy. Hormony rozvášněného řidiče kromě pohledu na spotřebu elektřiny zklidní také omezovač rychlosti. Přes 250 kilometrů za hodinu nikoho nepustí.
Další téma, které je s elektromobily spojené, je samozřejmě dojezd. Všichni ho vnímají jako zásadní věc, ale lidé z automobilek o něm nepříliš rádi mluví. A když už před nimi na tohle téma dojde, tak se obvykle ozve něco na způsob, že nikdo přece na jeden zátah nejezdí víc než 500 kilometrů.
Kdyby však náhodou ano, tak u Audi e-tron GT bude mít smůlu. Podle automobilky je totiž strop při jednom nabití na 488 kilometrech. V reálu bude navíc potřeba počítat s údajem ještě o zhruba 80 kilometrů nižším.
Až bude potřeba dobíjet, tak na takzvaných supernabíječkách si zásobu na dalších 100 kilometrů nasosáte za něco málo přes pět minut. Ideální nabíjení z 5 na 80 procent kapacity baterie pak zabere 23 minut.
Přehled výbavy by zabral několik stran – takže jen ty z našeho pohledu nejzásadnější. Za příplatek budou laserová světla, což je pro řidiče, který zatím zažil maximálně xenony, něco jako když slepý prozře. Výborná věc je také head-up displej, kdy se nemusíte koukat do kapličky s ukazateli, ale zásadní údaje o jízdě se vám promítají do zorného pole čelního skla.
Sice proti proudu, ale o to sympatičtěji působí návrat k běžným tlačítkům pro ovládání klimatizace. Nicméně i přesto hraje dotykový displej při ovládání všemožných funkcí nového audi prim.
Interiér
Progresivní je naopak ekologická položka výbavy v podobě interiéru, který se obejde bez kůže. Z technických věcí nechybí adaptivní vzduchové odpružení nebo systém natáčení zadních kol. A někam mezi pak spadá uměle vytvářený zvuk sportovního vozu. Elektromotor sám o sobě totiž bublavou serenádu nenadělá. Je tak potřeba tomu nějak pomoct.
Tohle auto i přes divokou cenu nebude mít o zákazníky nouzi. V Česku sice boom elektrických aut ještě nenastal, ale západní a severní Evropa už v něm jede naplno. Důkazem můžou být prodejní úspěchy koncernové konkurence v podobě plně elektrického Porsche Taycan, které automobilka ani nestíhá vyrábět.
A když zůstaneme v rodině Audi, tak velké úspěchy slaví také první elektrické Audi e-tron, které se například v Norsku stalo nejprodávanějším automobilem roku.
9. 2. 20214 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
