skip to main content
Komentář

Největší chybou roku 2020 bylo spoléhat se na stát, píše v komentáři ekonomka Helena Horská

Ekonomka Helena Horská ve svém komentáři rozebírá a na číslech ukazuje realitu státní pomoci byznysu stiženému pandemií a na pravou míru uvádí ekonomickou mytologii současné vlády.

Covidový šok, nejistota, podlomená důvěra ve státní instituce. Zavírání a zase otvírání celé ekonomiky nebo jen některých oborů připravilo naše hospodářství minimálně o 350 miliard korun – počítáno dle hrubé přidané hodnoty. V tržbách je to dokonce násobně více. A co udělal stát? Jak pomohl?

I když se ministerstvo financí hodně snažilo a do pomoci ekonomice zahrnulo ledacos, včetně boje proti kůrovci (ano, kůrovec také začíná na „k“, ale koronavirus to není), podpory potravinové soběstačnosti, záchrany OKD, nákupu zdravotnického materiálu z Číny, zamáznutí části starého dluhu vůči nemocnicím, rouškovné pro penzisty a podobně, částku vyplacené pomoci nevyšroubovalo na víc než na 283,4 miliardy korun (ke konci roku 2020).

Reklama

Ani tak to na loňskou ztrátu výkonnosti ekonomiky nestačilo. Pokud oddělíme zrno od plev a do pomoci zahrneme jen pomoc skutečně vyplacenou a tu, která prokazatelně souvisí s pandemií, dostaneme se na částku ještě nižší: 143,3 miliardy korun.

Z ní ale mnozí ještě odečítají zrušení daně z nabytí nemovitostí, které státní pokladnu připravilo o dalších 11 miliard korun – dle vlastních odhadů ministerstva financí.

Podnikatelé, živnostníci a firmy mají plné právo být ještě méně shovívaví. Dle ministerských tabulek dosáhly v roce 2020 takzvané transfery poskytnuté podnikatelským subjektům 106,8 miliardy. Není to vůbec málo, v porovnání s nekoronavirovým rokem 2019 je to dvojnásobek, ale za posledním schváleným rozpočtem vyplacené transfery zaostávají o 27 miliard.

Předplatné Forbesu
Reklama

Vlastní výpočet si také udělala Hospodářská komora, která dospěla k částce 110 miliard pomoci. A to v této částce nejsou započítány náklady a úsilí, které museli podnikatelé a živnostníci vynaložit, aby se prokousali všemi potřebnými doklady a úspěšně o pomoc požádali.

S hořkostí, někdo i se slzami v očích, jiný se zaťatými zuby si možná vzpomenete na velkolepý slib vlády poskytnout této ekonomice 1,2 bilionu korun. Pro pořádek těchto 1200 miliard korun odpovídá zhruba 20 procentům roční produkce ekonomiky.

V grafech to vypadá velkolepě, ale jen do okamžiku, než si slib porovnáme se skutečností: vyplacená pomoc dosahuje pouze pětiny slíbené pomoci a nepřekoná ani čtyři procenta HDP!

Co to v praxi znamená? Že přímé i nepřímé náklady na řešení krize související s covidem-19 v Česku nesou na svých bedrech hlavně podnikatelé, firmy a jejich zaměstnanci a přetížení zdravotníci.

Stěžovat si mohou i úředníci, kteří místo běžné agendy jen přijímají, kontrolují, ověřují, opravují, vrací a schvalují všechny ty složité žádosti, které si „ti nahoře“ vymysleli, jen aby co nejvíce prostředků mohli zpětně předložit unijnímu rozpočtu k proplacení.

Přitom stačilo na kritickou dobu vypnout část daní a poskytnout plošnou kompenzaci procentem z tržeb. Bohužel největší chybou roku 2020 bylo spoléhat se na stát.

Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank a členkou platformy KoroNERV-20.

Reklama
Reklama