Tři biliony dolarů. Neboli 3 000 000 000 000 dolarů. Meta, kterou tento týden jako první pokořil Apple, činí z firmy stojících na nápadech Stevea Jobse největší společnost na světě. Její hodnota je vyšší než HDP všech zemí planety s výjimkou USA, Číny, Japonska a Německa. Jobs stvořil obra.
Je však Apple také největší firmou v dějinách? To už je jiná otázka. Založená na předpokladech, noření se do archivů a odhadech, jak moc s hodnotou peněz od začátku 17. století zahýbala inflace. Právě sem totiž míříme za potenciálním vítězem: je jím VOC, Sjednocená východoindická společnost.
„Tohle může vést k něčemu velkému,“ poznamenal si Jan Pieterszoon Coen, pozdější generální guvernér Nizozemské východní Indie. Dnes jde o mobily a počítače, tehdy o lodě, jež dovážely čaj a kávu, jak o mnoho let později svoji cestu na Jávu poeticky popsal básník Konstantin Biebl.
I díky Coenovi se totiž podařilo vybudovat společnost, která byla založená v roce 1602 a jako první v dějinách provedla primární úpis akcií. Internetové zdroje její potenciální soudobou hodnotu odhadují na sedm až osm bilionů dolarů – násobně více než Apple.
„Každý se bude chtít stát naším přítelem,“ napsal Coen poté, co Nizozemci dobyli dnešní Jakartu a vytvořili si základnu pro výboje směřující primárně za kořením na souostroví Moluky. Podmanili si celou oblast, kterou teď známe jako Indonésii. A že byla bohatá! Nabízela koření, kávu, čaj, tabák, opium, tropické dřevo, měď, zlato, stříbro i porcelán.
VOC také zaměstnávala sedmdesát tisíc lidí po celém světě, což z ní činí průkopníka globálního byznysu. Společnost zároveň byla soudobým Amazonem, neboť zboží přepravovala v časech, kdy trasa z Amsterdamu do Jakarty trvala v lepším případě osm měsíců, ani nemluvě o tom, jak složité bylo dostat ho ze vzdálených ostrovů na „základnu“.
Akcie VOC měly na vrcholu hodnotu 78 milionů guldenů. Pokud bychom použili teoretický kurz, který je zmizelé národní měně po přechodu na euro přičítán, dává to i tak skoro miliardu korun, aniž bychom vůbec počítali s inflací. Na raný novověk ohromující.
Tím se zároveň dostáváme k disentnímu pohledu, který prezentuje nizozemský historik a ekonom Lodewijk Petram: podle jeho složitých propočtů mu nynější hodnota VOC vychází přibližně „jen“ na miliardu dolarů. Což je až osmtisíckrát méně než u maximálních odhadů.
„VOC byla Applem své doby, ale ne největší firmou v dějinách,“ tvrdí Petram. Sám přiznává, že inflace je v tomto případě vždy sporná a že ji teoreticky mohl podcenit, i tak operuje s řádově jinou cifrou.
Ani být Applem své doby ostatně není vůbec špatné. Jiné časy, jiné standardy a mravy. U Jobsových výrobků se primárně řeší funkčnost, u VOC se za odpor platilo krví a nizozemská minulost v tomto směru není příliš chvályhodná.
Sám Coen stojí za jednou ze zapomenutých genocid, když v 17. století nechal vyvraždit obyvatelstvo Bandských ostrovů, odlehlé oblasti Moluk a jediného místa planety, kde se tehdy pěstoval mimořádně ceněný a drahý muškátový oříšek.
Více než století firma fungovala, rostla a vydělávala, pak nastal úpadek. Kvůli geopolitickým změnám, příliš štědrým dividendám, bobtnajícímu úřednímu aparátu, korupci… A tak VOC, Apple své doby, skončila k 31. prosinci 1799 a s novým kulatým datem převzal dnešní Indonésii nizozemský stát. Z obchodních vazalů se tím pádem staly kolonie.
Zpět ale k absolutní hodnotě VOC. Že jde vždy jen o kvalifikovaný odhad, to ostatně ukazuje i příklad z moderních časů. U Saudi Aramco, státní ropné společnosti Saúdské Arábie, se svého času psalo dokonce o částce 7,3 bilionu dolarů – na základě cen ropy a soudobé produkce. Když ale v roce 2019 Saudi Aramco prodalo první část akcií, ukázala se hodnota reálná. Loni díky dalšímu růstu cen ropy dosáhla dvou bilionů dolarů.
Jedinou nezpochybnitelnou tabulkou tak zůstane ta aktuální, kde se nyní za Applem řadí Microsoft, matka Googlu Alphabet a právě Saudi Aramco. VOC do debat stylově už jen vplouvá, byť s razancí, s níž kdysi dobyla část světa.
