Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.

Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

Sleva na plyn

Má to být jednoduché a účinné řešení, jak pomoci lidem s vysokými cenami plynu. Spolková vláda na něj dočasně sníží DPH, které má podle německého kancléře Olafa Scholze klesnout z devatenácti na sedm procent. Opatření nicméně souvisí s novým poplatkem za obstarání plynu, který má naopak pomoci dodavatelům před insolvencí. Ten činí 2,4 centu za kilowatthodinu a má chránit dodavatele, kteří budou kupovat dražší plyn. 

„Tímto krokem ulevíme odběratelům plynu mnohem více než dodatečnou zátěží způsobenou poplatkem za plyn,“ komentoval plán na snížení daně kancléř Scholz. Snížení daně má platit do března 2024, stejně jako speciální poplatek za plyn.

Energetické společnosti se mají podle vlády připravit na kontroly, zda skutečně snížení DPH promítnou v cenách pro své zákazníky. „Očekáváme od podniků, že snížení spotřebitelům promítnou v poměru jedna ku jedné,“ řekl Scholz.

O svetr víc

Podobně jako v Česku i v Německu se chystají v zimě stáhnout topení o kus níž. Podle návrhů tamního ministerstva hospodářství by se měly veřejné budovy vytápět maximálně na devatenáct stupňů Celsia. Kromě toho se nemají v noci osvětlovat památky a další budovy, omezení se mají týkat i reklamních poutačů. Spolková vláda ale hodlá navrhnout i to, jak mají šetřit energie firmy například ve výrobě, ale i v kancelářských budovách.

Plyn jede

Ještě jedna energetika. Rozruch vyvolala poslední čísla o spotřebě plynu. Ačkoli by se s ním mělo šetřit, vyrábí se z něj víc elektřiny než před rokem. Jen v červenci šlo o meziroční nárůst o víc než třináct procent. Přitom například německý ministr financí Christian Lindner požaduje, aby se k výrobě elektřiny plyn nepoužíval vůbec. To se ale zatím nedaří.

Jak píší německá média, důvodem pro nečekaný nárůst využití plynu je silný růst poptávky po elektřině ve Francii a ve Švýcarsku, kam vývoz německé elektřiny stoupl meziročně šestinásobně. Zatímco ve Švýcarsku nemohou nyní kvůli suchu vyrábět tolik elektřiny jako jindy pomocí vodních elektráren, ve Francii je omezená výroba z jaderných elektráren. 

Úřady bez lidí

Kdepak, tady nejde o žádnou automatizaci úřednické práce. Na německých úřadech jednoduše nejsou lidi, kteří by tam v ideálním světě být měli. K firmám, které neustále hlásí, kolik desítek a stovek tisíc lidí jim chybí, se nyní přidali i úřady.

A nejenže jim už úředníci chybějí dnes, hodně jich brzy zamíří do penze a jejich nástupci jsou v nedohledu. Podle aktuálních čísel Německého svazu státních zaměstnanců chybí nyní v Německu ve státních institucích 360 tisíc lidí. 

Studená sezona

Uznávám, je půlka srpna a do startu lyžařské sezony ještě daleko, ale blíží se a je dobré vědět, že o svetr víc bude potřeba nejen v práci, na úřadech nebo doma, ale i na lyžích. Provozovatelé rakouských a švýcarských skiareálů totiž kvůli energetické krizi také chystají šetřit.

V praxi to má znamenat například to, že vleky a lanovky budou jezdit pomaleji, bude jich fungovat méně, na toaletách poteče jen studená voda, budovy se budou méně vytápět nebo se omezí provozní doba. Jako první na ráně má být například noční lyžování či umělé zasněžování.