Odstavit, nebo neodstavit jaderné elektrárny? To je otázka, která otřásá německou politickou scénou. Původně měly do konce roku zastavit provoz poslední tři jaderné elektrárny, naše sousední země na to dokonce přijala speciální zákon. Energetická krize však plány mění.
V srpnu kancléř Olaf Scholz připustil, že by elektrárny mohly zůstat nadále v provozu. Tento týden oznámil ministr hospodářství Robert Habeck, že nařizuje ponechat dvě ze tří elektráren ve stand by režimu do jara. Sloužily by jako rezerva pro případ potřeby. Jenže to má háček – nechat elektrárny v pohotovostním režimu není podle jejich provozovatelů možné. Habeck si vysloužil za svůj plán kritiku a vyvolal poprask na politické scéně.
Jak to tedy s jadernými elektrárnami je a proč je tak složité ponechat je jen jako rezervu? Forbes vyzpovídal odborníka z Ústavu jaderné fyziky AV ČR Vladimíra Wagnera.
Proč není jednoduché nechat německé jaderné elektrárny v pohotovosti pro případ potřeby?
Je to velice unikátní řešení, které se zatím neuplatňovalo. Jaderné bloky se sice odstavují, ať už plánovaně, nebo neplánovaně, ale nikdy to není tak, že by pak dlouhodobě stály v pohotovostním režimu s tím, že se zapnou jen podle potřeby.
Jaderný reaktor může měnit výkon v poměrně širokém rozsahu a přispívat k regulaci sítě. Něco jiného je však úplné vypnutí a rychlé neplánované naběhnutí. Jaderné bloky jsou uzpůsobené spíše na dlouhodoběji plánovaný a stabilní provoz.
Bylo by vůbec proveditelné, aby elektrárny fungovaly jako rezerva?
Technicky by to nejspíše realizovatelné bylo, ale není to smysluplné a existuje velká řada formálních překážek. Každý provoz i jeho režim musí schválit úřad pro jadernou bezpečnost, a to dostatečně dopředu. Při pohotovostním režimu by musel být stále na místě velice kvalifikovaný personál. Provozní náklady i v tomto případě nečinnosti jsou poměrně vysoké.
Německými médii proběhly i informace o tom, že při ponechání jaderných elektráren v provozu nastane problém právě s nedostatkem personálu. Jak moc zásadní roli to hraje?
Provoz jaderné elektrárny potřebuje vysoce kvalifikované zaměstnance. Pokud se dlouhodobě počítá s odstavením jaderné elektrárny, omezí se nábor nových pracovníků. Na druhé straně však i při likvidaci jaderné elektrárny je potřeba mít dostatek kvalifikovaného personálu. Je tak velice pravděpodobné, že prodloužení provozu na nastávající zimní sezonu nebude znamenat personální problém. Jiná situace by byla v případě rozhodnutí o prodloužení provozu o řadu let. Po takovém rozhodnutí by muselo Německo rychle nabrat nové odborníky.
Jak složitý proces je vypínání jaderné elektrárny? Jsou už přípravy v plném proudu a je vůbec možné je zvrátit?
Je to možné ukázat třeba na situaci v Dukovanech. Prodloužení provozu se připravovalo více než pět let. Šlo o péči o elektrárnu a její přípravu na dlouhodobý provoz, zajištění paliva, kvalitních zaměstnanců a také získání všech povolení.
Německé elektrárny se naopak dlouhodobě připravovaly na uzavření. Zvrátit toto rozhodnutí není snadné. Zvláště v Německu, kde je konec jaderné energetiky daný zákonem. Příslušný zákon se musí změnit a je třeba získat povolení úřadu pro jadernou bezpečnost.
Z technického hlediska by prodloužení provozu přes celou zimní sezonu neměl být problém, dlouhodobé prodloužení by však vyžadovalo intenzivní úsilí. Obě varianty by však potřebovaly jasné politické zadání a podporu, což lze od současné německé politické reprezentace jen velmi těžko čekat.
Bylo by podle vás teď jednodušší nechat německé jaderky dál v provozu, například v nějakém úspornějším režimu?
Provozování těchto reaktorů s výkonem upraveným tak, aby pokryly zimní kritické období, by bylo nejlepší řešení. Zvláště v případě, pokud Německo nechce prodloužit jejich provoz dlouhodobě, na deset či více let. Při takovém provozu by jaderné bloky nebyly jenom jako pojistka před nedostatkem elektřiny, ale nahradily by poměrně značné množství plynu, který by se jinak spotřeboval pro výrobu elektřiny.
Je třeba zdůraznit, že navržené řešení německého ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka není postavené na reálných potřebách, ale jde podle mě o čistě politické řešení. Na jedné straně je totiž tlak veřejnosti na využití jaderných elektráren pro řešení energetických problémů, na druhé je slib Zelených, že se všechny jaderné bloky do konce roku 2022 odstaví. Takto by splnil to odstavení, ale mohl by tvrdit, že se snažil i o řešení energetické krize.
Hrozí podle vás v zimě nějaké reálné problémy v německé rozvodné síti?
Během zimy, pokud bude studená a málo větrná, bude mít Německo opravdu problémy. Zvláště, když nebude mít dostatek plynu pro plynové elektrárny. Průmyslové Bavorsko se po odstavení jaderných bloků dostává do situace, kdy se z vývozce elektřiny stalo jejím dovozcem. Navíc nejsou zatím dokončená potřebná vedení ze severu na jih, která by přivedla do Bavorska dostatek elektřiny z větrných turbín na severu.
Německo tak hlavně v bezvětrné době hodně spoléhá na dovoz elektřiny od svých sousedů. Pokud by však Francie nebo další ze sousedů měli také problém s nedostatkem elektřiny, dostane se do značných problémů.
Mohou Němcům hrozit i blackouty, o kterých se píše v médiích?
Blackout je jev náhodný a jeho riziko závisí na řadě podmínek. Nelze tak předpovědět, jestli nastane. Jeho riziko však bude tuto zimu v Německu a v celé Evropě vysoké, německá síť je integrovaná do evropské. A to zvlášť v případě, když bude nastávající zima studená a dlouhá.
Co si myslíte obecně o německém řešení celé situace?
Vývoj německé energetiky byl v posledních desetiletích ovlivněn snahou o energetickou transformaci, což podle mě vedlo k rozvratu této klíčové oblasti. Velký problém je, že německá energetika i ekonomika dominují regionu a jejich průšvihy silně dopadnou i na sousedy.
Současná diskuse a návrhy německé vlády na řešení situace s jadernými bloky jsou dle mého čistě politické. Neberou v úvahu technickou, fyzikální, ekonomickou ani environmentální realitu, zaměřují se pouze na to, aby politici, kteří dlouhodobě bojovali za odstavení jaderných zdrojů, neztratili tvář.
A mohou vůbec jaderné elektrárny naše sousedy během energetické krize spasit?
Zbývající tři reaktory německou elektroenergetiku v době krize nespasí, ale mohly by významně přispět ke snížení spotřeby plynu, vyšší stabilitě elektrické sítě, snížení emisí i ceny elektřiny. Navíc, pokud by Německo prodloužilo provoz svých šesti bloků (k stávajícím třem by se mohly přidat tři odstavené v minulém roce) na několik desetiletí, byl by to dramatický přínos pro nízko emisní energetiku a snížení spotřeby plynu a dalších fosilních paliv.
