Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura.
Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Zkouška v Moskvě
Nic těžšího novou německou ministryni zahraničí zřejmě jen tak nepotká. Po návštěvě Ukrajiny se totiž vydala dál na východ a dnes se poprvé sejde se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Jednání se zkušeným politikem pro ni bude zkouška ohněm. A to nejen proto, že Lavrov je v čele ruské diplomacie už skoro osmnáct let, zatímco Annalena Baerbock je ve svém úřadu teprve něco přes měsíc.
Problémů mezi Německem a Ruskem je totiž nyní tolik jako už dlouho ne. Řešit budou spuštění dokončeného plynovodu Nord Stream 2, na které Rusko velmi tlačí a Německo z něj naopak couvá.
Další velké téma, které v posledních dnech mimořádně silně rezonuje německými médii, je ruský konflikt s Ukrajinou a hrozba jeho eskalace. S tím souvisí i tlak Ruska, které požaduje písemný závazek, že nedojde k dalšímu rozšíření NATO.
„Chceme seriózní dialog s Ruskem. Protože diplomacie je jedinou schůdnou cestou, jak zmírnit současnou velmi nebezpečnou situaci,“ řekla před setkáním s Lavrovem německá ministryně Baerbock, kterému také po návštěvě Kyjeva vzkázala, že „jakákoli další agrese bude mít pro ruský režim vysokou cenu“. Uvidíme, jak bude mluvit po setkání s matadorem ruské zahraniční politiky.
Nejsou šoféři
Kvůli rostoucí vlně pandemie koronaviru mají firmy v Německu nový problém s nedostatkem profesionálních řidičů kamionů, což vede k dalším komplikacím v logistice.
Nakažené řidiče navíc nemá kdo nahradit, protože o práci řidiče z povolání není už dlouho zájem a aktuálně v Německu chybějí desítky tisíc lidí, kteří by za volantem kamionů chtěli pracovat. Dopravní firmy navíc čekají, že se situace ještě zhorší, protože pandemie v zemi nabírá stále na síle.
Počet nově nakažených na sto tisíc obyvatel se v Německu vyšplhal na nový rekord, když tato hodnota překonala hranici 553. Na hranice svých možností se kvůli omikronu dostávají i tamní testovací kapacity v laboratořích. Na rozdíl od Rakouska, kde od února bude pro dospělé očkování povinné, však takový krok v Německu neplánují.
Bavoři cálují
Berlín? Jo, to je náš drahý koníček. To zní občas s nádechem humoru, občas spíš naštvaně mezi bavorskými firmami i politiky. Právě tahle spolková země, která patří k těm po ekonomické stránce nejúspěšnějším, je totiž jako motor na peníze. Peníze, které se pak v rámci takzvaného vyrovnání finančních prostředků rozdělují mezi další německé spolkové země, kterým se tolik nedaří.
Podle aktuálních dat v minulém roce Bavorsko opět poslalo svým chudým „sousedům“ pořádnou sumu, tentokrát to bylo skoro devět miliard eur. Je tak ze všech dárcovských zemí, ke kterým patří například i Bádensko-Württembersko, nejštědřejší a je jedním z hlavních zdrojů, které pomáhají vyrovnávat nerovnosti mezi jednotlivými oblastmi. Hlavním příjemcem peněz je pak, jawohl, Berlín.
Hurá na zámek
Tak populární mezi kupci ještě zámky a hrady nebyly. Němci o ně nyní mimořádně stojí, ať už jde o investory, firmy, nebo i soukromé osoby.
Makléři to vysvětlují jednak tím, že lidé hledají blízkost k přírodě a zároveň si díky běžnější práci z domova mohou život na kdysi šlechtických sídlech dovolit. Druhý důvod je pak daný napjatou situací na nemovitostním trhu, která mnohé vede k hledání netradičních alternativ.
A je stále z čeho vybírat, jen počet hradů na trhu se odhaduje na dva a půl tisíce. Ačkoli obyvatelný je jen každý pátý.