Německo v sobotu, o čtvrt roku později než plánovalo, trvale odpojí své poslední tři jaderné elektrárny. Po více než šedesáti letech tak uzavře kapitolu výroby energie z jádra, s jejímiž následky se Němci podle spolkové ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové budou potýkat dalších třicet tisíc generací.
Jaderné reaktory budou postupně zdemolovány, stát by se tak mohlo v příštích patnácti letech. Problémem zůstane radioaktivní odpad, pro který Německo zatím hledá trvalé úložiště.
V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím totiž zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje pro svou potřebu nemají.
V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Evropa začala rychle nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů, poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.
Na uzavření reaktorů panuje v Německu široká politická i společenská shoda, sporným je ale termín, kdy se tak má stát. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k činu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.
Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřují hospodářské svazy. Šéf Německé průmyslové a obchodní komory Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.
S delším provozem jaderných elektráren by nyní souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.
Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak v sobotu definitivně skončí.
Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.
