skip to main content
Alles Gute

Německo se zbavuje akcií Lufthansy a RegioJet plánuje po nocích vozit cestující z Berlína až do Záhřebu

Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura.

Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

A jedeme!

RegioJet chystá noční vlak z Berlína do Slovinska a Chorvatska. Od konce příštího roku by chtěl český dopravce spustit železniční spojení mezi německou metropolí a Lublaní i Záhřebem.

Reklama

Mělo by se jednat o pravidelný denní spoj přes Prahu. Vyjíždět má před sedmou večerní z Berlína a do Záhřebu by měl dorazit okolo půl desáté dopoledne. Zmíněný spoj chystá RegioJet jako celoroční, ale zvažuje i jeho letní rozšíření a prodloužení trasy až k Jadranu.

Právě noční vlaky zažívají nyní hlavně v Německu velký návrat, především coby ekologičtější způsob cestování než létání.

Vlaků mezi Prahou a Berlínem má však pod značkou RegioJetu jezdit ještě víc. Společnost pracuje například i na nočním spoji mezi Prahou a Bruselem, který pojede právě přes Berlín a Amsterodam. Nejdále v přípravách je ovšem trasa na východ, a sice v podobě nočního vlaku mezi Prahou a ukrajinským Lvovem přes polský Krakov. Právě trhy v Polsku, Rakousku a Německu mají nyní pro RegioJet nejvyšší prioritu.

Gigabaterky

Jmenuje se Gigafactory 1 a nestojí za ní Tesla ani Elon Musk. V Darmstadtu oficiálně otevřela, po téměř roce zkušebního provozu, továrna na baterie a bateriové systémy americké společnosti Akasol, kterou původně založili tři zdejší studenti technické univerzity.

A i když k sobě tahle Gigafactory nepoutá tak velkou pozornost médií jako právě Muskova zatím pořád nehotová fabrika u Berlína, její dopad na elektromobilitu v Německu může být ještě větší. Většina produkce Akasolu míří do užitkových vozů, autobusů či lodí a cílem je dodávat baterie především pro německé a evropské společnosti, díky čemuž by se měla posílit nezávislost evropského trhu na výrobě z Asie.

Reklama

Nejde o žádné drobné: Do čtyř let má objem obchodu s bateriemi jen na starém kontinentě dosáhnout až hodnoty 250 miliard eur. Velké plány mají i přímo jednotlivé automobilky, například Volkswagen plánuje do deseti let postavit hned šest závodů na výrobu baterií.

Letí to

Nejhorší krizi stále letecké společnosti nemají za sebou, letní cestování a oživení létání jim však už dost pomohlo a platí to i v případě německé Lufthansy, která je ještě víc německá než kdy dřív.

Spolková vláda jí totiž kvůli pandemické krizi pomohla a loni v létě si za 300 milionů eur pořídila dvacetiprocentní podíl Lufthansy. Teď stát své akcie postupně začíná prodávat, se slušným výdělkem. Balík akcií má totiž víc než trojnásobnou hodnotu.

Vedení Lufthansy by se nejraději dostalo ze státní kontroly do zářijových voleb a zase stálo jen na svých soukromých nohou. Celkem získala Lufthansa a její dceřiné společnosti devět miliard eur státní pomoci.

Konečně

Adidas prodal Reebok. Byť se skoro zdálo, že se německý výrobce sportovního vybavení svého amerického potížisty snad nezbaví. Nakonec se ale podařilo Reebok, který Adidas původně koupil, aby mohl lépe soupeřit se svým konkurentem Nike, prodat nad očekávání dobře.

Authentic Brands Group za ztrátový Reebok zaplatila 2,1 miliardy eur. ABG vlastní široké portfolio nejrůznějších značek, mezi nimi třeba licenční práva na Marilyn Monroe, Elvise Presleyho nebo Muhammada Aliho.

Šéf společnosti má s Reebokem velké plány. Chce okolo něj vytvořit „designové centrum“, pod které postupně přejdou ostatní značky skupiny.

Reklama
Reklama