skip to main content
Alles Gute

Zbyly vám německé marky? Němcům jich doma leží za miliardy, stále jdou vyměnit

Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura.

Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

Odpad z Lidlu

Už nejen jídlo a spotřební zboží, Lidl vydělává i na odpadu. Skupina Schwarz, pod kterou patří obchodní řetězce Lidl a Kaufland, sází čím dál víc na vlastní zpracování a recyklaci odpadu i jeho další využití.

Reklama

Zhruba každý desátý obal v maloobchodě v Německu pochází právě z Lidlu nebo Kauflandu. A to stojí řetězce spoustu peněz. Celá skupina musela ročně platit kolem 85 milionů eur, náklady na zpracování odpadů přitom dál porostou.

V Německu totiž musí maloobchodní firmy kupovat licence na objem plastů, které na trh dodávají. Další firmy pak za tyto poplatky odpady sbírají, třídí a recyklují.

Právě tohle dělení práce a hlavně s tím spojené náklady se ale obchodnímu gigantu nelíbí a rozhodl se, že převezme iniciativu a bude odpady řešit sám, prostřednictví dceřiné společnosti PreZero. Ta už funguje několik let, ale dosud řešila primárně vlastní odpady v prodejnách Kauflandu a Lidlu.

Nyní vstupuje na celý trh. Lidl k tomu přikoupil pátou největší soukromou německou firmu na likvidaci odpadu, skupinu Tönsmeier, a také recyklační firmu Sky Plastic. PreZero získala i část podniku Suez, který se zabývá právě likvidací odpadu, nejen v Německu, ale i v Polsku, Lucembursku a Nizozemsku. Koncern chce jít i do dalších zemí a z recyklace obalů vlastních značek vytvořit oběhovou ekonomiku.

Rekordní příjmy

Německo hlásí rekordní příjmy do státní kasy za povolenky na emise CO2. Za první polovinu letošního roku země vydělala téměř 2,4 miliardy eur. Téměř tak dosáhla příjmů za celý loňský rok, kdy spolková pokladna získala z poplatků za emise 2,7 miliardy eur.

Vypadá to, že tak letos Německo vydělá na emisích nejvíc v historii. Ceny povolenek totiž vytrvale rostou, zatímco ještě loni vyšla povolenka na tunu CO2 na 25 eur, letos v červnu se dostala už na víc než dvojnásobek. Jejich ceny stoupají i proto, že rok od roku povolenek ubývá, aby se urychlily investice firem do klimaticky šetrnějších alternativ.

Reklama

Vyměňte to

Je to téměř dvacet let, co se Němci se slzami v očích rozloučili se starou dobrou markou a začali brát na milost euro. Spousta lidí se ale s markami i feniky definitivně nerozloučila a mají je stále doma. Přesně řečeno mají doma ještě bankovky v hodnotě 5,77 miliardy marek (téměř tři miliardy eur) a mince za víc než šest miliard marek.

Pořád si je přitom můžou vyměnit za eura. Německo totiž výměnu staré měny za nová eura nijak časově neomezilo. Tak co, kolik jich máte doma?

Roste to

Úspěšný vývoj účinné vakcíny pořádně pomáhá německé biotechnologické společnosti BioNTech. Práce jí přibývá natolik, že chystá velkou personální expanzi.

Společnost ze západoněmecké Mohuče, pro kterou před pandemií pracovalo 1300 lidí a během posledního roku a půl jich přibylo na dva tisíce, přijme dalších 500 zaměstnanců.

Těžiště práce BioNTechu se nyní netýká koronaviru, nýbrž nových možností léčby rakoviny. Pro ty se snaží využít technologii mRNA jako v případě vakcíny proti koronaviru, kterou do světa dodává společně s americkým Pfizerem.

Zlatý zajíc

Ročně prodá Lindt & Sprüngli miliony kusů čokoládových zajíců, kteří jsou zabaleni ve zlatém alobalu. Takhle zlatý smí být v budoucnu právě už jen zajíc od téhle švýcarské čokoládovny.

Německý spolkový soud totiž rozhodl, že s typickou zlatou barvou si lidé spojují právě výrobky značky Lindt & Sprüngli. Konkurence už nesmí zlatou barvu pro své velikonoční zajíce používat.

Zajíc od Lindt & Sprüngli se ve zlaté barvě prodává už sedmdesát let a jen za posledních třicet let se jich v Německu prodalo na 500 milionů kusů.

Reklama
Reklama