skip to main content
Filantropie

Nemusíte se trápit déle, než je nutné. BTL lidem pomáhá s problémy po covidu

O českém výrobci zdravotnické techniky BTL bylo slyšet v průběhu pandemie jako o největším soukromém dárci ventilátorů v Česku. Nemocnicím jich firma poslala tři stovky a k tomu přidala 125 tisíc respirátorů.

Desítky ventilátorů darovala také zdravotnickým zařízením v dalších zemích Evropy a poslední dar putoval do Indie. Teď však společnost rozjíždí novou dobročinnou iniciativu „Česko, nadechni se“ na pomoc lidem, kteří trpí zdravotními problémy po covidu.

„Narazili jsme na spoustu pacientů, kteří jsou už sice negativní, ale stále bojují s nějakými zdravotními problémy. Jsou unavení, bolí je hlava, špatně dýchají nebo trpí kašlem. Většina jich však sedí doma a čeká, až to přejde. Chtěli jsme jim proto ukázat, že postcovidové potíže se dají léčit, a povzbudit je, ať s tím něco začnou dělat,“ říká Tomáš Drbal, ředitel společnosti BTL Medical Technologies, který je zároveň technickým ředitelem globální skupiny BTL.

Reklama

Společnost proto spojila síly s Fakultní nemocnicí Olomouc a společně vytvořili platformu, kde pacienti najdou informace o postcovidových potížích, kontakty na centra, která se zabývají jejich léčbou, ale také videonávody na dechová cvičení nebo protažení svalů na hrudníku.

Do projektu se zapojila i Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním, Unie fyzioterapeutů České republiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Centrum zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace, rehabilitační centrum Barna Medical, rehabilitační centrum Nemocnice Beroun, Františkovy Lázně nebo Priessnitzovy léčebné lázně.

„Základem každé léčby po respiračním onemocnění, ať je to chřipka nebo covid, by měla být rehabilitace. V domácím prostředí to mohou být dechová cvičení a velmi důležité je postupně se začít znovu hýbat. Pomoci může i úprava jídelníčku, jelikož po covidu velká část populace ztloustla a pět až deset kilo navíc je zcela běžné,“ říká primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc Milan Sova.

Reklama

V první řadě by ale podle něj měl pacient navštívit svého praktického lékaře, který dokáže určit, jestli problémy skutečně způsobil covid. „U nespecifických potíží, jako je únava či slabost, to nemusí souviset jen s covidem, ale i s jinými nemocemi. A pokud jsou problémy navázány čistě na covid, tak většinou samy odezní. Horší je přetrvávající plicní postižení, které by měl léčit pneumolog,“ upozorňuje primář Sova.

Praktický lékař tak může pacientovi doporučit návštěvu plicního lékaře nebo některého z postcovidových center, která se specializují právě na následky covidu. Součástí léčebného procesu obvykle bývá pohybová léčba, respirační fyzioterapie a sestavení domácího cvičebního programu.

„U těžších případů může nastoupit i přístrojová nebo léková terapie. Pacientům s těžším průběhem také pojišťovny hradí pobyt v lázních, ale využít ho mohou i lidé s lehčími příznaky jako samoplátci,“ popisuje Sova.

Postcovidové problémy přitom mohou trvat týdny i měsíce. „Až osmdesát procent lidí podle celosvětových statistik po prodělání onemocnění covid-19 trpí dalšími zdravotními potížemi. Nejčastěji jde o únavu, dušnost, poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese, ztrátu čichu a chuti,“ říká vedoucí Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové Michal Kopecký.

Zhruba u pěti až deseti procent lidí se projevuje takzvaný postcovidový syndrom, u kterého potíže přetrvávají déle než tři měsíce. U většiny pacientů problémy zmizí, ať už díky léčbě nebo spontánně, do půl roku. Podle lékařů by ale v každém případě měli lidé své postcovidové problémy řešit, protože díky správné léčbě se mohou trápit výrazně kratší dobu.

Reklama
Reklama