skip to main content
Rozhovor

Nepřipravený stát. Podnikatelé netuší, jak se dostat k miliardám, říká odborník na dotace

Český byznys může v kladném slova smyslu zasáhnout velký třesk, problém však je, že jeho přesné datum stále není známo. Takzvaný Národní plán obnovy nabízí převážně z evropských fondů 191 miliard korun a na část z ohromného balíku mohou dosáhnout i soukromé firmy.

Vinou nedostatečné připravenosti státu, který dosud nestanovil jasné parametry pro čerpání dotací, se však podnikatelé dostávají pod extrémní tlak. Tvrdí to Jiří Kvíz, šéf poradenské agentury enovation, která zpracovává dotační žádosti pro stovky klientů.

„Národní plán obnovy je nástrojem pro oživení ekonomiky po krizi způsobené covidem. V jeho rámci je mezi členské státy rozdělováno penzum peněz a každý stát by měl definovat reformy mající přispět k tomu, aby se opět postavil na nohy,“ vysvětluje Kvíz.

„Česko má k dispozici 191 miliard, z čehož 179 miliard je financováno z EU, zbytek musí být dofinancován ze státního rozpočtu,“ vypočítává nadstandard k běžným penězům, na něž může i Česko z Unie dosáhnout.

Kvíz doufá, že se ještě do konce roku podaří čerpání spustit. Zároveň ale varovně upozorňuje, že jsme bohužel v situaci, kdy na tyto finance nebyly kapacity státního sektoru připraveny.

Reklama

Jak velká je to komplikace?

Dost velká. Národní plán obnovy se musí realizovat poměrně rychle, protože větší část finančních prostředků by se měla mezi příjemce rozalokovat v letech 2022 až 2023. Státní aparát se s tím nějak potýkal a zhruba poslední rok se připravoval na čerpání.

Kdo má Národní plán obnovy v gesci? Ministerstvo průmyslu?

Plán má šest hlavních komponent, která se rozkládají na další subkomponenty. Gesčním ministerstvem je skutečně ministerstvo průmyslu, nositeli jednotlivých komponent jsou ministerstva životního prostředí, školství, vnitra, zdravotnictví, kultury a tak dál. Zhruba v polovině letošního roku byl plán schválen českou vládou, v září nám ho schválila Evropská komise.

A dál?

Teď jsme v situaci, kdy se spustila první dotační výzva – v harmonogramu je ovšem desítka různých výzev, takže toto je vskutku jehla v kupce sena.

Kdo spustil první výzvu?

Premiantem je ministerstvo životního prostředí s výzvou na výměnu veřejného osvětlení v městech a obcích za energeticky šetrnější. Přiznejme si ale, že toto není nosná záležitost plánu obnovy, který by měl zásadně obnovovat českou ekonomiku, navíc se bavíme o penězích pro města a  obce. Firmy a podniky mezitím netrpělivě čekají na hlavní výzvy a jasné informace týkající se podmínek a času jejich vyhlášení zatím příliš nepřitékají.

Proč?

Musí se nastavit metodiky a procesy, aby se projekty transparentně vyhodnotily, protože jde o evropské peníze a po fázi rozdávání zákonitě přijde fáze auditů a kontrol. Z pohledu potenciálních příjemců peněz z oblasti byznysu panuje nejistota, je zde z velké míry informační vakuum.

Pro podniky budou dotace na fotovoltaiku, podpora elektromobility, cirkulární ekonomiky, digitalizace podniků či šetrného hospodaření s vodou. Neví se ale, kdy přesně budou tyto výzvy vyhlášeny a jaké budou konkrétní podmínky.

Neví se vůbec nic?

Hrubým odhadem víme osmdesát procent informací, jenže v dotacích se patrně ještě víc než kde jinde skrývá ďábel v detailu. A právě těch zbývajících 20 procent bude tvořit detaily, které rozhodnou, kdo bude moci čerpat, za jakých podmínek a kolik. Kvůli nevyjasněným detailům se podnikatelé nemohou připravovat tak, aby měli v ruce strukturované projekty a ty mohli předložit, až se ozve startovní pistole dotačních výzev. Navíc se informace stále mění.

20 % Tolik informací zhruba chybí v souvislosti s dotačními podmínkami.

Mění? V jakém smyslu?

Jednou zazní, že budou podporovány všechny podniky v Česku včetně Prahy. Pak zase, že Praha ne. Pak se vše vyvine tak, že Praha dostane šanci jen v některých výzvách. Dále se řeší, že se výzev nebudou moci účastnit všechny podniky, ale jen malé a střední. Mezitím přicházejí informace, že v některých případech budou moci i velké… A tak dál a tak podobně. Kolotoč informací se bez přehánění mění minimálně několikrát týdně.

Jak velký je vlastně o dotační výzvy zájem?

Obrovský, registrujeme stovky poptávek týdně. My jsme ale schopni říct právě jen těch osmdesát procent, zbytek nevíme. Z pohledu podnikatele je to velmi nekomfortní, někteří uměle brzdí vlastní investice. Podnikatelé se samozřejmě musí chovat pragmaticky, a vědí-li, že budou investovat do digitalizace a že možná za měsíc či za dva bude právě na digitalizaci k dispozici zajímavá dotace, pak čekají. Tohle chování logicky přibržďuje celou ekonomiku.

Reklama

Pokud je dvacet procent velkou neznámou, čí je to vina? Jde to na vrub státu?

V některých zemích už Národní plán obnovy běží, takže ano, dá se říct, že vina je na straně státu.

Navíc když si na evropský balík peněz do určité doby nesáhneme, ztratíme na něj nárok, že?

Majoritní podíl peněz má být rozalokován v letech 2022 až 2023, zbytek do roku 2025, respektive určitá malá část do roku 2026. Přitom platí neúprosné pravidlo – co se nerozdělí, to se vrací.

Je nějaká z klíčových dotačních výzev týkající se podnikatelů aspoň na dohled?

Doufáme, že se v řádech dnů spustí podpora fotovoltaiky. Odzvonilo přitom už budování fotovoltaických elektráren na zelených loukách – výzva je chystaná vyloženě pro podniky, které mají nemovitost a mohou fotovoltaickými panely osadit buď střechu, nebo obvodový plášť. Plusem je možnost vybudovat úložiště k využití vlastní vyprodukované energie.

Zrovna o tuhle výzvu bude pravděpodobně velké množství žádostí, možná tisíce, nynější vývoj energetického trhu poptávku ještě akceleruje. A pakliže se v jeden okamžik nakumuluje ohromná poptávka, může nastat úzké hrdlo. Jednak zpočátku ve fázi, kdy se projekty na ministerstvo podají a to je bude muset vyhodnotit, a zejména posléze při vlastní realizaci, kdy se mohou dodací termíny zásadně prodloužit, což může ohrožovat včasné dokončení projektů.

Co má následovat po výzvě v souvislosti s fotovoltaikou?

Dost zajímavá výzva se točí okolo cirkulární ekonomiky. V zásadě jde o zpracování odpadového materiálu ve výrobě. Téměř každá výrobní firma produkuje odpad a ten se dá mnohdy přepracovat do dalšího produktu. Z logiky věci je to tedy velké téma, byť nepůjde o tisíce žádostí jako u fotovoltaiky. Pak je tu výzva zaměřená na úspory vody v průmyslu. Ta bude zajímat spíše střední firmy a určitě ty velké.

Bude-li pro ně výzva vypsána.

Jestli nebude, je to problém. Těžko totiž říct, zda na tak ohromný balík peněz budou mít malé a střední firmy absorpční kapacitu. Ale zpět k dalším výzvám – další masovou záležitostí bude podpora digitalizace. My vidíme u našich klientů z řad malých a středních firem, jak velmi by stáli o digitalizaci, jenže na milionové investice zkrátka nemají.

300 milionů na digitalizaci? Taková suma byla absolutně nedostačující.

Letos v létě se pro ně udělala pilotní výzva z klasického operačního programu EU, v němž bylo alokováno 300 milionu korun. Taková suma byla absolutně nedostačující: ukázalo se, jak obrovská poptávka po digitalizaci je. Po penězích se jen zaprášilo.

Peníze pro Národní plán obnovy jdou ovšem hlavně do veřejného sektoru – kolik vlastně zbude pro podnikatele?

Dokud nejsou výzvy vyhlášené, nedá se to přesně říct. Ale obecně jde z každé komponenty tak třetina do soukromého byznysu. Kdokoliv může namítnout, že na dotaci není žádný právní nárok a podnikatelé nejsou od toho, aby je čerpali. Svým způsobem je to pravda, ale objektivně jsou tu připravené balíky peněz určené podnikatelům a je ohromná škoda, že je nečerpáme a každým dnem prodlení se zvyšuje riziko, že se efektivně vyčerpat nestihnou.

A aby nedošlo k nedorozumění: nahlíží-li někdo na podnikatele čerpajícího dotaci tak, že si nechá vše zaplatit, je úplně mimo realitu. Takřka vždy platí, že minimálně padesát procent a většinou i víc musí podnikatel financovat z vlastních zdrojů. Přispívá to k tomu, že podnik si nic nevymýšlí, ale řeší věci, které skutečně potřebuje. Rozhodně nečerpá dotace pro dotaci.

Kdybych byl vlastník firmy, který má o finance z Národního plánu obnovy zájem, co mohu v tuto chvíli dělat, abych měl co největší šanci?

Jako vlastník firmy musíte uvažovat úplně jinak. Nemělo by vás zajímat, že je tady nějaký plán obnovy, ale měl byste řešit své vlastní podnikatelské plány a potřeby. Snažíme se s klienty v tomto duchu pracovat. Není pro nás přijatelné, když klient přijde a řekne: Mám firmu, 45 zaměstnanců, vyrábím plastové výlisky a vy mi řekněte, na co mohu čerpat dotace.

Odpovíme mu, ať nám nejprve popíše, co v rámci rozvoje svého podnikání bez ohledu na dotace plánuje, co chce kupovat, jestli chce stavět novou výrobní halu, jestli ho trápí vysoká spotřeba energií, jestli bude vyvíjet a inovovat své produkty a tak dál. Podle toho vyhodnotíme jeho šance na dotace.

V souvislosti s Národním plánem obnovy však nezbývá než čekat.
A následně přijde ohromný tlak pro všechny zájemce. Za týden nebo za dva po zveřejnění dotační výzvy bude spuštěn termín pro podávání žádostí a zprocesovat tyto žádosti není legrace, mají mnoho desítek stran, musí být připraveny rychle a také velmi kvalitně. Máte ale pravdu – teď nezbývá než čekat. Čekat na velký třesk v pozitivním slova smyslu. Takový objem peněz tady pro podniky ještě nikdy nebyl.

Reklama
Reklama