Úmysl ředitele České pošty prodat Balíkovnu za nižší jednotky miliard korun se u insiderů z oboru nesetkal s pochopením. Divizi pošty řešící balíkovou přepravu vidí jako neprůhlednou černou skříňku, jejíž skutečná hospodářská kondice je neznámá. Navíc jí chybí zásadní infrastruktura: síť doručovacích boxů.
Ředitel České pošty Miroslav Štěpán pověsil na divizi pošty obstarávající distribuci balíků cenovku s hodnotou kdesi pod čtyřmi miliardami korun. Rozjel tak diskuse navazující na největší deal českého byznysu minulého roku: prodej skupiny Packeta, pod kterou patří Zásilkovna.
Oficiálně hodnota transakce, která Packetu poslala z rukou manželů Simony a Jaromíra Kijonkových směrem k fondům CVC a Emma Capital, zveřejněna nebyla. Podle informací Forbesu šlo ale o částku mezi čtyřmi a pěti miliardami korun.
Z tohoto hlediska dává suma, kterou šéf pošty zmiňuje, smysl. Do hry o Balíkovnu ale vstupuje několik podstatných proměnných, které situaci zásadně mění.
Předně jde o charakter Balíkovny samotné, která je navázaná na státní podnik. V rámci účetní uzávěrky České pošty ale vykazována není.
„Při oceňování entit, které nemají jasně definovanou právní formu, je obecně problémem neúplnost účetních dat. Toto znamená pro kupce zvýšené riziko, že nebude schopen adekvátně vyhodnotit úplnost nákladů v historii provozovaného závodu a svá očekávání založí na neúplných hodnotách,“ říká pro Forbes expert na valuace v poradenské společnosti RSM Rudolf Hájek.
Balíkovna je do značné míry černou skříňkou také pro jiné hráče ze segmentu doručovacích služeb. Podle Aleše Kučery, výkonného ředitele služby Zaslat, je složité odhadovat, jak Balíkovna skutečně vydělává, protože nad jejími reálnými výdaji visí otazník.
„Historicky má Česká pošta obrovskou infrastrukturu, kterou Balíkovna využívá, ale která nebyla moc efektivní. To se týče nákladů, ale např. i kvůli budovám, které nesplňují kritéria pro balíkovou distribuci. Naopak se v posledních letech kladl důraz na sjednocování distribuční sítě mimo síť poboček pošty, což přineslo obrovské zlepšení,“ říká Kučera.
Druhou otázkou zůstává cena, kterou šéf pošty Štěpán naznačil. Podle Kučery se nabízí srovnání s už zmíněným prodejem Zásilkovny. Ta byla dle šéfa Zaslat sice objemově menším hráčem, zato ale s operacemi na více trzích a fungující partnerskou sítí po celé Evropě.
„Oproti Zásilkovně jim chybí brand a příběh,“ hodnotí Aleš Kučera.
Jakéhokoli potenciálního investora bude zajímat návratnost investice, tedy kolik zvládá Balíkovna běžně vydělávat. Ředitel České pošty Štěpán ve svých vyjádřeních uvádí, že u Balíkovny očekává tržby kolem šesti až sedmi miliard korun.
„Průměrná ziskovost na úrovni EBITDA marže úspěšných podniků působících alespoň částečně v oboru kusové přepravy dosahuje devíti procent, přičemž tyto společnosti jsou obchodovány při střední hodnotě násobitele na EBITDA ve výši sedm. Tedy pro dosažení přibližně čtyřmiliardové ceny je potřebné, aby Balíkovna generovala pravidelnou EBITDA ve výši cca 550 milionů, což by při dobrém vedení znamenalo dosahovat ročních tržeb ve výši zhruba šest miliard korun,“ vypočítává analytik Hájek.
Proto je podle něj očekávaná cenovka kolem čtyř miliard ambiciózním cílem, předpokládajícím dobré vedení a zainvestování při minimálním zadlužení. To vše se ale u provázání se státním podnikem hodnotí těžce.
Ostatně onu provázanost nevnímají kladně ani někteří kolegové z branže. Miloš Malaník, generální ředitel doručovací služby DPD, prý případný prodej kvůli nedostatku detailnějších informací komentovat nebude.
„Co se však týče Balíkovny obecně, již v minulosti jsem upozorňoval na nesmyslné cenové akce České pošty: například poslední kampaň Balík za korunu byla jasně pod reálnou tržní cenou této služby. V situaci, kdy pošta prodělává, je to nefér vůči obyvatelům této země, kteří ji dotují z vlastních peněženek,“ míní Malaník.
Nejmenovaný analytik jedné z předních konzultačních společností Forbesu řekl, že nevidí smysl oddělování Balíkovny od České pošty. „Nevím, co Balíkovna bez pošty bude. Zásadní jsou výdejní místa na poštách, na tom celý byznys postavili,“ doplňuje.
Přes to všechno podobně jako jiní insideři oboru tvrdí, že Balíkovna pro někoho může představovat lákadlo z hlediska tržního podílu, kdy nejčastěji padají zkratky DHL či PPL.
I podle Kučery ze Zaslat se zájemci najít mohou – v Evropě sleduje podobnou probíhající konsolidaci. Už zmínění noví majitelé Packety koupili maďarský FoxPost, ve hře má být i koupě rumunského Cargusu. Na západní trhy zase rychle expanduje polský Inpost.
Balíkovna by případně mohla posloužit i jako dobrá vstupní brána na český trh pro zahraničního hráče.
Jenže o tom, zda je Balíkovna zlaté investorské vejce, nakonec rozhodne spíše stav trhu s e-commerce. Ten sice šlape, jen není přesně jasné, jak dobře. Covidová pandemie vystřelila celý segment výrazně vzhůru a nyní dochází ke korekci. Kde ale reálná hladina skutečně je, zůstává spekulací.
„Trh oživily značky jako Shein a Temu, vypadá teď zdravě a po covidové korekci jde správným směrem,“ hodnotí David Antoš z Boston Consulting Group a dodává, že hráči v segmentu očekávají velký růst. Dokládá to už výše zmíněnými nákupy nových majitelů Packety.
Zcela jasný trend, ve kterém však Balíkovna silně zaostává, je boxová ekonomika. Vývoj v doručovacím segmentu se od donášek domů přes ukládání v kamenných výdejnách v posledních letech vydal směrem k velkým železným krabicím plným menších doručovacích boxů.
To je i podle Kučery zásadní nedostatek Balíkovny, která vlastní síť boxů nemá a supluje ji provázáním s pobočkami pošty. Za jakých podmínek by ale tato provázanost případně pokračovala pod novými majiteli, je sázka na loterii. Tím spíše v době, kdy by poštu mělo čekat zeštíhlování a rušení poboček.
„Vidíme přechod od klasických výdejních míst na boxy. Ukazuje to vývoj ve většině zemí, kde trhu dominují zpravidla dva hráči. Česko je trochu odlišné, vyrostli tu tři velcí: Zásilkovna, Alza a Allegro, a vedle nich samozřejmě působí společnosti jako PPL, DHL či GLS. Všichni mají za to, že jde o velkou příležitost,“ doplňuje Antoš.
Možná se ale jen stačí podívat na to, jak jde vývoj na větších trzích. A není třeba chodit daleko. Skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského kupuje britskou poštu Royal Mail a hned otáčí kormidlem. Oddělení balíků a dopisů, jak to chystá Česká pošta, nepřichází v úvahu. Přichází naopak něco, co Royal Mail dlouho odmítal: budování vlastní sítě doručovacích boxů.
