Vědí, jak a kde hledat. Nevědí, co hledat, ale udělali zásadní krok, aby přesně tohle našli. Vít Dočkal a Martin Tolar vydupali ze země unikátní institut, který za využití umělé inteligence může zachránit i vás. Nebo vaše blízké.
Noci předchází den, degustaci vína jeho nalití, odpovědím otázky. „Jenže tohle je špatně položená otázka,“ ohradí se s úsměvem Vít Dočkal a zakrouží ryzlinkem rýnským po okraji sklenice, čímž vyvolá třpytivý efekt, jehož odraz tančí po místnosti v objetí s odleskem ohně z praskajících kamen.
„Dobrá, tak si ten správný dotaz položte sám.“
„Vaše otázka, zda se mi daří skloubit práci vinaře a manažerskou kariéru, evokuje, že to jde obtížně. Přitom platí opak. Ze spousty písní i veršů je přece slyšet, že víno otevírá srdce a sbližuje, takže pokud chceme navzájem propojit lidi a nové myšlenky, třeba právě k vědecké spolupráci, o které se tady bavíme, je víno ideální enabling technology, tím nejlepším aktivujícím prvkem.“
Ve víně je pravda, proto by bylo hloupé se s Dočkalem přít. Víno pomáhá pravdě na svět, někdy však samo o sobě nestačí. V případě hledání pravdy o fungování mozku a neurodegenerativních chorobách je velmi vhodným prostředníkem umělá inteligence (AI) a minulý měsíc byl na slavnostní recepci oznámen vznik unikátního institutu, který se právě na toto hledání zaměří. Sídlí v Česku a nikde jinde ve světě žádný obdobný není. Vít Dočkal, muž s pohárem rýnského, je jeho ředitelem.
Ano, noci nutně předchází den. Ano, ochutnání vína nutně předchází jeho nalití. Ale odpovědím nutně otázky? „Umělá inteligence ti odpoví, i když nevíš, na co se ptát. Odpoví ti i na otázku, kterou vůbec neumíš definovat. Nemusíš mít žádnou hypotézu a umělá inteligence ti navrhne tu, která je možná a která je důležitá, a pak ti ji i potvrdí. Inteligentní systém se může dostat dále, než si dokážeme představit, to je na tom úžasné,“ zeširoka gestikuluje Martin Tolar.
Jeho řeč je protkána anglikanismy, poněvadž neurolog žije třicet let v Americe a se svou firmou Alzheon se blíží k uvedení účinného léku proti Alzheimerově nemoci. Tolarova story o tom, kterak se neuvěřitelné stává skutkem, byla už ve Forbesu převyprávěna loni v září, příběh o institutu s ní úzce souvisí.
Zápletku už Tolar naznačil. Pilulka ALZ-801, kterou plánuje v roce 2025 po dokončení poslední klinické studie uvést na trh a tím do boje s alzheimerem, má potenciál léčit i předcházet devastující nemoci. I přes vědecké průlomy Alzheonu ovšem zůstává hodně neznámého v pochopení podstaty fungování mozku, jeho stárnutí i poškozování. V husté mlze jsou zahalena fakta, o kterých dosud nikdo nemá tušení.
„V lidském genomu jsou tři miliardy znaků a i jediné písmenko může rozhodnout, že se nenarodíš, že umřeš na rakovinu, jestli budeš tlustej, hubenej, dlouhej, krátkej a tak dál,“ vysvětluje Tolar a vzápětí se sugestivně nakloní nad stůl: „Jakým způsobem se v tom vyznáš? Jak chceš tohle jediné klíčové písmenko najít?“
Zde otázka zazněla, pro odpověď se přenesme z Bostonu, kde Tolar žije a odkud se rozmáchl k velkému medicínskému dobrodružství, do Bulhar na Břeclavsku. Tam se zase úctyhodně rozmáchl Vít Dočkal, o tom později.
Institut s názvem INDRC (International Neurodegenerative Disorders Research Center) založili Tolar a Dočkal na sklonku loňského roku s cílem využít big data a umělou inteligenci k lepšímu pochopení správného fungování mozku i jeho poruch, tedy nemocí, jako je alzheimer, parkinson či spinální atrofie. Právě od tohoto pochopení vede přímá linka k zásadnímu zlepšení diagnostiky i samotné léčby.
„Umělá inteligence by měla sloužit k syntéze znalostí a dat, které není člověk schopen analyzovat kvůli velikosti a složitosti souborů i jednotlivých vědních oborů, což samozřejmě vede k izolovaným přístupům. Kvůli nesmírné komplexitě mozku jsme v bitvě s Alzheimerovou chorobou a ostatními neurodegenerativními nemocemi narazili na hranice lidského porozumění – a kvůli tomu reálně prohráváme,“ říká Dočkal.
