skip to main content
Věda

Tolar v Česku zakládá globální institut. Revoluci v léčbě má podle něj přinést umělá inteligence

Prolomit hranice bránící prolnutí dosaženého lidského vědění. A díky tomu najít zcela inovativní a hlavně ty nejlepší postupy v léčbě neurodegenerativních chorob, které jinak začnou v blízké budoucnosti devastovat populaci.

Přesně takový, velmi ambiciózní cíl má nově vzniklý institut INDRC, světově unikátní platforma propojující umělou inteligenci a neurovědy. Globální institut má české kořeny a sídlo v Praze.

Hodně zjednodušeně řečeno, INDRC má být shromaždiště všech dostupných vědomostí a poznatků týkajících se biologie, funkce mozku a jeho onemocnění. Tyto obsáhlé znalosti a miliony dat umělá inteligence zpracuje, protože to není v lidských silách, a na základě toho zlepší porozumění a objeví či doporučí cesty, jak efektivně proti chorobám bojovat.

Zkombinovat znalosti všech oborů by dokázal pouze superhrdina. Nebo umělá inteligence.

„V bitvě nejen s Alzheimerovou chorobou, ale také s rakovinou nebo mrtvicí jsme narazili na lidské hranice a kvůli tomu reálně prohráváme. Umělá inteligence, pokud ji správně uchopíme, nám tuto hranici může výrazně posunout a otevřít další cesty poznaní i léčby,“ říká Vít Dočkal, ředitel INDRC.

Právě Dočkal, právník se třemi vystudovanými vysokými školami, je jedním ze zakladatelů INDRC. Druhým je šéf exekutivního boardu INDRC Martin Tolar –⁠ v Bostonu žijící český neurolog a majitel firmy Alzheon, se kterou stojí před senzačním průlomem v boji s Alzheimerovou chorobou, účinnou pilulkou ALZ-801.

Myšlenku na propojení umělé inteligence s neurovědou nosil Martin Tolar v hlavě podle vlastních slov spoustu let a čekal na chvíli, až pokrok postoupí do bodu, který oběma oblastem umožní smysluplně spolupracovat. Ještě předtím založil startup na bostonském Massachusetts Institute of Technology (MIT), který v podstatě sloužil jako laboratoř myšlenky, na níž INDRC staví.

Vít Dočkal

Tolar a Dočkal založili INDRC na sklonku loňského roku a ve čtvrtek bude jeho vznik slavnostně oznámen na recepci za účasti významných osobností, včetně ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové.

Umělá inteligence by měla sloužit k syntéze znalostí a dat, které není člověk schopen analyzovat kvůli velikosti a složitosti souborů i jednotlivých vědních oborů. „To nutně vede k izolovaným přístupům,“ tvrdí Dočkal. „Po své cestě jdou biologové, chemici, lidé z klinického výzkumu i klinické medicíny, psychologové a tak dál. Zkombinovat znalosti všech oborů by dokázal pouze superhrdina. Nebo umělá inteligence.“

Reklama

Pro projekt už Dočkal s Tolarem získali špičky vědních oborů a také mocné –⁠ zdaleka nejen tuzemské –⁠ spojence.

Místem zrodu a prvním sídlem INDRC je kybernetický ústav CIIRC ČVUT, kde Tolar před lety studoval a spolupracoval s jeho vědeckým ředitelem Vladimírem Maříkem. Dočkal zase ve stejném ústavu donedávna pracoval jako projektový manažer.

Na projektu INDRC spolupracuje mimo jiné největší německé centrum pro umělou inteligenci DFKI, Svobodná univerzita v Amsterdamu, fakultní nemocnice v Motole a U svaté Anny, ČVUT, Masarykova univerzita či VŠB Ostrava.

S vizí jsou, byť zatím neformálně, provázána i nejprestižnější světová vědecká centra. Před pár dny jednali Dočkal a Tolar o spolupráci přímo na půdě americké kliniky Mayo a záměr získal podporu i od lídrů z Harvardu, Columbia University či MIT.

„INDRC je první institut na světě, který umožňuje týmům z odlišných oborů spolupracovat, ať už v organizačním uspořádání managementu, nebo přímo na výzkumných programech,“ popisuje Dočkal. „Umělá inteligence umožní mezioborový přístup k datům, dokáže je interpretovat, přečíst a případně v nich najít vzácné souvislosti, které by člověk neměl šanci objevit.“

Vít Dočkal

Jedním z mnoha příkladů může být zásadní zpřesnění diagnostiky, která je pro úspěšnou léčbu naprosto klíčová. Umělá inteligence dokáže za pomoci nových biomarkerů vyhodnotit počínající stadium choroby nebo její progres už v okamžiku, kdy toho ambulantní vyšetření ještě není schopné. Třeba za pomoci porovnání intonace hlasu nebo zpoždění řeči v milisekundách u tisíců podobně postižených pacientů.

Ekosystém, který chce INDRC vytvořit, přináší jasný profit pro nemocné. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, že těch s Alzheimerovou chorobou i dalšími neurodegenerativními chorobami kvůli stárnutí populace fatálně přibývá.

Už z toho je patrný velký byznysový potenciál pro partnery nebo startupy pod hlavičkou INDRC, přestože ústav je neziskovou organizací. Byznysový aspekt plyne z nových diagnostických, terapeutických i léčebných metod, na které může umělá inteligence přijít a investorům těchto metod logicky přinést velké zisky.

Aktuálním úkolem INDRC je sehnat potřebné zdroje. A Dočkal v tomto směru rozjíždí ve spolupráci se společností Deloitte kampaň. Ambicí je dosáhnout na české, ale vzhledem k finanční náročnosti projektu také na globální investory a mecenáše.

„Letos chceme mít k dispozici alespoň milion eur, abychom rozběhli první koncepty a podpořili již běžící projekty. Abychom posílili brand INDRC a roli České republiky v oboru, je v plánu uspořádat pod záštitou vlády INDRC konferenci v rámci českého předsednictví EU. Hodláme také oslovit s nabídkou spolupráce farmaceutické firmy,“ prozrazuje Vít Dočkal.