Jestliže jsme v březnu trochu pochybovali, jakým směrem se akciové trhy po konfliktu s Íránem vydají, duben jasně ukázal, že investoři akcie zatím nakupovat chtějí, analyzuje v komentáři Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.
Vlnu euforie táhnou především vybrané technologické akcie, navázané na čipy a umělou inteligenci, včetně její infrastruktury. Index Nasdaq přidal za měsíc přes patnáct procent! Mezi leadery trhu ale najdeme i překvapivá jména, jako je např. Intel, který si připisuje za poslední měsíc zhodnocení 100 procent – ano, čtete dobře, chyba není na vašem přijímači.
Zatímco před rokem by málokdo na Intel vsadil „zlámanou grešli“, americká administrativa si tam okolo dvaceti dolarů za akcii nabrala desetiprocentní balíček. A od té doby se toho dost změnilo. Najednou chtějí s Intelem všichni spolupracovat, včetně top jmen, jako je Microsoft či Amazon. Možnost výroby přímo v amerických továrnách je pak dalším zásadním argumentem v současné situaci vyhroceného geopolitického rizika.
K dalším vítězům pak v posledním období patří Micron, zmiňovaný Amazon, ale i například Sterling Infrastructure či Nebius (AI cloudová platforma).
Jestliže Nasdaq roste za poslední měsíc o více než patnáct procent, je načase se porozhlédnout i někde jinde. A jedna věc mi v posledních dnech přišla na mysl. Trhy věří v příměří mezi USA (respektive Izraelem) a Íránem, ropa WTI zatím drží nad 100 dolary, což klid zbraní pro tuto chvíli neindikuje. Já osobně v dohodu nakonec také věřím, ale myslím, že ceny ropy zůstanou o něco vyšší, než byly před válkou, z důvodu celkového rizika a možných výpadků některých těžních zařízení.
Na druhou stranu Spojené arabské emiráty oznámily vystoupení z ropného spolku OPEC, a budou pumpovat, co se dá, protože zkrátka potřebují peníze, které před válkou s Íránem proudily z turistů, mezinárodního obchodu včetně nákladní dopravy, z realit.
Ropa si určitě najde určitou vyváženou úroveň, okolo 90 dolarů, a to bude vyhovovat americkým těžařům, jako jsou Exxon či Chevron – i přes nárůst ceny se letos obě tyto firmy pohybují valuačně na úrovních sedmi- až osminásobku valuace/EBITDA.
Pozadu nezůstanou ani evropští hráči jako BP, Shell či Totalenergies, kde jsou násobky valuací ještě o něco nižší: firmy tedy vydělávají hodně peněz v poměru k tomu, za kolik se jejich akcie prodávají na burze.
Kdo si chce zaspekulovat na servisní zařízení v tomto sektoru, může to vzít přes Schlumberger, tedy technologického giganta, který těžařům po celém světě zajišťuje veškerý servis a technické vybavení – od vrtání a měření ložisek až po software.
Na domácím hřišti
Po delší době se ale investiční příležitosti otevírají i na domácím trhu. Ústup z vyšších cen a změna některých předpokladů vybízí k tomu si zaspekulovat na rozdělení ČEZ. Podle mých propočtů by součet obou částí mohl přesáhnout 1600 korun na akcii – přičemž hodnota části zahrnující distribuční síť a prodej zákazníkům by se pohybovala kolem 600 až 800 korun a samotná výroba elektřiny (elektrárny) by měla cenu minimálně tisíc korun.
Pokles zbrojařského gigantu Czechoslovak Group pod devatenáct eur na amsterodamské burze a duální listing v Praze už nabízí zajímavou příležitost v této zatím stále nově obchodované emisi. Ano, řada věcí není jasných, spekulací je mnoho, ale jedna věc je jistá: zbrojit se bude v Evropě nadále ostošest.
Na závěr zopakuji, že opravdu není třeba unáhlených akcí. Investování je disciplína na dlouhou trať (optimálně pět let a více). Krátkodobé výkyvy na trhu byly, jsou a budou a neměly by rozumného investora zneklidnit. Právě naopak by to měla být příležitost, kdy přikoupíte do svého portfolia vhodné akciové tituly ve slevě. O to se my také snažíme.
Důležité upozornění
Informace obsažené v tomto článku mají výhradně informační charakter a nepředstavují investiční rady. Nedoporučujeme jednat na základě těchto údajů bez předchozí konzultace s kvalifikovaným finančním poradcem. Investování je spojeno s riziky a rozhodnutí o investování jsou na vlastní odpovědnost. Výnosy z investice dosažené v minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů.
