skip to main content

Nervozita v městečku. Investoři krouží kolem hotelů, hraje se o čas

5 minut čtení

„Máte hotel? Svěřte jej profesionálům!“ hlásají billboardy lemující hlavní pražské dopravní tahy. Liberecký rodák a hoteliér Lukáš Pytloun se rozhodl využít současnou krizi, dusící jeho konkurenci, a posílit vlastní síť čítající aktuálně třináct hotelů v Liberci, Praze, Krkonoších a Krušných horách.

„Máme hodně korporátních klientů, kteří jsou stále v pohybu, pět hotelů jsme pronajali agenturním zaměstnancům, takže se nám i v krizi relativně daří,“ konstatuje severočeský podnikatel Pytloun. Plánuje proto expanzi: především do Prahy, ale zajímají jej i větší krajská města a hory.

Prvním koronavirovým přírůstkem se ostatně v prosinci stal šestnáctipokojový penzion Union v Harrachově. „Stojí hned vedle našeho Pytloun Wellness Hotelu, takže tu je zajímavý potenciál pro další rozvoj. Jinak se ale díváme spíš po středních hotelech nad čtyřicet pokojů, které má smysl řídit řetězově,“ říká Pytloun.

V tomto roce by do skupiny rád včlenil další dva až tři hotely. Rozšiřování sítě hodlá financovat z vlastních zdrojů i přes bankovní úvěry. „Přestože všechny naše nemovitosti až na dvě i sami vlastníme, můžeme jimi ručit a růst v době, kdy se obsazenost v celé skupině propadla na polovinu, “ konstatuje podnikatel.

Reklama

Řadě hoteliérů, zejména těch pražských, se však vede podstatně neveseleji. Podle analýzy poradenské společnosti Cushman & Wakefield, monitorující evropský hotelový trh, se obsazenost českých hotelů v závěru minulého roku meziročně propadla o 73 procent a v Praze dokonce o 77 procent.

„Z pětatřiceti monitorovaných evropských metropolí na tom byla hůř pouze Barcelona. Přitom ještě počátkem minulého roku byla Praha pátou nejnavštěvovanější lokalitou,“ shrnuje neradostnou bilanci David Nath z Cushman & Wakefield.

Návrat na původní obsazenost potrvá tři roky.

Návrat do stavu před pandemií, kdy byly české hotely obsazené téměř z devadesáti procent, potrvá podle analytiků alespoň tři roky. Ještě déle se podle nich budou na původní úroveň vracet ceny – a toto období řada hotelů nepřežije. Nad hotelovým trhem tak krouží oportunističtí investoři, shromažďující kapitál k výhodným nákupům.

„Jelikož banky dnes vyhodnocují úvěry v hotelovém segmentu jako rizikové, je to prostor zejména pro silné mezinárodní skupiny a investory s dostatkem hotovosti,“ konstatuje Jan Adámek, majitel lokální poradenské společnosti Jan Hospitality. Shoduje se tak s dalšími Forbesem oslovenými analytiky a realitními makléři.

Pražská kancelář Sotheby’s International hlásí nárůst poptávek od ruských klientů, Jan Halíř z Hotel Solutions avizuje velký zájem ze strany vietnamských investorů etablovaných v Česku.

Aktuální vydání magazínu

„Ve srovnání s minulou krizí po roce 2008 je aktuálně na hotelovém trhu až desetinásobek soukromého kapitálu,“ uzavírá David Nath. Největší zájem mají investoři o českou metropoli, v kurzu jsou ale i horská střediska či regionální centra.

Přestože investiční apetit roste, hotely v Česku zatím ve velkém majitele nemění. „Investoři je chtějí kupovat s velkými slevami, majitelé zas prodávat za ceny z doby před pandemií,“ shodují se experti. 

Reklama

S nákupy vyčkává například miliardář Pavel Sehnal, který na podzim minulého roku hlásil chuť investovat. „Máme tři hotely, se kterými jednáme, ale pravděpodobnost, že obchod vyjde, je padesát na padesát,“ odhaduje.

„Loni v Praze nebylo sedm milionů turistů jako v roce 2019 a je otázka, jak rychle se dokáže cestovní ruch obnovit. Krachují desítky procent cestovních kanceláří,“ vysvětluje, proč odmítá nakupovat za předpandemické ceny.

Aktuálně se tak Sehnal pouští především do rekonstrukce svých stávajících hotelů. Do každé chce vložit zhruba 10 až 40 milionů korun a využít pro práce čas, kdy jsou objekty zavřené.

Vyčkávací strategii zvolil rovněž majitel sítě Amenity Resorts Michal Šnobr. V prosinci sice připustil, že se porozhlíží po dalších objektech na Moravě, ale na nákup hotelů za přijatelných podmínek je dle jeho názoru zatím brzy.

On sám finišuje rekonstrukci hotelového resortu v Orlických horách a po letech příprav začne brzy stavět hotelový resort v Nové Bystřici. „Kvůli nárůstu cen samotných nemovitostí, ale i stavebních prací a materiálu, se zásadně rozevírají nůžky mezi výškou investic a výnosy,“ míní Šnobr.

Máme ambice posilovat.

Alespoň pět dalších hotelů by do svého portfolia letos rád přibral i Gorjan Lazarov, ředitel tuzemské hotelové sítě Orea Hotels. „Máme ambice dále posilovat a zvyšovat počet hotelů jak v České republice, tak v zahraničí přes manažerské a franšízové smlouvy,“ hlásí Lazarov.

Je přesvědčený, že majitelé nemovitostí ochotněji přenechají správu hotelů zavedeným řetězcům a značkám, které v krizi předvedly, že dokážou i v těžkých časech přinést zákazníky a know-how. A na to vsází i v úvodu zmiňovaná billboardová kampaň Lukáše Pytlouna.

„Každý den mám v mailu jednu, dvě nabídky od vlastníků, kteří ztratili důvěru ve stávajícího nájemce a hledají solidního partnera,“ tvrdí liberecký hoteliér.

Odhadnout, jak nakonec covid přeskupí vztahy a síly na českém hotelovém trhu, je v tuto chvíli věšteckou disciplínou. Rok 2019 byl z hlediska objemů hotelových transakcí rekordní, vyšplhal až na 539 milionů eur. Vloni se ale dle analytiků z Cushman & Wakefield propadl na necelých sto milionů eur.

Většina předcovidových jednání se zastavila a další se rozbíhají ztěžka. Zřejmé přitom je, že řada hotelů změní nejen majitele, ale i funkci. Konzultantské společnosti i sami hoteloví operátoři avizují, že zejména v Praze se chystá mnoho konverzí hotelů na rezidenční bydlení nebo apartmány.

Na horách realitní poradci registrují zájem o menší penziony, které investoři nezřídka zamýšlejí přestavět na rodinná sídla.

Reklama
Reklama