Hoteliér Jiří Gajdošík ve svém komentáři pro Forbes reaguje na krok hotelů ve Špindlerově mlýně, které začaly lyžařské rekreační pobyty nabízet jako služební cesty, aby se tak vyhnuly vládním protipandemickým opatřením.

Gajdošík také popisuje, jaký pandemický rok 2020 zvládla jeho síť Asten Hotels.

Neumím si představit, že by rakouský hoteliér veřejně vyzýval své hosty k obcházení vládního nařízení, jak to dělají hoteliéři v Čechách nabízením služebních pobytů přes Vánoce a Nový rok na horách a v lázních.

Někteří naši kolegové se tím pustili na tenký led „českých uliček“ a my s nimi zásadně nesouhlasíme. Ano, kompenzace ve zmíněném Rakousku jsou jistě výrazně větší a rychlejší. A právě proto mají aktivity nás hoteliérů směřovat ke snaze o dostatečné odškodnění za naše ztráty.

Nechceme se pohybovat v šedé zóně nejasných nařízení, ale zároveň nechceme, aby docházelo k poškozování dobrého jména našeho oboru. Přesto všechno sami bojujeme o přežití.

My v zimě vyděláváme na slabé jarní a podzimní měsíce. A vzhledem k tomu, že jsme před dvěma dny letos už potřetí minimálně do konce ledna zavřeli, tak za toto období přijdeme pouze ve Špindlu o pětadvacet až třicet milionů na tržbách.

Dotace slabých měsíců, kterých je nějakých šest v roce, stojí řádově mezi půl a jedním milionem korun za měsíc. A protože v tuto chvíli nejsme schopni žádnou rezervu tvořit, tak už teď vím, že 2021 pro nás bude dost velké peklo.

Kompenzace jsou fajn, ale každý normální business plán stojí na vývoji a růstu, nikoli na dlouhodobé finanční depresi. Naše vláda se rozhodla přestat krmit svého PSA, svůj nástroj proti covidu, asi po čtyřech týdnech.  Tím hodila turismus jako takový definitivně přes palubu.

Fajn, když si myslí, že problém leží v hotelích a restauracích, což nota bene není prokázáno, tak ať za to zaplatí a nesnaží se kličkovat a mluví s námi jako s dospělými lidmi.

Proč máme jako pitomci čekat každý týden na otevření nebo zavření? Rakouský hoteliér ví, že otevře 7. ledna, a pokud neotevře, tak se to dozví minimálně tři týdny předem. To je za mě fair enough.

Když k tomu připočtu, že jsme v roce 2020 vyhráli dva obchodní soudy v celkové výši více než 10 milionů korun a náš stát nedokáže ochránit naše práva, takže dlužníci mohou místo plnění povinností kličkovat před spravedlností, jsem hodně naštvaný na instituci zvanou Česká republika. Fakt hodně.

Otevření hotelu byl dobrý krok

Letos jsme přišli o 55 milionů tržeb, což je zhruba polovina našeho ročního obratu. Personálně jsme výrazně zeštíhleli hlavně v Praze, ve Špindlu jsme se vrátili na stejnou zaměstnanost i díky rozšíření o další hotel.

Tím je designová Soyka ve Špindlerově Mlýně, kterou jsme otevřeli začátkem září. Naprostá většina lidí si klepala na hlavu, protože nechápali, jak v tomto roce můžeme něco otevírat.

I během krátkého času, kdy jsme ji na podzim stačili provozovat, se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí. Zvýšili jsme ve Špindlu kapacitu a hlavně postavili gastronomický koncept, na který středisko čekalo. Ohlasy našich hostů jsou skvělé a my víme, že až se nám podaří otevřít skutečně dlouhodobě, tato investice bude v pořádku.

Nicméně na podzim přišla další „kosa“, kterou jsme fakt nečekali. Naopak, celý turismus od jara směřoval své naděje směrem k podzimu. Smůla, no.

Věříme, že v průběhu jara by se situace celosvětově mohla začít stabilizovat. My budeme v každém případě bojovat, máme to totiž v genech.